Papírování spojené s granty, hledání motivace či neustálé vykazování. Sázka na účelové financování však může vést k menší efektivitě české vědy. Docílí Akademie věd ČR dlouhodobě stabilního financování svých pracovišť, o které usiluje od krizového roku 2009? Přečtěte si rozhovor s místopředsedou Akademie věd ČR Martinem Bilejem, který vyšel v časopisu AB / Akademický bulletin.

Jaroslav Miller je historik a bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Do konce ledna letošního roku stojí v čele nejstarší české soukromé vysoké školy a od 1. února 2022 přechází na pozici náměstka na MŠMT. Redakce portálu Vědavýzkum.cz se ho ptala na jeho názor na zakládání nového ministerstva pro vědu, zkušenosti s vedením Anglo-americké univerzity a ostatní oblasti vědní politiky v Česku.

Vysokoškolský ústav Centrum energetických a environmentálních technologií CEET začal z rozhodnutí Akademického senátu VŠB-TUO fungovat 1. ledna 2021. V jeho čele stojí expert v oblasti energetiky Stanislav Mišák. Podle něj výzkumníky čeká maraton, v prvním roce však museli navzdory všem principům maratonského běhu vyspurtovat. Času totiž není nazbyt, zvláště když CEET chce být jedním z hlavních aktérů změn, které energetický systém v ČR čekají.

Nejprestižnější evropský vědecký grant pro mladé vědce ERC Starting grant letos získal také Tomáš Slanina z ÚOCHB AV ČR. Tomáš se stal před šesti lety stipendistou Nadace Experientia a od roku 2019 jako člen správní rady nadaci pomáhá posouvat českou chemii směrem k celosvětové špičce.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AVČR v centru BIOCEV a aktuálně získala prestižní ERC grant. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

Zvědavost novinářku z Deníku N Lenku Vrtiškovou Nejezchlebovou zavedla až do světa vědy, který přibližuje veřejnosti prostřednictvím rozhovorů. Má slabost pro biologii, ale nevyhýbá se ani vysoce teoretickým oborům nebo humanitním vědám.

S ředitelem Výzkumného ústavu textilních strojů jsme si povídali hlavně o fungování ústavu a obecně o aplikovaném výzkumu a jeho podpoře. V rozhovoru Miroslav Václavík zavzpomínal také na úskalí transformace, kterou musel ústav po revoluci projít a rozpovídal se o dnes tolik diskutované spolupráci s podniky.

Rut Bízková, bývalá ministryně životního prostředí, bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR a v současnosti členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace, je přední odbornicí na management výzkumu a problematiku inovací. Jak vidí vývoj české společnosti? A co podle ní představuje největší výzvu v řízení podpory výzkumu a vývoje?

Česká Fulbrightova komise, kterou dlouhá léta vede Hana Ripková, absolventka Matfyzu, už třicet let zprostředkovává česko-americké výměny vědců a studentů. Za tu dobu podpořila přes dva tisíce stipendistů. Mezi nimi i 171 studentů a akademiků z Univerzity Karlovy. „Dělá mi velikou radost dlouhodobě sledovat příběhy našich absolventů – dnes jsou rektory, řediteli, poslanci, diplomaty, úspěšnými vědci nebo pedagogy,“ říká v rozhovoru pro magazín Forum ředitelka Hana Ripková.

Ve čtvrtek 16. 12. 2021 vyrazila z Brna na Antarktidu prozatím poslední expedice, která má za cíl zkoumat dlouhodobé změny půdy na ostrově Jamese Rosse a vliv stresu na zdraví výzkumníků v polárních oblastech. O tom, jak taková expedice probíhá, mluvila Marie Hošťálková z centra RECETOX s jedním z předchozích účastníků expedice na Antarktidu, a to s kolegou Luďkem Sehnalem, vědcem z výzkumné skupiny Kláry Hilscherové.