Podporu spin-off společností a koordinaci v rámci nově založené platformy zajišťuje univerzitní Centrum pro transfer technologií. Jeho ředitelka Eva Janouškovcová chce jejím prostřednictvím posílit využití podnikatelského potenciálu, který nabízí akademický výzkum Masarykovy univerzity.

S Magdalenou, která na Masarykovu univerzitu přišla ze Slovenské akadémie vied, mluvil Magazín M. Řeč byla o dosavadních výsledcích jejího projektu, atmosféře výzkumného prostředí na Masarykově univerzitě a v České republice, o tématech jejího dalšího výzkumu i o tom, proč se prozatím nechystá vrátit do své polské vlasti.

Doktorka Diana Apetauerová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, poté zamířila na stáž do Bostonu, kde nakonec i zůstala. Nyní vede kliniku extrapyramidových onemocnění na Lahey Hospital, spjaté s Harvardem, kde se zabývá neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova choroba. Ačkoliv působí v USA, s Univerzitou Karlovou je stále v kontaktu.

Výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ vyvíjí softwarové nástroje pro analýzu jazyka, které poskytuje jak vědcům, tak i veřejnosti. Pro její práci je klíčová spolupráce se zahraničím, stejně tak i s dalšími deseti partnery v Česku. V rámci našeho seriálu věnovaného výzkumným infrastrukturám zodpoví klíčové otázky o LINDAT/CLARIAH-CZ její koordinátor Jan Hajič.

O přípravě projektových návrhů a možnostech, jak přilákat talentované postdoky do České republiky, hovořil časopis ECHO s Jakubem Zemanem, který působí od roku 2011 na Masarykově univerzitě (MU) v oblasti podpory přípravy mezinárodních projektů. Díky projektu IMPROVE přešel z CEITEC MU do grantového oddělení Odboru výzkumu Rektorátu MU.

S Jiřím Remrem, ředitelem soukromé výzkumné organizace INESAN, jsme si povídali nejen o fungování INESANu, ale také o transferu, spolupráci společenských a takzvaných tvrdých oborů nebo o celkovém postavení společenských věd v českém prostředí.

„Je to jedna z mých největších profesních radostí,“ říká profesor Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR a někdejší rektor Jihočeské univerzity, o setkáních s úspěšnými absolventy doktorského studia. Jak motivovat studenty, aby dokončili studia? Co mohou udělat školy? A nemáme příliš doktorských studijních programů? O tom všem v rozhovoru pro Žurnál Online.

Jaká je situace českých sociálních a humanitních věd a jakým překážkám vědci a vědkyně v těchto oborech čelí? A jaké důsledky pro vědecké poznání má převaha účelového financování? Na tyto otázky odpovídala Nina Fárová ze Sociologického ústavu AV ČR.

„Vždy mě lákala věda z lékařského hlediska. Volba virologie byla souhra relevance k lidskému zdraví a technických možností doby – genom virů byl dostatečně malý, aby bylo možné ho studovat,“‎ vysvětluje profesor Hans-Georg Kräusslich z Heidelbergu, proč se stal virologem. Ve středu 6. října v Karolinu obdržel za své vědecké úspěchy a dlouhodobou spolupráci s Univerzitou Karlovou čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa v oboru lékařských věd.

Fyzikální chemik Michal Mazur je hlavním operátorem elektronového mikroskopu na Přírodovědecké fakultě UK a může se pochlubit i řadou vědeckých úspěchů. Tím posledním je publikování mezinárodní studie v časopise JACS (Journal of the American Chemical Society), na které se spolupodílel v rámci Centra pokročilých materiálů na Univerzitě Karlově (CUCAM) či čerstvě v Advanced Materials.