S Klementem Tocknerem, výkonným ředitelem Senckenberg Society for Nature Research v německém Frankfurtu, jsme si povídali o rozdílech mezi základním a aplikovaným výzkumem. Řeč přišla také na to, co by potřebovala česká věda, aby se její výsledky zlepšily.

Povídali jsme si s Janem Vodičkou, který se zabývá výzkumem čichu a chuti na Univerzitě Pardubice. Jaký je pohled klinického lékaře na českou vědu? A jak se dostávají inovace v medicíně do praxe?

Profesorka Ilona Hromadníková objevila, jak ze vzorků krve zjišťovat riziko budoucího rozvoje vážných kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, třeba cukrovky. A to jak u ženy-matky, tak i u jejího dítěte. „Skvělá technologie, ale předběhla jste dobu,“ slyšela od investorů.

Nové technologie - výzkumné centrum při Západočeské univerzitě (NTC) má aplikovaný výzkum takzvaně v krvi. Co je pro úspěšnou spolupráci s průmyslem zásadní? Jak se vysokoškolskému ústavu shání noví talentovaní lidé? Nebo jaké výhody s sebou nese zisk HR Award? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru s naším portálem Petr Kavalíř, ředitel NTC.

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, zkráceně CxI, vznikl v Libereckém kraji na Technické univerzitě před deseti lety jako místní výzkumné a vývojové centrum pokrývající potřeby regionu. Jedná o špičkovou výzkumnou instituci, jejíž vznik v lecčems navazuje na přelomový objev libereckých vědců z počátku milénia. Na objev průmyslové výroby nanovláken. Miroslavem Černíkem ústav vede od prosince 2020.

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jaký je strategický záměr nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se Dalibora Vojtěcha, prorektora pro vědu a výzkum.

Helena Pivoňková vystudovala medicínu, ale už během studia ji bylo jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku: „Studia medicíny jsem nikdy nelitovala – díky tomu lépe chápu souvislosti mezi našimi výsledky na buněčné úrovni a jejich potenciální klinickou aplikací,“‎ říká neurovědkyně a držitelka interní podpory Primus, která si díky tomu zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Ředitel Biologického centra AV ČR se na začátku své kariéry díval na řízení a management vědy tak trochu skepticky. Dnes má na věc jiný názor. S redakcí portálu Vědavýzkum.cz si povídal nejen o důležitosti řízení vědy, ale také o tom, jak se vlastně k vědě dostal.

„V českém prostředí se hodně vymykáme důrazem na personální politiku. Troufám si tvrdit, že i díky tomu se CEITEC stal v průběhu první dekády svého života nejlepším místem v ČR, kde rozjíždět samostatnou vědeckou kariéru,“ říká Jiří Nantl, ředitel CEITEC Masarykova univerzita, Brno, který byl v listopadu 2020 také zvolen náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje.

Terezie Mandáková je nejen uznávanou odbornicí ve svém oboru, ale také vzorem pro mnoho dalších žen. Její kolegové a kolegyně obdivují její vášeň pro vědu, angažovanost a přátelský přístup. Proč se rozhodla pro vědeckou kariéru? Proč je ženský element ve vědě důležitý? Co ji motivuje? A proč by ženy ve vědě neměly chybět? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru!