V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme se tentokrát zaměřili na Univerzitu Pardubice. Jak zde vnímají hodnocení výzkumných organizací, v čem vidí prostor pro zlepšení a jaké jsou hlavní strategické záměry Univerzity Pardubice na nadcházející období? Nejen na tyto otázky nám odpověděl Libor Čapek.

Michael Wrzaczek je rostlinný molekulární biolog zaměřující se na molekulární signalizaci rostlin, který v minulém roce založil svou výzkumnou skupinu na Biologickém centru AV ČR. Proč si vybral zrovna Českou republiku, co ho zde překvapilo a co očekává od českého výzkumného prostoru? Nejen na tyto otázky odpovídá mladý vědec v následujícícm rozhovoru.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace zvolila na konci ledna 2021 do funkce prvního místopředsedy Pavla Barana z Akademie věd ČR. Co jej v nové roli čeká? Na jaké priority se při udržení stabilního vědního systému poradní orgán vlády chce zaměřit?

Povídali jsme si s Jaroslavem Blahošem, který se zabývá na Ústavu molekulární genetiky AV ČR signalizací v mozku zprostředkovanou kanabinoidním systémem. Jaký je jeho aktuální vědecký výzkum? Jak hodnotí své působení v zahraničí a jak pohlíží na českou vědu?

Masarykova univerzita přináší rozhovor s právníkem Davidem Kosařem, který je jedním z vědců z MUNI, kteří koncem minulého roku získali ERC Consolidator grant. První ERC grant se mu podařilo získat již před několika lety. Díky němu prozkoumal, jaký vliv má nárůst soudcovské samosprávy na princip dělby moci. Na MUNI se mu také podařilo založit Ústav pro otázky soudnictví. 

Milena Králíčková je prorektorkou pro studium na Univerzitě Karlově. S portálem Vědavýzkum.cz hovořila o budoucnosti univerzity, vlivu pandemie na vysokoškolské studium, i o své kariéře lékařky a vědkyně.

„Měl jsem štěstí, že jsem mohl spolupracovat s těmi nejlepšími a snažím se to předávat dál,“‎ říká světově uznávaný hematolog Josef Prchal, který působí jako vědec a lékař na University of Utah a stále inspiruje mladé, i ty v Česku.

S končícím rektorem Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslavem Millerem jsme hovořili o jeho více než sedmi letech v čele univerzity, důvodech rezignace, probíhajícím hodnocení podle Metodiky 2017+ i jeho dalších plánech do budoucna.

Při příležitosti jmenování evolučního biologa Pavla Tomančáka do čela konsorcia CEITEC jsme si povídali o jeho plánech. Pavel Tomančák mě vítá ve svém obývacím pokoji, kterému vévodí obraz Starého města v Praze. Začíná hovořit o budoucnosti a jedinečnosti CEITEC. Má naprosto jasné plány a rád by poskytl svoje více než dvacetileté zkušenosti v zahraniční vědě ke zlepšení situace ve vědě u nás.

Říká se jim predátorské časopisy. Jde o podloudné či pofidérní tituly, které navenek imitují řádné vědecké časopisy, nicméně recenzní řízení či redakční „boardy“ často jen předstírají. Juniorní vědce tak klidně zmatou a lákají k publikování – za poplatky. Práce Martina Srholce a Víta Macháčka ukazuje, jak do databáze Scopus pronikají predátorské časopisy i kvazivědecké poznatky.