Devítidílný seriál o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR doplňujeme o rozhovor s Jiřím Kolečkem z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se podělí o své zkušeností s programem Interreg. V rozhovoru se dozvíte, jaké výhody program přináší a jak lze efektivně rozvíjet regionální přeshraniční spolupráci.

Nyní už je Jan A. Kozák zpět v Česku, na pražské „fildě“, ale ještě donedávna působil jako výzkumník v norském Bergenu. Na tamní humanitní fakultě řešil od roku 2018 výzkumný záměr Symbodin, na který získal prestižní stipendium Marie Curie-Skłodowské (Horizon 2020).

S novým prorektorem pro vědu a výzkum na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Luďkem Berecem jsme si povídali o Metodice 17+, transferu technologií, zahraniční spolupráci, ale i o tom, jak se mu daří skloubit práci prorektora a vědce.

Na konferenci Science Communication 2020 vystoupila i europoslankyně Martina Dlabajová. V prvním rozhovoru jsme se bavili především o vyjednávání budoucího evropského rozpočtu na vědu. Nyní jsme se zaměřili právě na strategii komunikace vědců s politiky

Objevy známého českého fyzika Tomáše Jungwirtha, kterých dosáhl společně se svým týmem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ukazují směr k mnohonásobně výkonnějším a rychlejším počítačům budoucnosti. Čeští vědci se tak podílejí na velkých proměnách elektroniky i fungování umělé inteligence.

Letošním laureátem nejvyššího ocenění v oblasti vědy a výzkumu, Národní Ceny Česká hlava, je molekulární biolog Václav Hořejší. K této příležitosti vám přinášíme rozhovor s oceněným vědcem. Jaký dle jeho názoru bude mít současná pandemie dopad na českou vědu? A čím si vysvětluje stále velmi nízkou účast českých výzkumníků v rámcových programech Evropské unie? Na tyto i další otázky odpovídá v následujícím rozhovoru.

Přinášíme rozhovor s poslankyní Evropského parlamentu Martinou Dlabajovou, se kterou jsme si povídali o novinkách ve vyjednávání o budoucím rozpočtu EU. Nemalé prostředky z něj půjdou v příštích sedmi letech na vědu a výzkum, což může otevřít zcela nové příležitosti také pro české vědce a výzkumníky.

Řadu let se věnuje tzv. fuzzy modelování – metodám z oblasti soft computingu a vývoje matematických nástrojů, které umožňují vyvíjet algoritmy, jež dokážou nahradit člověka v automatickém řízení technologických procesů. Kde vidí budoucnost svého oboru a jaké jsou podle něj podmínky pro vědu v Česku? Přinášíme rozhovor se zástupcem ředitele Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity Martinem Štěpničkou.

Už několik let funguje na Univerzitě Karlově specializované Herzlovo centrum izraelských studií (HCIS). Vede jej doktorka Irena Kalhousová, která vystudovala politologii v Jeruzalémě, evropská studia v Cambridge a doktorát z mezinárodních vztahů získala na London School of Economics. Nyní působí na Fakultě sociálních věd UK, často vystupuje v médiích.

Díky programu Primus získaly desítky skvělých mladých lidí z domova i ze zahraničí šanci na vytvoření vlastní výzkumné skupiny na Univerzitě Karlově. Prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka v rozhovoru mluví o přínosech programu Primus i o jeho perspektivě do budoucna.