Neúčinnost antibiotik na některé kmeny bakterií je velkým postrachem současné medicíny. Jednou z metod, která by mohla antibiotickou léčbu částečně nahradit, je takzvaná bakteriofágová terapie. Stručně řečeno jde o to „naučit“ viry likvidovat nebezpečné bakterie. Princip „požírání“ bakterií byl objeven před více než sto lety, ale právě díky víře ve všemocnost antibiotik se v západní medicíně nikdy moc neuchytil. V posledních letech výzkum fágové terapie ovšem zažívá renesanci a jednou z firem, která metodu rozvíjí, je i česká společnost MB Pharma.
V současnosti v první fázi klinických zkoušek testuje svůj přípravek Duofag, který by měl být ve formě spreje účinný proti dvěma bakteriím, jež vykazují vysokou odolnost proti tradičním antibiotikům. „Požírač“ bakterií by navíc mohl získat i zajímavou ukrajinskou stopu. Fágová terapie byla totiž v zemích bývalého Sovětského svazu rozvíjena více než na Západě a MB Pharma tak doufá, že právě na Ukrajině by mohla najít nová partnerství. „V zemi panuje silné povědomí o této metodě, prostředí je celkově vstřícné. I to je jeden z důvodů, proč bychom chtěli část třetí fáze klinických zkoušek provést také na pacientech v některé z ukrajinských klinik,“ říká Marek Moša, majitel a ředitel firmy MB Pharma. Výrobky jeho firmy se ostatně již na Ukrajinu dostaly. MB Pharma dodává české armádě autoinjekční pera, která doputovala Ukrajincům v rámci humanitární pomoci státu.
Malé týmy, blízká témata
Společnost, která vyvíjí nadějný lék na některé druhy infekcí, není jedinou ve svém oboru, jež vidí na Ukrajině možnosti pro širší spolupráci. CzechBio, asociace biotechnologických společností ČR, která sdružuje téměř dvacet firem či vědeckých pracovišť, nedávno vypracovala společný návrh pomoci ukrajinským kolegům. Sahá od dovybavení spotřebním materiálem po školení a stáže v Česku, účasti na výzkumných a vývojových projektech až po vysílání českých biotechnologických expertů na Ukrajinu.
„Vycházíme z toho, že před válkou byla na Ukrajině špičková pracoviště na stejné úrovni jako u nás. Biotechnologie jsou obecně považovány za obor, který je motorem moderní ekonomiky, a navíc je postaven na spolupráci zahraničních partnerů. Vzhledem k tradici či kulturní blízkosti tak věříme, že průnik témat bude v případě Ukrajiny větší, než by tomu bylo v západní Evropě,“ vysvětluje Pavel Markalous, manažer klastru CzechBio. Výhodou může být paradoxně i to, že společnosti sdružené v oborové asociaci tvoří oproti Západu relativně malou rodinu. „Typická česká biotechnologická firma má 10 až 30 zaměstnanců, jádrem jsou malé výzkumné týmy, od nichž se odvíjí i struktura firmy a možnosti financování,“ dodává Pavel Markalous.
Nakolik a kdy bude možné více propojit české a ukrajinské biotechnologie, zatím nejde kvůli válce načasovat. Situace jednotlivých firem a vědeckých pracovišť na Ukrajině se navíc hodně liší a spolehlivá čísla chybějí. Podle lednového čísla časopisu Nature ale nejsou dopady ruské agrese na ukrajinskou vědu a výzkum tak devastující, jak se zprvu soudilo. Ze zhruba 300 vědeckých pracovišť jich 228 ruské útoky dosud přežilo bez následků. Ukrajinské Ministerstvo pro školství a vědu pak odhaduje, že ze země před válkou uprchla desetina výzkumníků. Ti zbylí se vesměs snaží své obory udržet a obracejí se na své kolegy v zahraničí. I to dává naději, že by iniciativa CzechBio mohla být úspěšná.
Autor: Blahoslav Hruška
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz.
