„Naše chytré senzory umí měřit různé parametry v několika hloubkách půdy. K senzoru se připojí komunikační jednotka, která data o stavu zeminy přenáší na cloudové uložiště, kde je lze analyzovat. Díky tomu je možné monitorovat stav zeminy v čase pro zavlažované systémy, optimalizovat dávkování vody a ovlivnit velikost úrody," uvedl Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Tištěné senzory jsou levnou a zároveň ekologickou variantou. Zemědělcům totiž mohou pomoci snížit spotřebu vody v zavlažovaných provozech, či umožnit kontinuální analýzu stavu zeminy v polích. Navíc jsou environmentálně šetrné.

„Jako nosiče pro senzory používáme přírodní materiály, zároveň pro senzor nejsou použity žádné kovové materiály. Senzor nijak nezatíží životní prostředí. Jako nosný podklad je ideální dřevo, protože na jeden kus můžeme po opětovném opracování, tisknout náš senzor opakovaně," dodal Tomáš Syrový z Fakulty chemicko-technologické.

Výroba chytrých senzorů je velmi rychlá. Za pouhou jednu hodinu lze natisknout stovky až tisíce senzorů.

Tisk chytrých senzorů na dřevo je v oblasti materiálového tisku úplná novinka. Také proto Tomáš Syrový s partnery už podal žádost o evropský patent.

Na projektu Smartfield, jehož výsledkem jsou nové chytré senzory do půdy, spolupracuje Univerzita Pardubice se Západočeskou univerzitou v Plzni, Centrem organické chemie a Výzkumným ústavem rostlinné výroby Jevíčko a AGROSPOL, Knínice.

Zdroj: Univerzita Pardubice