Na vývoji technologie spolupracovali vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny a firma M&I Praha. Díky lepší diagnostice lze určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund měřit jejich vzájemné zpoždění. Vědci své objevy představili v květnovém vydání prestižního amerického časopisu Circulation: Arrhytmia and Electrophysiology.

Vysokofrekvenční EKG

„U zdravého srdce se obě komory aktivují současně, tedy synchronně. U nemocného, například po rozsáhlém infarktu, může docházet ke zpoždění aktivace levé komory (komorová dyssynchronie), výkon srdce se snižuje a srdeční choroba se zhoršuje. Existuje sice efektivní léčba komorové dyssynchronie pomocí speciálního kardiostimulátoru, ale ta nefunguje u každého,“ vysvětluje vedoucí týmu Pavel Jurák, který na Ústavu přístrojové techniky AV ČR řídí laboratoř medicínských signálů.

„Je to jako seřízení zapalování spalovacího motoru,“ říká vědec. „Pokud víme, že snížený výkon motoru je v důsledku špatně nastaveného předstihu, je řešení jednoduché a efektivní. Pokud je problém jinde, seřízení zapalování nepomůže,“ dodává s tím, že stejně tak i nevhodně zvolená terapie pacienta zatěžuje, a dokonce může jeho stav zhoršit.

Nová diagnostika využívá vysokofrekvenční složky v signálu EKG. „Ty určí rozložení elektrické aktivace v jednotlivých částech srdečních komor a stanoví případné časové zpoždění. Tento číselný údaj v milisekundách poskytne lékaři cenou informaci o tom, zda je terapie pro pacienta vhodná,“ uvádí Pavel Jurák. Lékaři tak budou moci zlepšit nastavení stimulátoru u již probíhající léčby pro nejlepší možný výkon srdce jako pumpy. V publikovaném článku v časopisu Circulation vědci prokázali, že naměřené časové zpoždění před zavedením terapie jednoznačně ukazuje na následnou úspěšnost léčby.

Levná a dostupná diagnostika

Výhodou nové technologie vysokofrekvenčního EKG je jednoduchý a neinvazivní postup: nejsou potřeba specifické znalosti obsluhy, zpracování je automatické. „Pro účinnou diagnostiku stačí běžné umístění elektrod, které se v klinické praxi využívá pro měření dvanáctisvodového EKG. Diagnostika je levná a snadno dostupná,“ říká Pavel Leinveber, vedoucí výzkumného týmu z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny.

Na vytvoření nového diagnostického monitoru vědci aktuálně pracují. Vývoj spolufinancují evropské strukturální fondy, a to prostřednictvím projektu OPPIK Aplikace. Projekt zastřešuje brněnská firma Cardion. „Cílem je vytvořit jednoduché interaktivní experimentální zařízení pro ověření metodiky v klinické praxi s termínem dokončení v roce 2019,“ doplňuje Jurák. Pokud bude vývoj technologie úspěšný, stvrdí jej certifikace a následné klinické využití.

Autor: Pavla Schieblová

Zdroj: AV ČR