facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Nová skripta přibližují oblast transferu znalostí a technologií

3. 2. 2021
Nová skripta přibližují oblast transferu znalostí a technologií

Na konci minulého roku vydavatelství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze uvedlo na trh skripta pro oblast transferu znalostí a technologií. Jedná se o první českou knihu, která se touto oblastí systematicky zabývá.

Publikaci s názvem Věda pro společnost: Spolupráce a technologický transfer v oblasti chemie a biochemie napsala trojice autorů – Martin Fusek, Kateřina Kovaříčková a Aleš Vlk – a má 75 stránek textu. Jejím hlavním záměrem je přehlednou a zajímavou formou seznámit čtenáře s problematikou transferu znalostí a technologií. Jak autoři zdůrazňují hned na samém začátku, jejich pohled na danou problematiku je pouze jeden z mnohých a čtenář by měl brát skripta především jako námět k přemýšlení.

Skripta VSCHT obrázky 2.docx

Martin Fusek k tomu dodává: „Chtěl bych poděkovat VŠCHT Praha za možnost tento text vydat a především Evě Dibuszové za pomoc při editaci. Tato miniskripta jsme spolu s Kateřinou Kovaříčkovou a Alešem Vlkem dali dohromady jako pomocný text pro studenty při výuce předmětu Transfer technologií a ochrana duševního vlastnictví na VŠCHT. Ale doufáme, že budou nápomocná také ostatním akademickým pracovníkům, jak z VŠCHT, tak z ostatních vědeckých pracovišť. Cílem naší práce v této oblasti bylo a je napomoci rozvoji využití výsledků vědecké činnosti v lidském životě.“

První část nás seznamuje se světem vědy, výzkumu a vývoje a se základními premisami vědní politiky. Autoři považují za užitečné si hned na začátku se čtenáři vyjasnit základní pojmy a definice. Dozvíme se například, jaký je rozdíl mezi pojmy věda a výzkum, kolik přívlastků může mít anglický výraz research a jak je definován základní a aplikovaný výzkum. Také je krátce vysvětleno, proč je vlastně dobré a užitečné výzkum a vývoj financovat.

Technologický transfer je podle mnohých autorů považován za jednu kategorii spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Proto je této oblasti věnována samostatná část. Dozvíme se o kořenech spolupráce mezi vysokými školami a průmyslem, o možném systematickém dělení této spolupráce a také o překážkách a přínosech. Autoři nezapomínají zdůraznit roli vlád a různých dotačních programů, které vzájemnou spolupráci podporují.

Důležitým předpokladem úspěšného transferu je kvalitní ochrana duševního vlastnictví, se kterým má být nakládáno a které chceme komercializovat. Čtvrtá kapitola publikace se alespoň v krátkosti snaží odpovědět na otázku, proč duševní vlastnictví chránit, jak ho chránit a kdy, kde a jak patentovat.

V pořadí pátá kapitola se už dostává k podstatě věci – tedy k transferu technologií a znalostí. Po úvodním seznámení se základními pojmy se autoři věnují především třem základním situacím typickým pro oblast chemie a biochemie, kdy dochází k propojení základního výzkumu s aplikacemi. Jedná se o vznik originálního výsledku, například objevu nového léčiva, dále o takzvaný kolaborativní výzkum a za třetí o zakázkový výzkum. Autoři diskutují dva možné způsoby transferu výsledků komerčnímu partnerovi – licenci nebo převod patentu. Následující kapitola krátce popisuje možnosti, jak organizačně zabezpečit transfer na výzkumných organizacích a vysokých školách.

V dalších částech se čtenář přenese do specifického světa chemie a biochemie. Seznámíme se s tím, jak se dělá věda na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR – s těmito institucemi jsou totiž spojeni dva ze tří autorů skript. Samostatná kapitola je věnována tomu, jakým způsobem tyto instituce spolupracují s aplikační sférou a uživateli svých vědeckých výsledků a jaké principy jsou pro ně zásadní. Na tuto kapitolu navazuje popis toho, jak je na uvedených institucích organizován samotný transfer.

Skripta VSCHT obrázky 1.docxZa stěžejní je možné považovat kapitoly, které přinášejí konkrétní příklady úspěšného transferu a spolupráce. Na VŠCHT Praha se dozvíme o zařízení pro měření korozivity atmosféry, doplňku stravy, adsorpčním zařízení pro záchyt plynů, stacionárním úložišti elektrické energie či o vývoji celozrnné mouky. Při popisu příkladů transferu na UOCHB zjistíme, že úspěšná nejsou pouze antivirotika z laboratoře Antonína Holého. Dozvíme se o prolaktinu uvolňujícím peptid, transportéru nukleosidtrifosfátu, metodice DIANA, chelátoru pro izolaci radionuklidů či o založení spin-off společnosti DRACEN Pharmaceuticals.

V závěru publikace se autoři zamýšlejí nad tím, co je možné si z popsaných příkladů odnést a jak se můžeme nechat inspirovat. A také uvádějí některé zásady a doporučení pro pracoviště transferu technologií a znalostí na jakékoliv výzkumné organizaci. Můžeme si uvést to poslední: „práce v kanceláři technologického transferu vyžaduje, aby sklenice byla vždy z poloviny plná a nikdy z poloviny prázdná.“

Publikaci si můžete přečíst on-line na stránkách vydavatelství VŠCHT Praha. V tištěné podobě je skripta možno zakoupit v Univerzitním knihkupectví odborné literatury ČVUT v Praze a VŠCHT Praha, které se nachází v prostorách Národní technické knihovny v Praze – Dejvicích. Cena je 200 Kč, zlevněná cena pro studenty VŠCHT Praha je 150 Kč.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)


Medailonky autorů

Martin Fusek vystudoval organickou chemii na VŠCHT Praha a poté absolvoval doktorské studium na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jako postdok pobýval v USA a Německu a dále pracoval pro společnosti Sigma Aldrich a Merck. Věnuje se technologickému transferu a od roku 2009 je ředitelem společnosti IOCB TECH s.r.o., dceřiné společnosti UOCHB, která pro ústav technologický transfer zajišťuje. Vyučuje na VŠCHT a je členem její vědecké rady.

Kateřina Kovaříčková vystudovala VŠCHT Praha obor Syntéza léčiv na Ústavu organické chemie. V rámci doktorského studia absolvovala stáž na Institut de Science et d'Ingénierie Supramoléculaires ve Štrasburgu. Od roku 2014 se věnuje podpoře vědy a výzkumu na VŠCHT v oblasti transferu technologií a spolupráce s průmyslem a specializuje se na ochranu duševního vlastnictví.

Aleš Vlk je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, obor sociologie. Doktorský titul v oblasti vysokoškolské vzdělávací politiky získal na Twente Universiteit v Nizozemsku. Více než deset let se věnuje organizaci workshopů a seminářů pro akademické pracovníky a vědce. Je zakladatelem portálu Vědavýzkum.cz. Externě vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je členem Mezinárodní vědecké rady Biologického centra AV ČR.