Vedoucí týmu Petr Kubáň se o diagnostiku metanolu a především kyseliny mravenčí, která v těle vzniká jeho rozkladem, začal zajímat už v roce 2012, kdy vypukla takzvaná metanolová aféra. Ve spolupráci s lékaři z nemocnice v Havířově vyvinul novou a především rychlou metodu na stanovení kyseliny mravenčí v krevním séru za pomoci kapilární elektroforézy.

„Tato metoda je ale složitá a vyžaduje specializovaný přístroj a vyškolený personál. Proto jsme si v roce 2013 podali žádost o grant u Technologické agentury ČR na vývoj přenosného přístroje, který se dá použít i v terénu a bez speciálních znalostí. Náš prototyp umí stanovit nejen hodnoty kyseliny mravenčí, ale také metanolu,“ uvedl Kubáň, který působí na Přírodovědecké fakultě MU a také v institutu CEITEC MU.

Přístroj pracuje na principu reakce metanolu nebo kyseliny mravenčí s reakčním činidlem, při níž se měří změna optických vlastností činidla. „Do přístroje se vloží vzorek krevní plazmy pacienta a během pěti minut se ukáže výsledek. Jednak se na displeji objeví hodnota odpovídající koncentraci naměřených látek a zároveň se rozsvítí indikační diody. Zelená znamená, že je vše v pořádku a oranžová či červená pak signalizují otravu,“ přiblížil fungování přenosného zařízení, které váží zhruba jeden kilogram.

Otrava metanolem není v první fázi pro člověka rozpoznatelná, příznaky se projeví až po čase, kdy se závadný alkohol přeměňuje na nebezpečné látky, zejména pak kyselinu mravenčí. Ta se u zdravých lidí vyskytuje v koncentraci do 0,4 milimolu (mM). Pokud překročí hodnotu asi čtyř až pěti mM, jde o závažnou otravu. Při těžké otravě se objevují poruchy vědomí a zraku, hrozí slepota i smrt. Při metanolové aféře, která v Česku vypukla v roce 2012, zemřelo 48 lidí a další desítky mají dodnes poškozené zdraví.

Zdroj: Masarykova univerzita