instagramfacebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
instagramfacebooktwittergoogle

Odborníci z Brna pomáhají etiopským zemědělcům

1. 2. 2020
Odborníci z Brna pomáhají etiopským zemědělcům

V důsledku špatného hospodaření, daného zejména odlesněním, obnažením svahů pastvou a následnou erozí, dochází v Etiopii k celkovému poškozování životního prostředí a degradaci krajiny. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně se zde proto snaží o zlepšení životního prostředí i ekonomických podmínek drobných zemědělců.

etiopie

Míra degradace životního prostředí v Etiopii je zejména ve venkovských oblastech závažnou překážkou ekonomického a sociálního rozvoje. K současnému stavu přispívají opakující se sucha, extrémní klimatické události, populační tlak a nešetrné hospodaření. Mezi hlavní problémy patří neudržitelné hospodaření s půdou, její následná eroze a nebezpečí desertifikace. K erozi dochází zejména kvůli přílišnému zatížení krajiny odlesněním, pastvou a nevhodnými způsoby obdělávání půdy. Zároveň má za následek vysychání pastvin, erozi půdy a následné lokální povodně způsobené přívalovými dešti. Cílem aktuálního projektu České rozvojové agentury (ČRA) a Mendelovy univerzity v Brně je vytvoření udržitelného zemědělského a pastevního systému a využívání přírodních zdrojů v duchu holistického přístupu.

„S tím samozřejmě souvisí nízká produktivita zemědělské produkce závislé téměř výhradně na srážkách, které při očekávaných výkyvech klimatu mohou být nestálé. Umístění projektu jsme naplánovali do centrální příkopové propadliny, která je nejvíce degradovanou oblastí. Těsná blízkost velmi hustě obydlených měst má za následek vysokou úroveň odlesňování a související erozi půdy, a tím i hrozící vyčerpání podzemní vody během následujících desetiletí. V oblasti navíc dochází k rozšiřování velkých zemědělských podniků využívajících zavlažování, což vede k ohrožení vodních zdrojů," přibližuje Petr Němec z Mendelovy univerzity v Brně.

Farmáři berou nové metody za své

V rámci tohoto pilotního projektu vytvořili vědci z MENDELU společně s místními experty inovativní plán managementu krajiny, jehož cílem je udávat rámcové směrnice hospodaření s přírodními zdroji. V průběhu projektu byli vyškoleni zástupci lokálních úřadů, kteří spolu s místními experty povedou zemědělské komunity k trvale udržitelnému hospodaření v oblasti. Farmáři v průběhu projektu absolvovali sérii školení a workshopů a tyto inovativní metody začali přijímat za své. Pomocí protierozních opatření a vodohospodářských objektů realizovaných v terénu byla rehabilitována vzorová oblast na území dvou komunit v sub-povodí řeky Kurpayo (kebele Chano Mile a Chano Dorga). V roce 2018 v prostorách univerzity Arba Minch proběhla v souvislosti s projektem konference o inovativních trendech v hospodaření s přírodními zdroji.

„Bylo také založeno permakulturní školící centrum, kde jsou místní farmáři vedeni k hospodaření podle principů ,climate smart agriculture‘. Vyškolením místních obyvatel, přijetím a aplikací plánu došlo k pozměnění systému hospodaření, byla zmírněna eroze na svazích a zastavena degradace zemědělské půdy a ničení zavlažovacích kanálů pod nimi. To má pozitivní vliv jak na farmáře hospodařící na erodovaných svazích, tak na asociaci zemědělců pěstujících ovoce v dolní části povodí. Ve vybudovaném školícím centru se navíc farmáři učí pěstovat a zpracovávat potravinové plodiny, které v místě zatím pěstovány nebyly. Diverzifikací jejich zemědělské produkce je podpořena potravinová bezpečnost, obzvláště nezaprší-li v období dešťů tolik, kolik by mělo," doplňuje Němec.

Na základě úspěchu pilotní části projektu a spokojenosti s odvedenou prací českého realizátora byl podán místními partnery návrh na jeho pokračování i v dalších oblastech. Rehabilitace krajiny tak bude přínosná pro celou oblast a nabízí možnost sdílení zkušeností mezi již zapojenými a novými komunitami.

„Během monitoringu projektu na konci listopadu loňského roku bylo zjištěno, že na 80% rehabilitovaného území o ploše 30 ha již nedochází k rozvoji eroze. Místní komunita také přijala za své principy hospodaření s územím a dodržuje nastavené dohody. Projekt nad rámec navázal dobrou spolupráci s místními školami, které si vybudovaly komposty a jezírko pro chov ryb a učí mladé lidi ochraně přírody a práci s půdou, což považuji do budoucna za velmi důležité," říká Tomáš Daníček, který má v ČRA projekty v Etiopii na starosti.

Konečnými příjemci projektu jsou zemědělci hospodařící v dotčených částech přímo ohrožených erozí. Dlouhodobé změny na farmách jednotlivých zemědělců tak již nyní přináší především zvýšení příjmu pro rodinu znamenající například lepší zdravotní péči či možnost poslat děti do škol. Konečnou skupinu příjemců tvoří přibližně 2500 domácností, což je přibližně 12 500 obyvatel včetně dětí. Zmíněné permakulturní zemědělské školící centrum pak bude využíváno ke vzdělávacím a tréninkovým účelům, čímž pomůže rozšířit znalosti konceptu mezi širokou veřejnost.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Česká rozvojová agentura