facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Průzkum: Transfer znalostí a technologií na Masarykově univerzitě

31. 3. 2021
Průzkum: Transfer znalostí a technologií na Masarykově univerzitě

Během podzimu 2020 realizovala Masarykova univerzita průzkum týkající se povědomí o transferu technologií a znalostí. Průzkum zahrnuje zejména dotazování širší univerzitní veřejnosti. Přečtěte si, jaké z průzkumu vyplývají závěry.

obrazek 2020 10 26 121027

Cílem průzkumu bylo popsat vývoj ohledně povědomí o transferu technologií a znalostí na Masarykově univerzitě. Jde především o opakování výzkumného šetření z roku 2010 s metodologií a dotazníkem umožňujícím srovnatelnost dat. V roce 2020 byl dotazník doplněn o nové tematické bloky a součástí výzkumu byla kvalitativní pilotní část.

Výzkumem, jenž mapoval obecné povědomí zaměstnanců a zaměstnankyň MU o tématu transferu technologií a znalostí, se ve všech fázích prolínala určitá dvojznačnost chápání samotného jádra tématu. Je transferem komerční, smluvní, konkrétně ohraničené využití výsledků výzkumu, nebo za něj lze považovat i méně uchopitelné, ale často vlivné výstupy například v podobě výstupů pro širší veřejnost? Ve všech fázích výzkumu se mezi dotazovanými objevovaly velmi pestré pohledy na praktické uplatnění, jehož efektivita či ekonomický potenciál jsou z části v principu neměřitelné. Při čtení celé výzkumné zprávy je tedy třeba mít na paměti, že pracujeme s agregátem paradigmaticky odlišných pohledů na transfer. V sociálněvědní a humanitní oblasti převažuje obecnější pohled na společenskou odpovědnost a určitou kultivační roli oborů, která však vůbec neznamená absenci konkrétních velmi jasně specifikovaných aplikačních výstupů, většinou však netechnické a často ekonomicky nerelevantní povahy. V přírodovědných a technických oborech převládá pojetí transferu spojené s firemní spoluprací, ekonomickým a technickým potenciálem výsledků vědy a výzkumu. Spíše než sloučit tyto dva světy do jedné kategorie podpůrných činností má smysl podpůrnou infrastrukturu budovat s vědomím této různorodosti a možnosti specifického zaměření na odlišné typy uplatnění.

Otázky týkající se informovanosti o podpoře výzkumu s výsledky uplatnitelnými v praxi na začátku dotazníku potvrdily, že během deseti let od první studie se povědomí respondentů o formách podpory a institucích zvýšilo nejen v obecném smyslu, ale také v konkrétní znalosti institucí. Přímá zkušenost se spoluprací a znalost náplně práce podpůrných pracovišť se ale stále týká omezené části akademické obce – v tomto výzkumu například zkušenost se službami CTT MU uvádí 12 % dotázaných.

obrazek 2021 03 24 094514Potenciál a zkušenost s praktickým využitím výsledků je však širší. Tři čtvrtiny dotázaných ve výzkumu uvedly, že vidí ve svém oboru potenciál praktického využití výsledků a nadpoloviční většina uvádí že pracuje na konkrétních projektech výzkumu, které mají potenciál praktického využití. Dále třetina dotázaných uvádí konkrétní zkušenost s praktickým využitím výsledků. Jde tedy o činnost, která není vůbec vzácná a tvoří podstatnou část náplně práce respondentů výzkumu.


obrazek 2021 03 24 094657
Z postojových otázek ve výzkumu je patrné, že tato oblast však stále stojí, přinejmenším v některých oborech, stranou hodnoticích a formálních procesů a v důsledku tedy nemá jasný status. Tato neukotvenost, vedoucí někdy až k pocitu, že jde spíše o kutilství mimo struktury než běžnou součást akademické pozice, je motivační i organizační barierou, která se projevuje v negativním hodnocení průchodnosti organizační struktury (tím je myšlena hlavně nepružnost a byrokracie univerzity jako výzkumného pracoviště v konfrontaci s očekáváními smluvních partnerů). Tato kombinace potenciálu a vnímaných barier nabízí pole pro zacílení podpůrné infrastruktury.

obrazek 2021 03 24 095627

Přečtěte si celou výzkumnou zprávu.

 

Zdroj: Masarykova univerzita 

redakčně upraveno