Cílem projektu požární senzoriky, který před rokem a půl propojil Správu informačních technologií s výzkumným centrem RICE FEL, bylo vytvořit senzorický systém pro Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, který bude umístitelný pomocí dronů v místě úniku nebezpečných látek či jiné krizové události. Městská příspěvková organizace zabývající se informačními technologiemi uplatnila v projektu požární senzoriky své kompetence v oblasti dronů a vědci z RICE FEL své bohaté zkušenosti s vývojem senzoriky a komunikačních systémů.
„Autonomní senzorová jednotka je pomocí dronu umístěna do oblasti, kde je potřeba měřit stanovené parametry, ať už jde o teplotu, vlhkost, nebo toxické látky. Po dopadu na zem se aktivuje, tedy začne snímat stanovené údaje a vysílat informace prostřednictvím IoT sítě LoRaWan do aplikace v tabletu velitele zásahu,“ popisuje fungování senzorových jednotek projektový manažer z výzkumného centra RICE FEL Petr Kašpar.
Senzory shozené dronem v místě výbuchu, požáru nebo jiné krizové události mohou hasičům okamžitě poskytnout informace důležité pro efektivní zvládnutí situace. „V danou chvíli máme k dispozici on-line údaje o výskytu či šíření nebezpečných látek v oblasti. To může napomoci k efektivnímu rozmístění sil a prostředků při likvidaci mimořádné události,“ říká Michal Pathy, velitel požární stanice Plzeň-Košutka.
„Požární senzorika je po chytrém hasičském obleku nebo chytrých rukavicích další z řady inovací, jimiž Fakulta elektrotechnická přispívá k efektivitě práce hasičů nebo k jejich bezpečnosti. Toto zaměření se dokonce stává jedním z profilových témat Západočeské univerzity, které jí přináší celosvětový ohlas,“ říká rektor ZČU Miroslav Holeček.
Senzorové jednotky jsou autonomní, mají svůj zdroj energie, tedy akumulátor, který napájí řídicí elektroniku, umístěnou v těle jednotky. V ocasní části jednotky se nacházejí senzory pro měření. „Systém je postaven jako skládačka, tak aby byl co nejvíce univerzální. Jednotky můžeme osadit senzory teploty, vlhkosti, čpavku, radioaktivity a jiných toxických nebo výbušných látek,“ vysvětluje Petr Kašpar z RICE FEL.
Senzorové jednotky se dají použít vícekrát. „Po skončení zásahu známe GPS souřadnice senzorových jednotek a dokážeme je vzdáleně přepnout do takzvaného režimu sběru, kdy začnou vysílat zvukový světelný signál, takže je pak snadno najdeme,“ popisuje Luděk Šantora.
Upozorňuje však, že podle stávající civilní legislativy je zakázáno z dronu shazovat jakékoliv předměty. „Toto specifické zařízení je připraveno pouze pro hasičský záchranný sbor a bude nutné nastavit potřebná pravidla pro jeho bezpečné využití,“ upřesňuje Luděk Šantora. „Z pohledu HZS bude nutné vytipovat objekty v obydlené zóně, kde by mohlo dojít k mimořádné události, a mít předem určená bezpečná místa pro umístění senzoru,“ dodává Michal Pathy.
Senzorové jednotky jsou v současné době ve stádiu prototypu, který odborníci ze SITMP a vědci z RICE FEL ve spolupráci s hasiči testují. „Předpokládáme, že v budoucnu dojde k miniaturizaci senzorových jednotek, která umožní, aby jeden dron dokázal roznést místo aktuálních devíti jednotek třeba dvojnásobný počet,“ uvádí programátor a hardwarový specialista Matouš Bolek ze SITMP, který měl v projektu na starosti především mechanické a konstrukční prvky.
Scénáře na testování senzorových jednotek už mají zástupci spolupracujících organizací připravené. Má jít například o zásah v okolí pivovaru Plzeňský Prazdroj, kde by mohlo dojít k úniku čpavku, který se v pivovaru používá pro chlazení. V blízkosti pivovaru se nachází fotbalový stadion a nákupní centrum, tedy místa s vysokou koncentrací lidí. V případě havárie by senzorové jednotky rozmístěné pomocí dronů zajistily rychlé měření hodnot čpavku i předání informace jednotkám IZS.
