Vytisknout tuto stránku

Transfer v Česku: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

26. 5. 2021
Transfer v Česku: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Univerzity a ostatní výzkumné instituce jsou úrodnou půdou pro nápady a řešení, které mají dopad na svět. Kdo stojí za transferem nápadů a inovací z akademického prostředí do běžného života v České republice? Podívali jsme se do kanceláře transferu technologií na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

„Na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (JU) máme jasně danou roli. Aktivně vyhledáváme možnosti, kde je vhodná ochrana duševního vlastnictví univerzity, a pátráme po možnostech uplatnění. Rozvíjíme spolupráci mezi akademickými pracovníky a komerční sférou. Oběma stranám nabízíme pomocnou ruku ve vedení licenčního jednání,“ popisuje funkci Kanceláře transferu technologií (KTT) na JU její vedoucí Růžena Štemberková.

Foto konference 1

Firmy mohou díky KTT využívat přístroje a know-how Jihočeské univerzity. K dispozici jsou jim i špičková zařízení, která mohou být díky pořizovací ceně nedostupná. A je také možné dohodnout spolupráci, pokud firmy potřebují poradit v technologických postupech nebo inovacích.

Úspěšné příběhy, které stojí za zmínku

„I když jsme hrdí na každou zrealizovanou licenci či navázanou spolupráci, ráda zmiňuji jako úspěch krém z kaviárového extraktu, který vzešel z Fakulty rybářství a ochrany vod směrem do kosmetického průmyslu. To oceníme zejména my, ženy. Sama jsem jej vyzkoušela,“ směje se Štemberková, když zmiňuje smlouvu o spolupráci mezi společností Ceskykaviar.cz s.r.o. a JU v roce 2018.

Kaviárovému extraktu se začalo přezdívat černé zlato z Vodňan. Zisk této super-ingredience je šetrný k rybám, nedochází totiž k usmrcení jikernaček. Uplatnění je v kosmetice v podobě speciálních krémů. Spojení JU a společnosti Ceskykaviar.cz nezůstalo pouze u jedné kosmetické inovace, vznikla také první kaviárová chytrá nano-maska na světě. Jedná se o unikátní způsob, jak se do pokožky dostane prostřednictvím nanotechnologie mnoho ochranných a ošetřujících látek. Technologie sama je využívána zejména ve zdravotnictví a společnost Ceskykaviar.cz je první, která ji přenesla do běžné kosmetiky.

„Stejně tak mohu zmínit jako příklad i další z licencí s městy Třeboň i Tábor, která vzešla od Fakulty zdravotně-sociální. Jedná se o poskytnutí know-how v péči o seniory. Při stavbě nových domovů důchodců město automaticky vytváří pro seniory propojený multifunkční ekosystém. V blízkosti je například psí útulek, který mohou důchodci navštěvovat a procházet se se zvířaty. Nemusí se přitom o psy denně starat. Nebo se zřídí v zázemí domova malá školka, kde se mohou zabavit děti. Ty totiž při delší návštěvě neudrží pozornost a chtějí si hrát. A díky tradici lázeňství ve městě se tam rozvíjí i lázeňské služby pro seniory. Zatím to nenese žádné peníze, ale zcela určitě to ovlivní pozitivně společnost. Jsem spokojená, že práce vědců se zhodnotí i tímto směrem,“ dodává Štemberková.

KTT JU však pracuje i s projekty, které jsou finančně výnosné. Nejúspěšnější projekt v tomto směru je pomůcka pro akvaristy, která vznikla na půdě Fakulty rybářství a ochrany vod. Jedná se o software, který sleduje ryby v akváriu. Umí chytře vyhodnotit jejich vitalitu a dokáže chovatelům navrhnout, jak vylepšit podmínky, aby ryby co nejlépe prosperovaly.

Zisk není nejdůležitější funkcí KTT

„Naší rolí není jenom transfer technologií a poznatků, ale především také edukace ostatních. Musíme přesvědčit akademické pracovníky o významu poslání transferu znalostí,“ zmiňuje Štemberková další zapojení kanceláře v rámci univerzity.

Podle ní je potřeba vysvětlovat nesprávnou premisu, že si transferová centra na sebe vydělají sama. Mnoho lidí má totiž očekávání, že prodejem licencí bude mít kancelář časem peníze na vlastní chod. „My vyděláme třeba statisíce, které by bez nás nebyly, ale velká část naší práce je jen v samotném přenosu znalostí do běžného života. A záleží také na štěstí – musí jednoduše přijít projekt, který bude mít vliv na celý svět a zároveň s tím i hodně vydělá. Ani ve světě není soběstačných transferových kanceláří mnoho. Mohu jmenovat třeba Oxford nebo izraelský transfer. U nás se toto podařilo například v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (UOCHB). To je ale naprosto jiná instituce, než jsme my.“ Nezastupitelnou roli KTT však vnímá v tom, že se stará a eviduje duševní vlastnictví, připravuje i pomáhá s komercializací, protože pro nezasvěcené lidi je těžké se v této problematice vyznat. Současně připouští, že více flexibility by kancelář získala, pokud by se vydala podobným směrem jako dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovations Prague (CUIP), která má mnohem více pravomocí. „Možná by bylo vhodné v budoucnu rozšířit možnosti a manévrovací pole ve vyjednávání s firmami, což by zrychlilo transferový proces předně ve vztahu k zakládání společností. Jednání na univerzitní půdě není tak pružné, jak jsou komerční společnosti zvyklé.“

Podle ředitelky KTT JU také není jednoduché sehnat dobré zaměstnance. Je potřeba, aby se orientovali v oblasti ochrany duševního vlastnictví, obchodování, komunikovali jak s vědci, tak se zástupci firem, znali základy legislativy a smluvních ujednání, vyznali se v projektovém managementu a ideálně ještě ovládali jazyky.

Přeshraniční spolupráce

KTT JU komunikuje a synchronizuje aktivity s ostatními inovačními hráči na národní i regionální úrovni. A dokonce ani státní hranice nejsou překážka.

České Budějovice jsou blízko hranic, takže se daří čilá spolupráce s institucemi v Bavorsku. V současné době bude například odstartován projekt s Jihočeským vědeckotechnickým parkem, Jihočeským krajem, přesněji s odborem kultury a památkové péče, Technickou univerzitou v Deggendorfu a s regionálním marketingovým fórem Nierderbayern Forum na téma kulturní a kreativní průmysl v příhraničním prostoru.

„S regionem Dolního Bavorska máme historicky velmi rozvinuté spojení v oblasti znalostního a technologického transferu. Jednalo se o projekt, který byl svým rozsahem unikátní v celé Evropě,“ uvádí Štemberková.

Kancelář transferu se aktivně zapojuje jak v národních, tak v mezinárodních transferových iniciativách. V České republice je Štemberková místopředsedkyní spolku Transfera.cz. Za zmínku stojí ale také zahraniční úspěch, který nedávno KTT JU zaznamenala. Růžena Štemberková se totiž stala členkou historicky poprvé ustanoveného výboru Evropského patentového úřadu PATLIB 2.0. Jedná se o první zastoupení České republiky v tomto výboru. Členové výboru jsou obeznámeni s průmyslovým, ekonomickým a obchodním prostředím a poskytují cenné služby podnikatelům, malým a středním podnikům, soukromým vynálezcům a studentům v oblasti patentů a s nimi souvisejícími problémy.

Budování vztahů s dalšími transferovými platformami je pro KTT JU vysoko na žebříčku priorit. Jsou také členy sítě International Transfer Technology Network (ITTN) a velmi aktivně spolupracují s americkou transferovou platformou AUTM. Daří se také aktivní členství v Asociaci inovačního podnikání a stejně tak Licensing Executives Society (LES). Ředitelka KTT JU je také členkou předsednictva evropské platformy transferu technologií ASTP Proton.

Kancelář sdílí a získává nejnovější poznatky o transferu technologií a vědomostí na světových konferencích a v odborných publikacích. Zkušenosti v transferu technologií sdílela vedoucí kanceláře jako spoluautorka publikace s názvem Od výzkumu po využívání v praxi. Jedná se o výstup projektu Univerzity Hradec Králové na téma Efektivní řízení přenosu znalostí podpořeného Technologickou agenturou ČR.

„Je velmi důležité vysvětlovat, jak je potřebné chránit si své unikátní výsledky výzkumu a vývoje, ale zároveň se je snažit komercializovat,“ dodává Štemberková s tím, že v tomto mohou pomoci skripta věnující se problematice duševního vlastnictví a nakládání s ním vydaná Kanceláří transferu technologií JU v roce 2018.

JU Innovation

O tom, že KTT JU aktivně hledá nadějné inovace vzniklé na univerzitě, svědčí první ročník soutěže JU Innovation, jejíž výsledky byly vyhlášeny v květnu 2021. Soutěž byla otevřena pro studenty, ale i pro všechny akademické a vědecké pracovníky. Příležitost v ní získaly projekty vzniklé v rozmezí let 2016–2020 – na univerzitě v té době probíhal projekt na podporu a rozvoj proof of concept aktivit v rámci finanční podpory TA ČR.

„TA ČR Proof of Concept u nás ukázal, že na univerzitě máme dostatek inovací a projektů, které potřebují podpořit. Ze začátku panovaly pochyby, zda bude projektů dost, na další kola už ale vědci čekají, protože by z fakultního senátu požadovanou finanční pomoc k rozjetí konceptu nemuseli dostat. Díky této podpoře se urodily výborné projekty, které se představily právě i v soutěži JU Innovation,“ vysvětluje Štemberková.

Zmíněnou soutěž vyhráli Ladislav Ptáček a Milan Novák s projektem na dálkovou regulaci elektronických přístrojů s využitím servomotoru. Jde o technické řešení, které se zabývá dálkovým ovládáním řídících ovladačů analogových hudebních zesilovačů. V současné chvíli na trhu neexistuje podobné zařízení umožňující dálkovou regulaci zařízení bez zásahu do vnitřní konstrukce zesilovače.

„Je zajímavé, že tento projekt byl podaný za Přírodovědeckou fakultu, ale je to inovace v hudebním průmyslu. Velkým koníčkem pana Ptáčka je totiž hudba,“ doplňuje Štemberková s tím, že kdyby nebylo covidu, tak už by byl o vynález velký zájem po celé Evropě.

Na druhém místě se umístil Jano Regenda s aeračním a oxygenačním zařízením, zejména pro rybářské kádě. Cílem tohoto zařízení je zlepšit životní podmínky ryb při krátkodobém skladování v rámci výlovů rybníků anebo při prodeji ryb.

„Jano Regenda je svojí práci oddaný tělem i duší. Jsme v kontaktu už delší dobu a musím říct, že jeho inovace jsou vždy velice slibné,“ říká Štemberková s důrazem na osobní přístup ke každému vědci.

medicinska biologie2

„Na třetím místě se umístili Dagmar Stehlíková a Vladislav Čurn. Vynalezli sadu na odhalení virové nákazy SARS-CoV-2. Je to pro nás trochu překvapení, protože to vzniklo na Zemědělské fakultě, a ne na Přírodovědecké fakultě, kde spolupracují s Krajskou nemocnicí a společně aktivně zkoumají covid-19. Sada se bude dokonce testovat na prokázání přítomnosti konkrétních mutací. Je to opravdu jednoduchá a elegantní metoda,“ vysvětluje Štemberková.

Čtvrté až páté místo putovalo k Pavlovi Smetanovi a jeho vědeckému kolektivu. Díky jejich inovativnímu přístupu je možné česnek zbavit nepříjemného zápachu, který může od konzumace někoho odradit.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)


Růžena ŠtemberkováRůžena Štemberková

Vedoucí Kanceláře transferu technologií Jihočeské univerzity od roku 2012. Studovala obor regionální politika a regionální rozvoj na Univerzitě Karlově. Doktorské studium ve znalostním managementu s tématem práce zaměřeném na management znalostí a transfer na vysokých školách absolvovala na Univerzitě Hradec Králové. Aktivní členka mezinárodních transferových sítí. Od roku 2019 místopředsedkyně národní platformy Transfera.cz.