Spolek Transfera.cz reprezentující zájmy transferové komunity v Česku na základě ankety mezi svými členy eviduje na začátku roku 2020 celkově 42 spin-off společností vzniklých na českých výzkumných organizacích, a především osmi veřejných vysokých školách. Patří mezi ně jak tzv. „pravé“, tj. s vlastnickým podílem instituce, tak i tzv. „nepravé“ – bez vlastnického podílu instituce. Nejvíce spin-off firem, celkem 7, vniklo v roce 2017. Jednoznačně nejvyšší počet spin-of firem založili k letošnímu roku výzkumníci z Českého vysokého učení technického v Praze, a to hned 17. Následuje Masarykova univerzita se sedmi společnostmi, Vysoké učení technické v Brně s pěti, dále pak Univerzita Karlova a Západočeská univerzita v Plzni se čtyřmi. Kromě vysokých škol je v zakládání společností úspěšný především Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který transfer znalostí zajišťuje prostřednictvím své stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti IOCB TECH s.r.o. Ta má v tuto chvíli vlastnický podíl ve třech spin-off společnostech, přičemž jedna má sídlo v USA.
Univerzita Karlova: Vývoj počítačových her i nanotkanin
Nejstarší česká univerzita představila na začátku roku 2020 v krátkém sledu dvě nové spin-off společnosti, v nichž má vlastnický podíl prostřednictvím dceřiné společnosti Charles University Innovations Prague, s.r.o. (CUIP).
Společnost Charles Games, s.r.o. bude vyvíjet výukové počítačové hry a sloužit jako inkubátor pro studenty. Firma staví na historii vývoje her na Matematicko-fyzikální fakultě a multidisciplinárním přístupu ve spolupráci s historiky a odborníky na nová média z Filozofické fakulty a také Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Firma v sobě unikátním způsobem spojuje poznatky společenských a humanitních věd a technických věd.
Jakub Gemrot a Lukáš Kolek z Charles Games s.r.o. (foto: CUIP)
Cesta k založení soukromé společnosti zaměřené na vývoj her byla poměrně dlouhá. Na počátku byl záměr vyvíjet výukovou hru pro základní a střední školy, ukázalo se ale, že projekt má mnohem větší potenciál. Ten se podařilo ověřit a rozvinout díky proof-of-concept financování v programu GAMA od Technologické agentury ČR a za pomoci CUIP přetavit až do podoby samostatné právnické osoby.
Charles Games, s.r.o. si klade za cíl vedle distribuce již dnes velmi úspěšné hry Attentat 1942 a jejích připravovaných pokračování pracovat na vývoji dalších vlastních her a také sloužit jako inkubátor pro studenty vývoje počítačových her na Univerzitě Karlově.
Jen zhruba o měsíc později pak CUIP ve spolupráci s biotechnologickým inkubátorem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR i&i Prague založila akademický spin-off LAM-X. Ten se bude zabývat vývojem nanotkanin, které mohou způsobit revoluci v ošetřování a hojení ran. Know-how pochází z dlouholeté vědecké práce Jiřího Mosingera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Cílem společnosti, jejíž založení se připravovalo od roku 2018, je vývoj světlem aktivovaných antimikrobiálních materiálů na bázi nanovláken a nanočástic, které se vyznačují schopností aktivní obrany proti široké škále patogenů. Univerzita Karlova a ÚOCHB AV ČR do projektu prostřednictvím svých inkubátorů vložily prostředky, aby firma mohla fungovat několik let, než sežene vhodného investora. Již nyní se ale ukazuje, že o technologii bude zájem.
Tým LAM-X (foto: CUIP)
V roce 2005 také 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy založila ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze společnost CleverTech, která se věnuje vývoji a realizaci mobilních dohledových a asistenčních řešení. Především se jedná o systémy sloužící ke snímání, přenosu a zpracování biologických dat z člověka.
Masarykova univerzita založila první spin-off již před patnácti lety
S druhou největší českou vysokou školou je majetkově spojeno hned několik úspěšných firem. Jednou z nich je například Institut biostatistiky a analýz, který se zaměřuje na řízení projektů klinického výzkumu a vlastní vývoj softwaru pro jeho podporu. Společnost vznikla v roce 2014 a k Masarykově univerzitě se hrdě hlásí. Spojení s univerzitou jí totiž dodává na důvěře zejména při jednání se zahraničními partnery. Díky přetrvávajícím pedagogickým aktivitám na univerzitě se navíc zaměstnancům daří pěstovat kontakt se studenty, z nichž někteří později nachází ve firmě uplatnění.
S Masarykovou univerzitou je také již od roku 2007 spjatá dnes velmi úspěšná IT firma Flowmon Networks sídlící v Žabovřeskách, kterou v roce 2017 zařadil žebříček Financial Times mezi 1000 nejrychleji rostoucích firem v Evropě. I pro ni je spolupráce s Masarykovou univerzitou klíčová a benefity přináší oběma stranám. Univerzita pomáhá firmě s inovací jejích produktů, firma naopak například pomáhá s vedením diplomových prací studentů. Flowmon Networks je ukázkovým příkladem toho, že na svou dobu riskantní rozhodnutí univerzity vložit do začínající firmy 80 tisíc korun, se škole nakonec vyplatilo. Čtyři procenta akcií, které Masarykova univerzita ve firmě drží, dnes mají mnohonásobně vyšší hodnotu.
Foto: archiv Enantis
Jako vůbec první spin-off Masarykovy univerzity byla již v roce 2006 založena společnost Enantis, která se specializuje na biotechnologie, konkrétně na proteinové inženýrství a enzymové technologie. Nabízí konzultační a vývojové služby pro biotechnologický, farmaceutický, zemědělský či potravinářský průmysl. V tomto případě se jedná o takzvaný „nepravý“ spin-off. Firma totiž sice vznikla na základě patentu skupiny vědců z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Vojenského technického ústavu, univerzita v ní však nemá majetkový podíl a duševní vlastnictví je zprostředkováno na základě licenční smlouvy.
A díky podpoře Jihomoravského inovačního centra (JIC) uspěl Enantis jako první česká firma v obou fázích prestižního evropského grantu SME Instrument.
Spin-off VUT pomáhá bojovat proti suchu
Nejmladší ze společností vzniklých na Vysokém učení technickém v Brně, konkrétně na Fakultě stavební, je firma ConWe. Zabývá se návrhy vegetačních čistíren, které přispívají k lepšímu nakládání s vodou v krajině. Své služby nabízí především menším obcím, které mohou díky jejímu řešení ušetřit i stovky kubíků pitné vody za den. Pokud obec vyčistí odpadní vodu moderní vegetační čistírnou, získá na odtoku vodu užitkovou, s níž může dále hospodařit. Jedná se také o „nepravý“ spin-off, který založili výzkumníci z Fakulty stavební VUT, aby mohli své poznatky z výzkumu snadno přenést do praxe.
Přírodní čistírna od ConWe (foto: VUT v Brně)
Před více než třemi lety vstoupila na trh také historicky první spin-off společnost výzkumného ústavu CEITEC VUT Neno Vision, a to s vlastním atomárním zařízením LiteScope, které umožňuje trojrozměrné zobrazování, a rozšiřuje tak možnosti běžného elektronového mikroskopu. Vzniku Neno Vision pomohly vedle CEITECu také Vysoké učení technické v Brně a Jihomoravské inovační centrum (JIC). V roce 2019 se do společnosti rozhodla investovat brněnská společnost Y Soft Václava Muchny, která od roku 2014 provozuje vlastní start-upový fond Y Soft Ventures. Díky jejich investici ve výši 20 milionů korun by se mělo podařit posílit mezinárodní obchod, marketing a vyvinout nové komponenty a nové aplikace.
Úspěšné spin-offy vznikají i na Akademii věd
Akademické spin-off společnosti v Česku nevznikají pouze na vysokých školách. Příkladem úspěšného spin-offu, který vznikl na jednom z ústavů Akademie věd ČR, je DIANA Biotechnologies. Technologii, která má potenciál významně zlepšit diagnostiku nemocí a urychlit vývoj nových léčiv, během svého doktorského studia vyvinul v laboratoři Jana Konvalinky na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Václav Navrátil.
Když Václav Navrátil přišel na IOCB Tech, měl v rukách základní výsledky. Ve spolupráci s transferovou kanceláří rozšiřoval a dále zdokonaloval metodiku. V roce 2017 bylo rozhodnuto, že by tento projekt mohl sloužit jako široká platforma v oblasti diagnostiky a vyhledávání kandidátních léčiv. Do týmu se přidal Martin Dienstbier, který již měl zkušenosti se zakládáním a rozvojem jiných spin-off společností a také s hledáním investorů. Na konci roku 2017 se našel investor, který měl zájem do budoucí společnosti investovat 80 milionů korun. V roce 2018 tak byla založena společnost DIANA Biotechnologies.
Technologie Václava Navrátila a jeho kolegů je v současnosti chráněna dvěma mezinárodními patentovými přihláškami, dále byly poskytnuty dvě jednorázové licence přední americké univerzitě a jedné globální farmaceutické firmě. V současné chvíli společnost funguje a úspěšně se prosazuje na trhu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
