Vytisknout tuto stránku

Věda do praxe: Unikátní nanopěna tlumí zvuk, filtruje a rostou v ní rostliny

22. 8. 2022
Věda do praxe: Unikátní nanopěna tlumí zvuk, filtruje a rostou v ní rostliny

Nosič nanočástic ve filtračních zařízeních, designové předstěny do interiérů, které propouští tlumené světlo a tlumí také hluk, nebo nosič parfémů. K tomu všemu by mohl sloužit nový materiál, který vzešel z katedry sklářských strojů a robotiky Technické univerzity v Liberci. Katedra si už podala i patentovou přihlášku.

Tul fakulta strojní

Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci. Foto: Wikipedia

„Sklokeramická porézní pěna má na rozdíl od podobného materiálu, kterým je pěnosklo, otevřené póry. Je tedy nasákavá, zároveň má výborné akustické tlumicí účinky, přitom je průsvitná a velmi snadno se tvaruje i opracovává běžnými nástroji,“ říká Vlastimil Hotař, vedoucí katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.

Nový materiál, který zatím nemá název, by proto podle něj mohl najít uplatnění například v oblasti designu interiérů. „Umím si představit designovou a zároveň funkční předstěnu z tohoto materiálu. Vytvarovat ji můžeme do téměř libovolné podoby, utlumí hluk z rušného okolí, jsou do ní zakomponovaná svítidla, která ji částečně prosvěcují, a navíc bychom ji mohli osázet rostlinami, které by čerpaly vodu s živinami přímo z té stěny,“ uvádí jednu z možných aplikací nového materiálu Vlastimil Hotař.

Na katedře experimentují také s napouštěním malého kousku sklokeramické pěny vonnými esencemi a parfémy. Intenzivní vůně se z ní šíří ještě dlouhé týdny po napuštění. Liberečtí vědci zkouší také kombinovat tento materiál s recyklovaným sklem a pracují rovněž na jeho obarvení. I zde dosahují pozoruhodných výsledků.

Sklokeramická pěna se vyrábí z klasických surovin stejně jako sklo. Její výroba tedy není finančně náročnější než výroba skla. Směs se mísí a tvaruje při nízkých teplotách, poté se sintruje za teploty okolo 1200–1400 °C. Právě při vypalování vznikají plyny, které zachovávají porezitu výsledné směsi. Póry mají velikost v řádech mikrometrů a kromě toho, že díky tomu materiál skvěle nasává kapaliny, je také lehoučký. Váží asi polovinu toho co klasické sklo. Tepelnou odolnost si však zachovává na stejné úrovni jako sklo, je tedy použitelný beze změn struktury nebo vlastností minimálně do 800 °C a odolá i nejrůznějším chemickým vlivům, například kyselinám.

Četné volné póry ve sklokeramické pěně je možné zaplnit kromě roztoků vody nebo parfému také nanočásticemi a výsledek použít jako filtr do tepelně a chemicky velmi odolných filtračních zařízení. Možností využití je celá řada a nový materiál, který si katedra nechává patentovat, nyní čeká na nové nápady.

„Úspěch českého skla byl vždy založen na inovacích. Ať už v oblasti technologií, materiálů nebo designu, vždy jsme dokázali přijít s něčím novým, aby české sklo uspělo ve světě. V tom chceme pokračovat. A to je také myšlenka konceptu Crystal Valley, jehož jsme součástí a který připomíná bohatou minulost sklářství v libereckém regionu a zároveň poukazuje i na budoucnost, která spočívá jak v dobře připravených absolventech sklářských oborů, tak v progresivních a kvalitních produktech ze skla s vysokou přidanou hodnotou. Náš nový materiál má potenciál být další výraznou stopou v Křišťálovém údolí,“ dodává Vlastimil Hotař z Fakulty strojní TUL.

 

Zdroj: Technická univerzita v Liberci


Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz. Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.

Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.

Transfera logo

CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.