Jaké výsledky dostanete, když 57 výzkumníkům poskytnete stejná data i zadání? Tuto otázku prověřili autoři studie, která vyšla v prestižním časopise Journal of International Business Studies (JIBS). Experiment, kterého se zúčastnila i dvojice výzkumníků z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, ukázal, do jaké míry se mohou závěry jednotlivých vědců lišit a co z toho plyne pro byznys i výzkum.
Autoři zorganizovali tzv. „crowdscience“ experiment: 57 vědců z dvou desítek zemí se specializací na výzkum byznysového prostředí obdrželo stejný datový soubor s informacemi z více než 26 tisíc dceřiných zahraničních společností japonských firem z let 1991–2009. Každý dostal také čtyři totožné výzkumné otázky, které spočívaly v hledání vztahů mezi vlastnickou formou (100% vlastnictví vs. spoluvlastnictví) a výkonem, vazbou mezi nehmotnými aktivy a podílem vlastnictví, či vlivu politické nejistoty. Způsob měření a modelování ale už byl čistě na každém ze zapojených výzkumníků. A právě důsledek této svobody autory studie zajímal především.
Různé metody, různé výsledky
Ukázalo se, že svoboda volby zpracování dat vede k významně odlišným – někdy i protichůdným – závěrům. „I když účastníci experimentu vycházejí ze stejných teoretických principů, tak způsob, jakým je aplikují v praxi, může být dost odlišný,” potvrzuje Ondřej Machek z VŠE, který se experimentu zúčastnil spolu s Alešem Kubíčkem.
„Výsledek zákonitě ovlivní to, co si analytik dosadí do proměnných. Někdo měřil nehmotná aktiva firem pomocí ukazatelů spojených se značkou, například výdajů na reklamu, jiný je chápal spíše jako inovace a technologické know-how, měřené třeba přes výdaje na výzkum a vývoj. Zkrátka finální výstup jednotlivých analytiků byl ovlivněn legitimními, ale subjektivními volbami a úsudky,” dodává Aleš Kubíček.
Hledání smyslu v nepořádku
Autorům studie nicméně zdaleka nešlo jen o názornou ukázku principu otevřené vědy ani nespolehlivosti analýz a výzkumu podnikání. Přestože v mnohých otázkách účastníci experimentu přišli se značně rozdílnými závěry, ve dvou ze čtyř výzkumných otázek bylo možné po zprůměrování výsledků najít mezi výzkumníky konsenzus.
Byť efekt byl těsně nad hranicí statistické konvence, tak souhrn všech výsledků naznačuje, že zkoumané firmy obecně lépe výkonově vycházejí s plně vlastněnou dcerou, než když ji jen spoluvlastní. Také se potvrdilo, že více nehmotných aktiv mateřské firmy souvisí s vyšším podílem vlastnictví v zahraničních pobočkách.
Nenechat se ošálit pouze jedním výsledkem
Co si z experimentu může odnést byznys a praxe? Podle Machka jde o názornou ukázku toho, že není radno se v důležitých byznysových rozhodnutích spoléhat pouze na jednu analýzu či jednoho analytika. Zároveň podle něj ani nelze očekávat, že z více zdrojů vypadne stejný výsledek. „Kombinace vícero pohledů a syntéza několika zdrojů často vede ke spolehlivějšímu odhadu,” dodává.
Stejně jako v případě této studie tak podle Machka mohou manažeři odhalit situaci, kdy se ve stejné otázce analytici neshodují. I to je ale podle něj hodnotný výstup. „Investor či firma si tak může říct, že není racionální se držet jediné interpretace jako ‘jediné pravdy’, ale raději se připravit na různé scénáře, které mohou nastat,” vysvětluje Machek.
Autor: Marek Cieslar
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
