Obří podzemní přístroj, který pomůže objasnit vznik vesmíru. To bude Einsteinův teleskop, jeden z největších evropských vědeckých projektů. Půjde o detektor gravitačních vln 3. generace, který umožní zaznamenat drobounké deformace časoprostoru s nevídanou citlivostí. Češi se na něm budou podílet nejen vědecky, ale také pomocí dodávek firem. Teleskop totiž může přinést také mnoho technologických novinek v oblasti optiky, detektorů či vakua.
Podzemní laboratoř za 61 miliard korun
Einsteinův teleskop je navržen jako podzemní observatoř umístěná v hloubce 200–300 metrů. Jeho úkolem bude detekovat gravitační vlny, které předpověděl v roce 1916 Albert Einstein, v 70. letech pak byly pomocí nepřímého pozorování potvrzeny (v roce 1993 získali za přístroj pulsar, pomocí kterého byla existence gravitačních vln potvrzena, Nobelovu cenu Russell Hulse a Joseph Taylor) a takřka o sto let později je v roce 2015 vědci i přímo pozorovali, za což dostali o dva roky později také Nobelovu cenu (Nobelova cena za fyziku v roce 2017 byla rozdělena, jedna polovina byla udělena Raineru Weissovi, druhá polovina společně Barrymu C. Barishovi a Kipu S. Thorneovi „za rozhodující příspěvky k detektoru LIGO a pozorování gravitačních vln“).
Einsteinův teleskop by však měl vlny pozorovat v dosud nepozorovaném frekvenčním rozsahu, čímž doplní současné detektory jako LIGO v USA, VIRGO Itálii a plánovaný vesmírný projekt LISA na oběžné dráze Slunce. Podle Jiřího Podolského z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, by Einsteinův teleskop měl mít 10x větší citlivost než má LIGO.
Přístroj by tak měl zachytit až tisíckrát více kosmických srážek černých děr a neutronových hvězd než dnešní observatoře a sledovat jejich vývoj napříč historií vesmíru. Tato pozorování mohou vědcům pomoci vysvětlit průběh vzniku galaxií anebo objasnit některé aspekty raného vývoje vesmíru krátce po Velkém třesku.
Rozsáhlá vědecká infrastruktura se začne stavět nejspíše v roce 2030, v roce 2035 by měl být spuštěn výzkumný provoz. Aktuální rozpočet realizace Einsteinova teleskopu je 2,5 miliard eur, tedy 61 miliard korun. Polovina peněz je potřeba na výstavbu tunelů. Druhá polovina jsou náklady na výrobu detekčního zařízení, laserového interferometru.
Do projektu je vedle zemí, které se ucházejí o to, aby byly lokalitou výstavby (Německo, Itálie, Benelux), zapojeno celkem 31 zemí z celého světa. Češi jsou do projektu zapojeni jako vědecký partner prostřednictvím čtyř ústavů Akademie věd ČR v čele s Fyzikálním ústavem a čtyř univerzit (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT a Slezská univerzita v Opavě). Česká republika nyní zvažuje též zastoupení v boardu zástupců vlád, který bude rozhodovat jak o umístění, tak o klíčových otázkách při realizaci projektu.
Lokality se trumfují. Jde o prestiž, vědu a inovace a pracovní místa
V tuto chvíli ještě není jasné, kde bude Einsteinův teleskop vybudován, oficiální přihlášku podala tři kandidátská místa: Horní Lužice v německém Sasku, tedy místo hned za hranicemi České republiky; bývalá těžební lokalita na severu Sardinie v Itálii, kde je již existující detektor VIRGO, s níž mají čeští vědci dlouhodobou spolupráci. Třetím regionem je pak euroregion Máza – Rýn v oblasti Nizozemska, Belgie a Německa. Místo by měla vybírat vědecká kolaborace, rozhodnutí o místě i konfiguraci detektoru by mělo padnout ještě letos.
Vedoucí českého zapojení a zároveň ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza k tomu říká: „Nemáme preferovanou lokalitu, preferujeme vědecký proces, který by měl výběru předcházet. Ten zahrnuje sestavení seznamu kritérií, která potom jednotlivá kandidátská místa vyplní a z jejich obodování by mělo vyjít nejen místo, ale i konfigurace teleskopu.“
Jaké konfigurace teleskopu jsou možné? Zvažuje se jednak tvar rovnostranného trojúhelníku s délkou ramen 10 kilometrů (italská konfigurace), anebo dva interferometry ve tvaru „L” s délkou ramen 15 kilometrů na druhých dvou dvou lokacích. Předběžně se zdá, že citlivější a efektivnější, ale zároveň nákladnější by byla realizace dvou „L“.
Výstavba takto rozsáhlé vědecké infrastruktury znamená velmi významné investice do vybrané lokality, ale i budoucí pracovní místa. Pomyslná soutěž míst připomíná soutěž o hostování olympijských her, a tak zajímá i politické reprezentace, které se nyní trumfují v nabídkách spolufinancování. Peníze nabízí nejen státy, ale i jednotlivé regiony. „Trochu se mi nelíbí, že do toho poslední dobou vstupuje politika a země se trumfují v penězích: My Itálie do toho dáme miliardu! My Holandsko spolu s Belgií do toho dáme 1,2 miliardy eur! Byl bych rád, kdyby to šlo navrženým procesem vědecké evaluace,“ říká Michael Prouza.
Přečtěte si také
Einsteinův teleskop je jeden z hlavních evropských výzkumných projektů s celosvětovým vědeckým dopadem. Jde o zásadní infrastrukturu pro budoucí detektor gravitačních vln, o jehož umístění se uchází italská Sardinie. Projekt by mohl otevřít řadu příležitostí také pro české vědecké a výzkumné instituce i firmy.
Češi mají v některých oblastech žádanou expertizu a zkušenosti
Češi mohou s podobnými nabídkami stěží soutěžit, ale stranou nestojí. „Již jsme se zapojili do simulací detektoru, kontrolních systémů detektoru, analýzy dat,“ říká Michael Prouza a dodává: „Vědecká kolaborace již projevila eminentní zájem například o Faradayovy izolátory pro vysokovýkonové lasery, které jako jedna z mála institucí na světě umí vyrobit laserové centrum HiLASE, součást Fyzikálního ústavu AV ČR, či o jedinečné optické elementy, které dokáží vyrobit ve Společné laboratoři optiky v Olomouci, která je společným pracovištěm Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.“
Prouza upozorňuje též na příležitost pro české firmy, které umí dodat kryogenní technologie, vakuové komory, optiku či mechaniku a další součásti. Takovými firmami jsou například firmy Crytur, Vakuum Praha apod. Některé vznikly také jako spin-offy výzkumných pracovišť; například turnovská firma TOPTEC patří Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který dříve vedl současný předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Tendry jsou však většinou pro registrované firmy. Ministerstvo zahraničních věcí ČR tak před časem vydalo doporučení českým firmám z oboru vesmírného průmyslu a vědeckým a výzkumným institucím: sledujte pravidelně web Italské vesmírné agentury, kde jsou zveřejněny přehledy vypisovaných tendrů.
Obecně platí, že velké společnosti vedou registr dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pro registrované subjekty, ale často jsou otevřeny také pro zahraniční firmy. Ministerstvo zahraničních věcí tak doporučuje rovněž sledovat relevantní webové stránky. V případě Itálie je to například web Národního institutu pro jadernou fyziku. Je možné se také elektronicky zapsat do seznamu dodavatelů ASI. Zájemci o bližší informace se mohou rovněž obracet na ekonomická oddělení ambasád jednotlivých zemí.
Projekt Einsteinova teleskopu a technologické výzvy, které je třeba vyřešit, popsali 16. 3. 2026 na Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze přední evropští vědci v oblasti výzkumu gravitačních vln, mezi které patří Michele Punturo, italský experimentální fyzik specializující se na vývoj nové generace detektorů gravitačních vln a mluvčí vědecké kolaborace Einsteinova teleskopu.
Dále belgický teoretický fyzik Archisman Ghosh spolu s italskou astrofyzičkou Maricou Branchesi, kteří představili vědecké cíle projektu.
Italský fyzik Luca Naticchioni, který je jedním z šéfů části kolaborace zodpovědné za návrh detektoru a jeho technologického řešení, popsal technické výzvy stavby.
Francouzský experimentální fyzik Patrice Verdier, který se podílí na vývoji výpočetních technologií pro laserové interferometry, představil mimořádné nároky projektu na výpočetní kapacity a vysvětlil procesy nutné k zpracování signálů.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
