Vyhlášení Nobelových cen za rok 2026 odstartuje v pondělí 5. října tradičně kategorií fyziologie a lékařství. Redakce portálu VědaVýzkum.cz proto oslovila přední osobnosti české vědy s otázkou, které přelomové objevy a osobnosti by si podle nich nejvyšší vědecké vavříny zasloužily tentokrát.
V anketních odpovědích rezonuje hlavně revoluční metabolická léčba GLP-1, která mění pohled na terapii diabetu a obezity po celém světě.
Jan Konvalinka
ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB)
Za medicínu vidím jako jasné kandidáty autory průlomové terapie diabetu 2. typu, která současně zásadně pomáhá při obezitě, řadě chronických zánětlivých onemocnění a zkoumá se i její potenciál v prevenci Alzheimerovy choroby.
Komplikací pro Nobelův výbor je však fakt, že klíčových autorů je nejméně pět – a ocenění lze udělit nejvýše třem laureátům současně. Vedle Joela Habenera, Daniela Druckera a Svetlany Mojsovové z Massachusetts General Hospital, kteří objevili a chemicky připravili lidský peptid podobný glukagonu (GLP-1), je to dánský profesor Jens Juul Holst z Kodaňské univerzity, jenž GLP-1 objevil nezávisle na americké skupině. Pátou klíčovou postavou je chemička Lotte Bjerre Knudsenová z dánské společnosti Novo Nordisk, která připravila jeho stabilní analog vhodný pro reálné podávání pacientům.
Kateřina Rohlenová
vedoucí výzkumné skupiny Buněčného metabolismu, Biotechnologický ústav AV ČR (BTÚ)
Stejně jako v minulém roce tipuji objev hormonu GLP-1 a jeho uplatnění v terapii cukrovky a obezity. Mezi konkrétními vědci, kteří by ocenění zasloužili, vynikají zejména Daniel Drucker, Jens Juul Holst a Svetlana Mojsov.
Výzkum hormonu GLP-1 představuje fascinující ukázku toho, jak z precizní základní vědy vzniká medicínská praxe, jež bez nadsázky proměňuje moderní svět. Původní objev střevního hormonu vedl k vývoji zcela nové generace farmak. Tyto léky nejen účinně kompenzují diabetes 2. typu a redukují hmotnost, ale jak ukazují rozsáhlé studie, významně snižují také riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody.
Vendula Lužná
popularizátorka vědy, Univerzita Palackého v Olomouci
Už od dob svých studií mám slabost pro cytogenetiku. Všechno, co se týká chromozomů, jejich struktury, zvláštností, určování a pozorování mě fascinovalo. Možná proto, že jsem měla obrovské štěstí na přednášející. Nejprve jsem na Univerzitě Palackého mohla chodit na přednášky Jaroslava Doležela, který stál za sekvenováním obřích genomů důležitých zemědělských plodin a na Univerzitě Karlově potom k Jiřímu Královi, který se věnuje chromozomům u pavouků, které jsou často opravdu bizarní. Přála bych si proto, aby byla Nobelova cena za fyziologii a medicínu udělena například za objev B chromozomů nebo třeba chromozomové určení pohlaví u různých druhů živočichů.
V dalších dílech našeho nobelovského miniseriálu přineseme tipy českých vědců na ocenění v oborech fyziky, chemie a ekonomie.
Kdo Nobelovu cenu nakonec získal?
(Doplněno 5. 10. 2026)
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství 2026 nakonec získala trojice vědců: Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za jejich objevy týkající se světlem řízených iontových kanálů a optogenetiky.
Tito vědci objevili a využili unikátní protein z jednobuněčných řas – channelrhodopsin –, který přeměnili ve světlem ovládaný spínač nervových buněk, a položili tím základy nové éry neurovědy. Metoda zvaná optogenetika umožňuje s dosud nevídanou přesností zapínat i vypínat neurony a zkoumat nervové okruhy řídící paměť, emoce i chování spojené s neurologickými a psychiatrickými poruchami. V klinické medicíně se již tyto poznatky zkoušejí například k obnovení zraku u lidí se zrakovým postižením. Více si o jejich výzkumu můžete přečíst na webu Nobelových cen.
Foto: Pixabay
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
