Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Kopule s dalekohledem E152 na observatoři ESO La Silla v Chile | Foto: Zdeněk Bardon
Kopule s dalekohledem E152 na observatoři ESO La Silla v Chile | Foto: Zdeněk Bardon

Výzkumníci z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se podíleli na mezinárodním výzkumu mladého exoplanetárního systému TOI-201. Objev přináší nové poznatky o vzniku a vývoji planetárních soustav a výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature.

Systém TOI-201, vzdálený přibližně 365 světelných let od Země, tvoří dvě planety a hnědý trpaslík na vzdálené oběžné dráze. Právě jejich neobvyklé uspořádání poskytuje astronomům jedinečný pohled na bouřlivé procesy, které provázely vznik planetární soustavy před přibližně miliardou let.

Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU, kteří jsou dlouhodobými členy mezinárodního konsorcia provozujícího spektrograf PLATOSpec. Tento vysoce přesný přístroj umístěný na observatoři La Silla v Chile umožnil získat klíčová spektroskopická data potřebná k charakterizaci druhé planety systému.

„Masarykova univerzita je v konsorciu PLATOSpec od samotného začátku. Díky tomu máme přístup k excelentním spektrům, která využíváme při studiu celé řady astronomických objektů, včetně systému TOI-201. Data z přístroje zároveň slouží našim studentům při zpracování bakalářských, diplomových i doktorských prací,“ říká Jan Janík z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU, který vede projekt za Masarykovu univerzitu.

Vedle dvou známých planet se vědcům podařilo objevit také hnědého trpaslíka o hmotnosti přibližně šestnácti Jupiterů. Objekt obíhá svou mateřskou hvězdu jednou za téměř osm let a představuje dosud nejvzdálenější známý tranzitující hnědý trpaslík. Jeho dráha společně s drahami obou planet naznačuje, že systém prošel v rané fázi svého vývoje velmi dynamickými procesy.

Výzkum vedl Matías Jones z Evropské jižní observatoře (ESO). Na projektu spolupracovali vědci z několika zemí včetně České republiky. Českou část výzkumu zajišťovalo konsorcium kolem spektrografu PLATOSpec vedené Astronomickým ústavem AV ČR, jehož dlouholetým partnerem je také Masarykova univerzita.

Spolupráce na projektu potvrzuje význam zapojení Přírodovědecké fakulty MU do mezinárodních astronomických infrastruktur. Přístup ke špičkovým pozorovacím datům umožňuje nejen účast na významných vědeckých objevech, ale také vzdělávání nové generace astronomů a astrofyziků.

 

Autoři: Pavel Suchan, Jan Janík

Zdroj: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: Masarykova univerzita
Kategorie: Věda