Nejvíce potravin vyhazujeme doma. Často proto, že se dřív, než je stihneme spotřebovat, zhorší jejich kvalita. V českých domácnostech tak každoročně končí v odpadu stovky tisíc tun potravin. Právě způsoby, jak jejich životnost prodloužit, zkoumají vědci z České zemědělské univerzity v Praze.
Bezpečné jídlo je potřeba řešit v celém řetězci, nejen při výrobě a prodeji. Bez správného skladování může potravina ztratit kvalitu a pokud se zkazí, skončí v koši.
V odpadu skončí stovky tisíc tun potravin
Plýtvání potravinami je přitom problém, který se týká téměř všech. Podle údajů Ministerstva zemědělství jsou české domácnosti zdaleka největším producentem potravinového odpadu v zemi, když ročně vyhodí přes 400 tisíc tun. Část z tohoto obrovského množství jídla by se dala zachránit, kdyby vydrželo déle v dobré kvalitě.
„Plýtvání a vyhazování potravin je opravdu velký problém. Rozhodli jsme se ho řešit pomocí přírodních látek, které jsme dlouhodobě zkoumali,“ říká Pavel Klouček, který stojí v čele Katedry kvality a bezpečnosti potravin na Fakultě agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů ČZU.
Znovuobjevené metody
Při zkoumání silic, tedy esenciálních olejů z některých rostlin, si vědci všimli, že zabraňují klíčení brambor a plesnivění zeleniny. Celý proces začíná v laboratoři, kde výzkumníci testují, jak přírodní látky působí na nežádoucí mikroorganismy a zda přitom neovlivňují kvalitu potraviny.
„Takhle jsme v rámci projektu Biostore přišli na to, že na česnek a cibuli je nejúčinnější oregánová silice, která potlačuje zejména růst mikroorganismů. Již předtím jsme celkem náhodou zjistili, že přírodní látky z kmínu potlačují klíčení brambor,“ vysvětluje Pavel Klouček. Jak podotýká, část těchto postupů lidstvo zná už velmi dlouho — některé využívaly i dávné civilizace v Jižní Americe.
Přečtěte si také
Pytlík, v němž zůstanou brambory či pečivo čerstvé? Superhřejivý spacák nebo vak na nohy? Plašiče kun či speciální rukavice pro hasiče s navigací? Naše redakce vybrala několik výrobků, na kterých pracovaly týmy z českých univerzit, a které se dostaly až do obchodů. Zjišťovali jsme, kde se vzal samotný nápad, jak probíhala realizace, jak z prodeje výrobku univerzity benefitují, jak se výrobkům na trhu daří a jaké jsou na ně recenze.
Když zelenina začne klíčit, přichází o živiny
Klíčící zelenina totiž není jen estetická vada. „Brambora nebo cibule je v podstatě zásobárna živin pro novou rostlinu, která by z ní vyrostla. Jakmile začne klíčit, spotřebovává živiny a tím pro nás ztrácí nutriční hodnotu a senzorické vlastnosti jako chuť a konzistenci,“ říká Klouček.
Když tedy potraviny vydrží déle, neskončí zbytečně v odpadu, šetří se peníze domácností a zároveň i zdroje, které byly potřeba k jejich vypěstování, zpracování a dopravě. Proto se výzkumníci z ČZU zaměřili na nejčastější produkty v českých domácnostech, jako jsou brambory, cibule a česnek. „Nechtěli jsme, aby výstupem byl pouze vědecký článek v časopise, ale něco konkrétního a praktického,“ dodává vědec.
Z laboratoře na trh
Z výzkumu na ČZU tak vznikla společnost, která postupně na trh uvedla několik speciálních skladovacích pytlů na zeleninu. Výzkumníci z ČZU by rádi postupně vyvinuli řešení i pro další základní potraviny, které se doma nejčastěji skladují. Ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci tak například nedávno uvedli na trh obal, který prodlouží trvanlivost pečiva. A po běžné zelenině se pozornost vědců upíná také k ovoci.
„Aktuálně se zaměřujeme na jablka, protože jsou v Česku nejčastěji pěstovaná a skladovaná. Domnívám se, že jsme řešení blízko a mohli bychom ho představit koncem letoška,“ míní Klouček.
Každá potravina, která vydrží déle, znamená méně odpadu, méně promarněné energie a méně zbytečně vynaložených zdrojů.
Autor: Jakub Kotalík
- Autor článku: ne
- Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze
