Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Na Kanárských ostrovech ve čtvrtek 15. října slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů Large-Sized Telescope. Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části Cherenkov Telescope Array Observatory, budoucí největší observatoře pro detekci kosmického gama záření na světě. Na stavbě teleskopů se podílely instituce z jedenácti zemí včetně Česka. 

Česká republika je zároveň jedním ze zakládajících členů CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory). Slavnostního zahájení se zúčastnilo 250 vědců a vědkyň i zástupců a zástupkyň výzkumných institucí z celého světa. CTAO tím udělala důležitý krok k plnému vědeckému provozu.

Česká republika se na výstavbě observatoře CTAO podílí už od počáteční fáze návrhu. Zapojen je nejen Fyzikální ústav AV ČR, ale také Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého v Olomouci, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Astronomický ústav AV ČR.

„U teleskopů LST máme na starosti především výstavbu optického systému. Podílíme se však také na provozu prvního dalekohledu LST1 a na analýze experimentálních dat,“ říká Dušan Mandát, zástupce České republiky v řídicím výboru spolupráce LST.

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů. Zajišťujeme instalaci jednotlivých komponentů a vyvíjíme metody a zařízení, které umožňují dosahovat a dlouhodobě udržovat vysokou kvalitu zobrazení,“ uvedl zástupce koordinátora skupiny odpovědné za optickou část teleskopů Ladislav Chytka ze Společné laboratoře optiky.

csm Observator 1 420be62317

Co teleskopy umí

Každý teleskop má zrcadlo o průměru 23 metrů a ultrarychlou kameru. Když gama záření o velmi vysoké energii vstoupí do zemské atmosféry, vznikne krátký a slabý záblesk modravého Čerenkovova záření. Právě ten teleskopy zachytí. V rozsahu energií zhruba od 20 gigaelektronvoltů do několika teraelektronvoltů jsou nejcitlivějšími přístroji na světě. Díky tomu dohlédnou dál než jiné přístroje. Gama záření je ve vesmíru postupně pohlcováno, a čím vyšší má energii, tím rychleji ubývá. Teleskopy LST ale zachytí i záření s nižší energií. Uvidí proto vzdálenější zdroje a přesněji zachytí i rychlé změny jejich jasnosti.

Průkopník LST-1

První z teleskopů, prototyp LST-1, přináší výsledky už od roku 2020, ačkoli byl teprve ve zkušebním provozu. Pozoroval pulzary, aktivní jádra vzdálených galaxií a pohotově reagoval na náhlé jevy, jako jsou novy a gama záblesky. Teď se k němu přidaly tři další: LST-2, LST-3 a LST-4. Všechny čtyři budou sledovat současně stejné spršky částic vyvolané gama fotony, které vstoupí do atmosféry. Zachytí tak slabší zdroje a přesněji určí, odkud záření přišlo a jakou mělo energii. 

„Dokončení soustavy LST završuje více než patnáct let mezinárodní spolupráce a technologických inovací,“ říká Masahiro Teshima, hlavní řešitel mezinárodní spolupráce LST a mluvčí konsorcia CTAO. „Tyto teleskopy nám umožní zkoumat některá z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru, například supermasivní černé díry a neutronové hvězdy, pátrat po původu kosmického záření a odhalovat povahu temné hmoty.“

csm Observator 2 78f6cd9003

Pohled do mladého vesmíru

Teleskopy LST nahlédnou do doby před zhruba 12 miliardami let, kdy vesmíru ještě nebyly ani dvě miliardy let. Mohly by odtud zachytit jasné gama záblesky. V astronomii se taková vzdálenost vyjadřuje rudým posuvem (z), v tomto případě kolem z ∼ 4.V příštích letech se teleskopy začlení do provozu CTAO. Spolu s dalšími teleskopy na obou polokoulích pomohou odpovědět na zásadní otázky astrofyziky, částicové fyziky a kosmologie, tedy například na to, co je temná hmota, odkud pochází kosmické záření a jak fungují nejsilnější přirozené urychlovače částic ve vesmíru.

Mezinárodní spolupráce LST

Mezinárodní spolupráce LST sdružuje vědce, inženýry a instituce, kteří teleskopy LST pro CTAO navrhují, staví a uvádějí do provozu. Vyvinuli pro ně pokročilou optiku, fotodetektory, mechaniku a vysokorychlostní elektroniku. Díky tomu teleskopy zachytí záření s nižší energií než kterákoli jiná pozemní observatoř gama záření. Na projektu se podílejí instituce z Brazílie, Bulharska, Česka, Francie, Chorvatska, Itálie, Japonska, Německa, Polska, Španělska a Švýcarska.

csm Observator 5 c654159691

O CTAO

CTAO bude největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě. Zachytí energie od 20 GeV do 300 TeV. Vědci a vědkyně s ní budou zkoumat, odkud pocházejí kosmické částice s extrémní energií a co se děje v okolí černých děr a neutronových hvězd. Budou také pátrat po temné hmotě a ověřovat, zda platí Einsteinova teorie relativity.

Observatoř využije tři typy teleskopů: velké (LST), středně velké (MST) a malé (SST). Více než 60 teleskopů bude rozmístěno na dvou místech: CTAO-North na La Palmě a CTAO-South na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama. CTAO ročně vyprodukuje stovky petabajtů dat, po kompresi zhruba 12 petabajtů. Jako první observatoř svého druhu bude otevřená. O pozorovací čas se budou moci ucházet vědci a vědkyně z celého světa a zpracovaná data i software budou volně dostupné.

csm Observator 4 1b65a74c2d

Výstavbu a provoz řídí Centrální organizace CTAO (právně CTAO ERIC). Jejími členy jsou Česká republika, Evropská jižní observatoř (ESO), Francie, Chorvatsko, Itálie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko a Švýcarsko. Nizozemsko má status pozorovatele. Austrálie, Brazílie, Japonsko, Jihoafrická republika a Spojené státy se připojují jako strategičtí partneři nebo třetí strany. Na vývoji hardwaru a softwaru se podílejí i další partneři z celého světa a o vědecké využití observatoře se stará konsorcium CTAO.

 

Zdroj: Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Univerzita Palackého v Olomouci

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: Akademie věd ČR
Kategorie: Věda