Věda kolem světa: Mladí vědci čelí „jazykovému snobismu“, výzkum v Grónsku v ohrožení

Geopolitické tenze kolem Grónska mohou ovlivnit i tamní významný výzkum

Aktuální mezinárodní politické dění přitáhlo ke Grónsku nečekanou pozornost celého světa. O jeho zviditelnění se na začátku roku postarala americká prezidentská administrativa Donalda Trumpa, která podle svých vyjádření vznesla nároky na toto autonomní území Dánska. Koncem ledna se globální napětí částečně zmírnilo poté, co Donald Trump vyloučil použití vojenské síly k získání ostrova. Zároveň však zopakoval svůj zájem o to, aby Spojené státy získaly „naprostý přístup“ ke Grónsku, když hovořil s novináři během návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu. Očekávají se další jednání mezi Trumpem a evropskými lídry a nejistota nad dalším vývojem přetrvává.

Otázkou zůstává, jaký dopad mohou tyto geopolitické tenze mít na výzkum v Grónsku, který má globální význam a v posledních letech zaznamenává výrazný rozvoj. Během uplynulých pěti let grónská vláda podle časopisu Nature systematicky posílila postavení vědy, investovala do výzkumné infrastruktury a usilovala o prohloubení spolupráce mezi místními vědci a mezinárodní vědeckou komunitou.

Vědecký zájem se na Grónsko dlouhodobě soustředí především kvůli výzkumu ledového příkrovu, jehož tání významně přispívá ke globálnímu zvyšování hladiny moří. Pokud by grónský ledovec roztál celý, hladina světových oceánů by vzrostla o více než sedm metrů. Jen v loňském roce ztratil ledový štít přibližně 129 miliard tun ledu.

Výzkum v regionu však zdaleka nekončí u klimatických témat. Grónsko je významné také pro geologii a výzkum kritických surovin, včetně lithia, a rovněž pro genetický a biomedicínský výzkum, který těží z dlouhodobé izolace převážně inuitské populace. Tyto priority shrnuje vůbec první grónská výzkumná strategie z roku 2022, platná do roku 2030, která klade důraz na ukotvení výzkumu v místní společnosti a zároveň na otevřenost mezinárodní spolupráce.

Ačkoli byla možnost vojenského řešení odmítnuta, část vědecké komunity podle časopisu Nature upozorňuje, že zhoršení vztahů mezi Spojenými státy a Evropou by mohlo komplikovat mezinárodní výzkumné projekty realizované přímo v Grónsku. Ty jsou přitom do značné míry financovány z evropských a severských zdrojů, včetně grantů Evropské výzkumné rady. Otevřenou otázkou tak zůstává, zda se dynamicky rozvíjející se grónská věda dokáže dlouhodobě vyhnout dopadům mezinárodních politických sporů.

Nová studie upozorňuje na „jazykový snobismus“ v recenzních řízeních, který poškozuje mladé neanglofonní vědce

Podle nové studie může anonymní recenzní řízení v anglofonní akademické sféře znevýhodňovat vědce, pro něž angličtina není mateřským jazykem. Recenzenti podle sociologa Michaela Mu z University of Adelaide často hodnotí spíše jazykový styl než samotnou kvalitu výzkumu, což nejvíce dopadá na neanglofonní doktorandy a výzkumníky na začátku kariéry. Studie přitom vychází z přístupu francouzského sociologa Pierra Bourdieuho, podle něhož tato forma profesního protekcionismu reprodukuje sociální a akademické nerovnosti.

Část anglicky mluvících akademiků si podle autora studie neuvědomuje mocenské nerovnosti spojené s tzv. „jazykovým kapitálem“. V anonymních recenzích se podle něj objevují „kousavé“ komentáře zaměřené na „neohrabanou angličtinu“ či výzvy k profesionální jazykové korektuře, které překračují rámec konstruktivní zpětné vazby.

Ve svém příspěvku a podle svého vyjádření v časopise Times Higher Education tak Mu vyzývá k otevření odborné debaty o jazykových normách v akademickém publikování. Varuje, že bez reflexe jazykového snobismu hrozí, že recenzní řízení bude systematicky brzdit autory s odlišným jazykovým zázemím – nikoli kvůli kvalitě jejich výzkumu, ale kvůli způsobu vyjadřování.

„Bez reflexivní kritiky snobismu, který je (zne)užíván pod rouškou dvojitě anonymního recenzního řízení, riskuje anglofonní akademická obec, že bude nevědomky a soustavně brzdit ty, kdo postrádají jazykový kapitál – nikoli kvůli kvalitě jejich výzkumu, ale pouze kvůli jazykovému registru, v němž je text napsán,“ uvádí Mu ve své studii.

Mu zároveň zdůrazňuje, že konstruktivní připomínky ke srozumitelnosti textu jsou legitimní. Kritizuje však případy, kdy se hodnocení jazyka stává hlavním kritériem posuzování odborné práce.

Do debaty o jazykových bariérách v akademickém publikování navíc aktuálně vstupuje i další aktualita. arXiv, největší a nejstarší preprintový server, podle časopisu Nature oznámil, že od 11. února 2026 budou muset být všechny nově nahrávané rukopisy buď napsány v angličtině, nebo doplněny o plnohodnotný anglický překlad. Opatření se měsíčně dotkne desítek tisíc autorů z celého světa a podle odborníků může výrazně zvýšit využívání nástrojů umělé inteligence pro překlad vědeckých textů. 

Britský základní výzkum čelí výrazným škrtům: financování klíčových oborů má klesnout o 30 %

Britská výzkumná komunita reaguje s vážnými obavami na oznámení, že financování částicové fyziky, jaderné fyziky a astronomie ve Spojeném království bude sníženo o 30 %. Škrty se tak dotknou zejména základního výzkumu a mohou mít zásadní dopady nejen na univerzity, velké výzkumné infrastruktury, ale i na budoucí generaci vědců.

Omezení rozpočtu oznámila Science and Technology Facilities Council (STFC), která financuje fyziku a astronomii a provozuje klíčová národní vědecká zařízení. Podle vedení rady jsou škrty nutné k naplnění priorit stanovených zastřešující agenturou UK Research and Innovation, jež v posledních letech klade stále větší důraz na aplikovaný výzkum podporující vládní cíle.

STFC plánuje snížit rozpočet pro dotčené obory na 70 % úrovně roku 2024–2025 a již financované projekty vyzve k posouzení dopadů možného omezení prostředků v rozmezí 20 až 60 %. Některé projekty mohou o financování zcela přijít. Kritiku vyjádřili představitelé odborných společností, podle nichž mohou škrty odradit studenty od studia fyziky.

V této souvislosti Paul Howarth, nastupující prezident Institute of Physics, upozornil, že britské univerzity již nyní čelí finanční mezeře ve financování fyziky, kterou tyto škrty dále prohloubí. „Fyzika není luxus, který bychom si mohli dovolit zahodit kvůli zmatku a škrtům,“ uvedl pro časopis Science jaderný vědec.

Výzkum se zaměřil na kvantifikaci „toxické maskulinity“ – nejvíce ohroženi jsou marginalizovaní a sociálně znevýhodnění muži

Pojem toxická maskulinita vznikl ve druhé polovině 20. století a vyjadřuje myšlenku, že některé rysy, které jsou v mnoha společnostech považovány za stereotypně „mužské“ – například dominance či agrese –, mohou mít negativní společenské dopady. Dnes se tento termín, který přerostl ve společenský fenomén, často používá pro velmi široké spektrum chování, od sexuálního násilí až po například neochotu podílet se na domácích pracích.

Nová výzkumná studie se pokusila tento pojem kvantifikovat a odlišit jej od běžných, společensky neškodných projevů mužské identity. Analýza rozsáhlého datového souboru z Nového Zélandu, vycházející z průzkumu New Zealand Attitudes and Values Study a zahrnující odpovědi více než 15 000 heterosexuálních mužů, ukazuje, že pouze malá část mužů vykazuje vysoce problematické, nepřátelské rysy. Samotná snaha cítit se „mužně“ přitom není nutně spojena se sociálně škodlivými postoji.

Výzkum vedený týmem psycholožky Deborah Hill Cone z University of Auckland vymezil osm indikátorů toxické maskulinity u heterosexuálních mužů v západních společnostech, včetně nepřátelského a benevolentního sexismu, předsudků vůči sexuálním a genderovým menšinám či silné hierarchizace společnosti.

Analýza identifikovala pět odlišných skupin respondentů. Pouze 3,2 % mužů spadalo do kategorie „nepřátelsky toxických“ a 7,6 % mužů bylo „benevolentně toxických", zatímco nejpočetnější skupinu tvořili muži označení jako „netoxičtí“ (35 %). Mezi těmito póly se nacházely dvě střední skupiny lišící se mírou tolerance vůči sexuálním a genderovým menšinám (LGBTQ+) a skupina označená jako „benevolentně toxická“, jejíž členové vykazovali vyšší míru sexismu, nikoli však otevřenou hostilitu.

Výsledky zároveň naznačují, že vysoce toxické postoje se častěji objevují u sociálně znevýhodněných mužů, nikoli u stereotypně zobrazovaných privilegovaných skupin.

Pravděpodobnost, že muž spadne do skupiny „nepřátelsky toxických“, byla vyšší u starších, svobodných, nezaměstnaných či nábožensky založených mužů, u příslušníků etnických menšin a u těch, kteří vykazovali vyšší míru politického konzervatismu, ekonomické deprivace, emoční dysregulace nebo nižší úroveň vzdělání.

„Postava nárokářského bohatého technologického bráchy nebo člena univerzitního bratrstva se ve skupině nepřátelsky toxických prakticky neobjevila,“ uvedla pro časopis Nature Hill Cone. Naopak ji tvořili především marginalizovaní a sociálně znevýhodnění muži. „Jsou to muži s velmi omezenými zdroji, nikoli lidé jezdící v lamborghini,“ vyvrátila stereotyp psycholožka.

Spojené státy zakládají technologickou alianci pro AI bez EU. Chybí klíčové Nizozemsko

Spojené státy oznámily vznik iniciativy Pax Silica, jejímž cílem je zajistit bezpečné dodavatelské řetězce pro technologie pohánějící umělou inteligenci. K iniciativě se však nepřipojila Evropská unie, včetně Nizozemska – klíčového hráče v oblasti polovodičů. Neúčast EU je dalším signálem prohlubujícího se napětí v transatlantických vztazích v oblasti technologií a bezpečnosti. Podle amerických představitelů existují mezi USA a EU zásadní politické a filozofické rozdíly v přístupu k regulaci špičkových technologií, zejména umělé inteligence. Zatímco Brusel přijal komplexní AI Act, Washington se staví proti zavádění regulatorních omezení.

Alianci, oznámenou Washingtonem v prosinci 2025, dosud podepsaly Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Izrael, Katar, Spojené království a Spojené arabské emiráty; připojení Indie se očekává v nejbližších týdnech. Přestože Čína není v dokumentech výslovně zmíněna, iniciativa má podle analytiků omezit možnost Pekingu ovládat kritická úzká místa v dodavatelském řetězci AI – od surovin a energie přes logistiku až po polovodiče a software.

Zvláštní pozornost podle portálu Science Business vzbuzuje neúčast Nizozemska, kde sídlí společnost ASML, jediný výrobce litografických systémů nezbytných pro produkci nejpokročilejších čipů.

Odborníci zároveň upozorňují, že Pax Silica může mít spíše symbolický než bezprostředně praktický význam a konkrétní dopady případných investic by se mohly projevit až v horizontu pěti až deseti let. Evropská unie podle analytiků stojí před rozhodnutím, zda se připojit k americkým iniciativám, nebo posílit vlastní technologické kapacity, které by jí zajistily dlouhodobou geopolitickou váhu.

„Vidím mnoho důvodů, proč by EU mohla být k takové iniciativě zdrženlivá – zejména s ohledem na imperiálně zabarvený jazyk projektu, další významné kroky evropské zahraniční politiky, jako je dohoda Mercosur, a celkový postoj americké vlády k Evropě,“ uvedl pro portál Science Business Cole Donovan, bývalý americký vědecký diplomat a současný zástupce ředitele Federace amerických vědců.