hlavní partner portálu
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů.
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita nemá svým rozsahem a charakterem v Čechách obdoby.
Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, využívaných ve velké míře v elektronice, medicíně, automobilovém a obranném průmyslu. Unikátní metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů.
Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se totiž výzkumu informačního chování v digitálním prostředí, zajímají ji především oblasti spirituality a náboženství.
Mezinárodní tým vědců z Česka, Německa a Číny vyvinul s pomocí nanotechnologií a atomárního inženýrství unikátní materiál, který dokáže přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty za běžných podmínek, jen s pomocí sluneční energie a vody jako zdroje protonů.
Fyzické tresty nejčastěji používají lidé, kteří v dětství zažili stejné zacházení. Současná generace českých rodičů se snaží ze začarovaného kruhu násilí a bezmoci vymanit, ke svým dětem přistupovat lépe a budovat si s nimi zdravý vztah, který vydrží. Pomáhá jim v tom větší informovanost, dostupná literatura i výsledky výzkumů.
Je to zase tady! Sezóna malých mušek, které sedají na přezrálé ovoce nebo padají do vína. Octomilky, kterým se přezdívá ovocné, banánové nebo vinné mušky, jsou sice otravné, ale také velmi užitečné. Slouží jako oblíbený modelový organismus v řadě biologických výzkumů. Co jsme se díky nim dozvěděli?
Revoluční teorie trojrozměrného času od Günthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představuje elektrický náboj jako topologickou vlastnost časového prostoru. Tento přístup umožňuje vysvětlit kvantování náboje i jeho konzervaci z čistě geometrické perspektivy.
Nová studie, na které se výrazně podíleli vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, odhaluje, že víc než třetina každoroční celosvětové produkce akvakultury pochází z druhů chovaných mimo jejich původní areály výskytu. Téma vědci připomínají u příležitosti Světového dne rybářství – tedy v den, kdy odborníci zdůrazňují potřebu chránit některé rybí populace.
Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy unikátních dat Observatoře Pierra Augera, pomůže přispět k odpovědi na otázku, z čeho se tyto částice skládají a kde vznikají. Zásadní roli může hrát železo.
