hlavní partner portálu
Česko-chilská spolupráce na výzkumu Antarktidy je významnou součástí vědeckých vztahů mezi oběma zeměmi. Chile, jako jedna z nejbližších zemí k Antarktidě, poskytuje logistickou podporu a zázemí pro české vědce, kteří provádějí výzkum v oblasti klimatu, ekologie, geologie a dalších disciplín.
Drtivou většinu normální hmoty ve vesmíru netvoří planety, hvězdy a galaxie, ale velmi řídký materiál označovaný jako galaktická atmosféra. Informace o novém aspektu mezigalaktického počasí přinesl časopis Nature. Astrofyzici z Masarykovy univerzity jsou součástí vědeckého týmu mise XRISM. Jejich příspěvek k výzkumu spočíval především v analýze obrazových dat z rentgenové družice Chandra.
V úterý 18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – lepšího pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší revoluční poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.
V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami.
Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity si splnila svůj vědecký sen a pojmenovala nový bakteriální druh. Po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.
Zárodečný chromozom pěvců je genetickou záhadou – chová se jinak, než by měl. Jaký je původ a význam tohoto prazvláštního chromozomu, se snaží poodhalit tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený Radkou Reifovou, která za svůj výzkum v loňském roce získala čestné uznání předsedy GA ČR a byla nominována na cenu předsedy GA ČR.
Nové pomocníky v boji s virovými a bakteriálními onemocněními má přinést projekt INTERVIR, který odstartoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vědci ve spolupráci se soukromými firmami během příštích čtyř let vyvinou a otestují nové materiály pro prevenci a diagnostiku virových a bakteriálních chorob a zaměří se na přípravu levných, účinných a široce dostupných senzorů, které dokáží původce infekcí odhalit.
Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2025 konipasa horského. Pomyslnou korunu mu předal rehek domácí. Udělením čestného titulu chtějí ornitologové představit veřejnosti méně známý, ale stále poměrně běžný ptačí druh a upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu.
Co má společného luční květina silenka širolistá s člověkem? Oddělená pohlaví. Tuhle na mezi roste samčí rostlinka, o kousek dál samičí. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Biofyzikálního ústavu AV ČR spolu se zahraničními kolegy rozluštili DNA chromozomu Y, který je zodpovědný za formování prašníků a produkci pylu v samčích květech silenky, a dokonce přišli na kloub tomu, jak u byliny kdysi dávno k tzv. dvoudomosti došlo.
Představovat Marie Curie-Sklodowskou, která získala dvě Nobelovy ceny, či Emmanuelle Charpentiere a Jennifer Doudna, které získaly Nobelovu cenu za metodu CRISPR, asi není nutné. Ale znáte třeba Rosalind Franklin či Adélu Kochanovskou? Je mnoho žen, které se podílely na světových objevech i drobnostech, které v současnosti denně používáme. Vzdejme jim hold u příležitosti Dne žen ve vědě, který připadá na 11. února.
