Aleš Karmazin a Michal Kolmaš (Metropolitní univerzita Praha), redakce a zprávy: Radka Jančová a Michaela Buchníčková

Evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR je milovníkem Antarktidy a severských zemí. V současné době se jako vedoucí Laboratoře nemendelovské genetiky zabývá alternativami rozmnožování, které zkoumá u sekavců, ryb žijících v říčkách na Kokořínsku. Co mají společné evoluce a trh?

Biomedicínská doktorandka Enikö Vargová z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT uspěla v soutěži Brno Ph.D. Talent a získala tak finanční podporu na svůj inovativní výzkum, který se zaměřuje na vývoj pokročilých algoritmů pro monitorování zdraví pomocí chytrých zařízení.

Při nedostatku kyslíku či živin buňky podléhají stresu. Osud stresované buňky z velké míry řídí protein ATF4. Ten zajišťuje, aby se buňky ze stresu rychle vzpamatovaly a nestaly se pro své okolí nebezpečné – například nekontrolovaným dělením a vznikem nádorových onemocnění.

„Materiál umí reagovat na vnější podnět, což může být například magnetické pole, změna pH v těle, teplota a další. Cílenou reakcí umíme nastavit to, jak a kam se materiál ohne, jeho výsledný vzhled. Vytiskneme laicky řečeno obyčejnou placičku, ale v těle se materiál prohne třeba do tvaru chrupavky nebo vyplní defekt, který má speciální tvar a špatně by se tisknul z keramiky."

Denně se ve světě vyrobí asi 7 milionů pneumatik. Zhruba stejné množství je potřeba každý den zlikvidovat. Je možné pneumatiky, které dosloužily, recyklovat? Můžeme je nadrtit a znovu použít pro výrobu nových plášťů? A přemýšleli jste někdy nad tím, proč je pneumatika vlastně černá?

Národní institut SYRI vznikl před téměř dvěma lety v reakci na pandemii covid-19. Jeho cílem bylo poučit se z bezprecedentní situace, kterou pandemie přinesla. Málokdo předpokládal, že ale v krátké době vyvstanou výzvy zcela nové, které podobně jako covid-19 českou společnost zatíží nebývalým způsobem. Tyto výzvy stále přibývají.

V úvodním článku k tématu vědeckotechnických parků (VTP) jsme popsali, co by měl park splňovat, aby byl dlouhodobě udržitelný a plnil roli, kterou si pod tímto označením představujeme – umožňoval propojení univerzit, výzkumných ústavů a firem a veřejného sektoru, a tím napomáhal vzniku a rozvoji inovačně založených firem a umožnil přenos zkušeností mezi akademickou a firemní sférou. Nyní představíme funkční VTP v Brně a v Olomouci.