Vytisknout tuto stránku

Akademický sněm má nové širší vedení

24. 3. 2021
Akademický sněm má nové širší vedení

V pořadí 57. zasedání Akademického sněmu AV ČR, vrcholného orgánu Akademie věd, se v úterý 23. března uskutečnilo v on-line prostředí. Dvě stovky přihlášených zvolily prostřednictvím volební aplikace 15 členů Akademické rady a 29 členů Vědecké rady pro funkční období 2021–2025. Schválily také zprávu o činnosti a hospodaření Akademie věd ČR za rok 2020 a její závěrečný účet za rok 2020.

Akademicky snem

Akademický sněm tvoří 260 členů z řad vědeckých pracovníků a ředitelů 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu.

V Akademické radě AV ČR, která mezi zasedáními Sněmu řídí činnost Akademie věd, budou v příštích čtyřech letech působit například současní místopředsedové Jan Řídký a Zdeněk Havlas. Ve druhém funkčním období pokračují také Martin Bilej, Jana Bludská nebo Markéta Pravdová. Nově Akademickou radu, jež mimo jiné koordinuje i spolupráci s veřejnými vysokými školami nebo zapojení Akademie věd do evropského výzkumného prostoru, doplní termomechanik Jiří Plešek, botanik David Honys nebo sociolog Tomáš Kostelecký.

„Velkou výzvou pro nadcházející roky je založit a vybudovat v koncentrované a lokalizované podobě Národní virologické centrum v působnosti Akademie věd, a to ve spolupráci s relevantními partnery v dalších institucích. Poslední měsíce pandemie ukázaly, že mít národní autoritu a dostatečné lidské, metodické i technické kapacity v oblasti virologie je pro Českou republiku nezbytné,“ zdůrazňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Podpora ze státního rozpočtu

V souladu se stanovami Akademie věd rovněž Akademický sněm schválil závěrečný účet Akademie věd ČR za rok 2020 a Zprávu o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2020.
Meziročně byl rozpočet kapitoly AV ČR navýšen o 539,6 milionu Kč na celkových 6 563 milionu Kč. „Navýšení vnímáme jako změnu pohledu státních orgánů na význam vědy a ocenění výsledků a důležitosti pracovišť AV ČR,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Národní výdaje na vědu výzkum a investice celkem a pro AV ČR rozpočet v mil. Kč

Národní výdaje na vědu, výzkum a investice celkem a pro AV ČR (rozpočet) v mil. Kč

Přetrvává ale podle ní problém nízkého podílu institucionálních prostředků pro Akademii věd.

„Podle srovnání se zahraniční praxí by měly institucionální prostředky tvořit optimálně 70 až 80 % financování výzkumu, tak jak je to například v Německu. U nás je to v průměru 40 %,“ uvádí předsedkyně Akademie věd.

Nižší podíl ze státního rozpočtu garantovaných financí znamená podle předsedkyně vždy boj s administrativou, fragmentaci výzkumu nebo nestabilitu výzkumných týmů a odchod významných vědců do zahraničí.

Vývoj struktury finančních zdrojů AV ČR včetně jejích pracovišť skutečnost

Vývoj struktury finančních zdrojů AV ČR včetně jejích pracovišť (skutečnost)

Akademický sněm se schází od roku 1993, vždy dvakrát ročně. V prosinci 2020 se poprvé uskutečnil distanční formou a prostřednictvím speciální aplikace zvolil dosavadní předsedkyni Evu Zažímalovou kandidátkou do dalšího funkčního období. Aplikaci speciálně pro potřeby tajné volby v prostředí Akademie věd tehdy vyvinuli vědci z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Prezident Miloš Zeman jmenoval Evu Zažímalovu do funkce 10. března 2021.

Zdroj: Akademie věd ČR 

Stáhnout přílohy: