V dřívějších dobách se používal termín „postižení“, dnes se hovoří o „lidech se znevýhodněním“ – tělesným, smyslovým či mentálním. Jak může věda, konkrétně sociální geografie, pomoci překonat omezení, kterým musí čelit?

Naději na obnovu evropské konkurenceschopnosti ve výrobě solární panelů přináší výsledky mezinárodního projektu NextBase, jehož se účastnili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Tříletý výzkum týmu 14 partnerů z osmi zemí podpořila Evropská unie v rámci programu Horizon 2020.

K poznání archeologie už nemusíte jen listovat v těžkých knihách a chodit do muzeí. Díky novému pojetí správy a prezentace českého historického dědictví ji můžete pozorovat přímo z pohodlí domova – od počítače. Umožňuje to digitální výzkumná infrastruktura Archeologický informační systém České republiky (AIS CR), která souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů a dává je k dispozici veřejnosti.

Imperativ, že výsledky veřejně financovaného výzkumu mají být veřejně sdílené, publikované, přístupné, provází transfer znalostí od jeho samotného začátku. Jako ve všem, i v otevřeném přístupu k výzkumu nic není černobílé. Proto bylo již deváté pokračování odborného vzdělávání pro pracovníky transferu znalostí a technologií věnováno tomuto tématu.

Navzdory pandemii koronaviru pořádá Akademie věd ČR i letos oblíbenou soutěž Věda fotogenická. Právě jejím prostřednictvím se veřejnost může seznámit s pozoruhodným světem vědy v nejrůznějších podobách. Vítězné fotografie se tradičně představí na putovní výstavě, sociálních sítích nebo také v reprezentativním kalendáři Akademie věd ČR.

Jsou skvělými odborníky a zprostředkovávají srozumitelnou formou nové objevy. Čestné medaile Akademie věd ČR získali čtyři výrazní vědci, kteří se zabývají půdní biologií a zdravím včel, časovou regulací u savců, ochranou sýčků ve střední Evropě i přeměnou energie v buňce.

Akademie věd ČR si 23. ledna 2020 připomněla 130. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění – své přímé předchůdkyně. Její založení schválil 9. října 1888 zemský sněm Království českého. Jeho usnesení ale vstoupilo v platnost až poté, co zřízení akademie povolil a její stanovy schválil císař František Josef I. Stalo se tak 23. ledna 1890.

Podpořit mladé vědce a vědkyně, aby udrželi kontakt s vývojem v dané profesi a urychlili svůj návrat na domovské pracoviště. Právě s tímto záměrem vznikají v Akademii věd ČR dětské skupiny. Jejich slavnostního představení v pražském Ústavu informatiky AV ČR se 15. ledna 2020 zúčastnily také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Aktuální témata i vědecké evergreeny, jak jste je dosud neviděli – totiž NEZkresleně. Takový je popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd ČR. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání přibližují nejrůznější jevy z vědní oblasti (nejen) studentům a pedagogům základních a středních škol.

Plazma tvoří až 99 % viditelné hmoty vesmíru. Na Zemi se vyskytuje zřídka, nabízí ale mimořádné vlastnosti a jeho využití je široké. Od výroby nových pokročilých materiálů přes lékařské aplikace, chemii, optiku až po prakticky nevyčerpatelný bezpečný zdroj energie. Výzkum plazmatu a využití jeho potenciálu je tématem pro špičkové vědce po celém světě.