Ustavení pozice etického důvěrníka, zapojení etiky do personálního řízení či účast na zásadní revizi etického kodexu státních zaměstnanců. To jsou příklady praktických výstupů aplikovaného výzkumného projektu, jejž aktuálně dokončuje Filosofický ústav AV ČR a který podpořila Technologická agentura ČR v programu ÉTA. „Ukázalo se, že úřadům na dobré etické kultuře záleží a mají zájem zasadit se o její rozvoj,“ říká filozof Petr Urban.

Když přesně před třiceti lety, v roce 1991, vznikl Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), země střední a východní Evropy se teprve vzpamatovávaly z desetiletí vědecké izolace za železnou oponou. CEFRES si kladl za cíl obnovit zpřetrhané vazby mezi vědou ve Francii a ve střední Evropě.

Velký osobní i profesní úspěch v těchto dnech zaznamenala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Oficiálně se stala členkou vědeckého poradního sboru Evropské komise v Bruselu. Z tohoto místa bude pomáhat evropským politickým špičkám svými odbornými expertizami například v oblasti výzkumu epidemií či sociálního chování.

Dezinformace ve vědě jsou nebezpečné – narušují důvěru v expertní stanoviska a ohrožují kvalifikované rozhodování na politické úrovni. Aktuálně se dezinformační lavina strhla okolo pandemie covidu-19 a otázek očkování. Celoevropské sdružení akademií věd ALLEA proto vybízí ke koordinované reakci. Doporučuje zřídit Evropské centrum pro komunikaci vědy a zavést jednotný kodex.

O tom, že je věda užitečná, není pochyb. Už osmým rokem ale zaměstnanci Akademie věd ČR přesvědčují veřejnost, že je i krásná. Při své práci pořizují fotografie, které pak soutěží v anketě Věda fotogenická. Snímky, jež nejvíce zaujmou porotu, si návštěvníci mohou prohlédnout v Galerii Věda a umění. Letošní hledání vizuálně nejatraktivnějších vyobrazení z badatelského světa právě začíná.

Jsme ve vesmíru sami? Bylo by zvláštní, kdyby na Zemi existovaly jediné formy života v celém univerzu. Ještě se ale nepodařilo najít důkazy o opaku. Vědci se proto soustřeďují na hledání dalších planetárních systémů, a to především takových, kde by mohl být možný život.

Odbornice na elektronovou mikroskopii Ilona Müllerová a orientalista Ondřej Beránek se stali novými místopředsedy Akademie věd ČR. Ve vedení naší nejvýznamnější vědecké instituce zasednou i dosavadní místopředsedové chemik Zdeněk Havlas a experimentální fyzik Jan Řídký. Spolu s dalšími členy Akademické rady budou pomáhat předsedkyni Evě Zažímalové v následujícím čtyřletém funkčním období s řízením Akademie.

Jednou z možností, jak žákům a studentům zpestřit ne vždy úplně zábavné online vyučování, je pozvat si do hodiny vědce. Nabídky českých výzkumníků už využily desítky učitelů v České republice. První cenné zkušenosti s „vpádem do výuky“ nasbírali například geofyzik Petr Brož nebo popularizátor astronomie Pavel Suchan.

V pořadí 57. zasedání Akademického sněmu AV ČR, vrcholného orgánu Akademie věd, se v úterý 23. března uskutečnilo v on-line prostředí. Dvě stovky přihlášených zvolily prostřednictvím volební aplikace 15 členů Akademické rady a 29 členů Vědecké rady pro funkční období 2021–2025. Schválily také zprávu o činnosti a hospodaření Akademie věd ČR za rok 2020 a její závěrečný účet za rok 2020.

Co nejpevnější a zároveň co nejlehčí plech je základ mnoha odvětví průmyslu. Vědkyně Šárka Mikmeková z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR vyvinula s japonským fyzikem Tomohiro Aoyamou novou zobrazovací metodu zviditelnění fáze v TRIP oceli, která umožnila lépe pochopit vztah mezi strukturou a výslednými vlastnostmi vysokopevnostních ocelí a výrazně urychlila jejich další vývoj. Za tento unikátní počin převzala ocenění od Japan Institute of Metals and Materials.