Akademie věd ČR coby ochraňovatelka poznání, pod jejímž patronátem se rozvíjejí obory od přírodních věd přes technologie až po společenské a humanitní vědy, sleduje kvalitu vědeckých výstupů, aby obstály v porovnání se světovou konkurencí. Nástrojem je k tomu pravidelné dvoufázové hodnocení, jehož první část v říjnu skončila. „Jako celek poskytne důležitou zpětnou vazbu o tom, jak si Akademie věd stojí v národním i mezinárodním měřítku,“ připomíná předsedkyně instituce Eva Zažímalová.

Řečí čísel

V rámci hodnocení prostudovalo 1650 odborníků z 57 zemí světa 7041 článků, knih, patentů nebo konferenčních příspěvků z let 2015 až 2019, které vzešly z jednotlivých pracovišť, tedy 361 dílčích laboratoří, oddělení i výzkumných skupin na všech z 52 ústavů Akademie věd ČR.

Hodnotitelé jejich výsledky přitom posuzovali v rámci 34 oborových kategorií, aby nedocházelo k tomu, že by se poměřovalo nepoměřitelné – například chemické obory mají jiné nároky na laboratorní výzkum než paleontologové, jinak bádají matematici a jinak přírodovědci.

Výstupem první fáze hodnocení jsou známky jako ve škole pro každý obor. Jedničkou – čili kvalitativním stupněm definovaným jako světová špička co do originality, vědeckého významu i preciznosti se skutečným nebo pravděpodobným budoucím potenciálem pro přelomové inovace – se může pyšnit více než tisícovka prací, dvojkou hodnotitelé označili přes 43 procent z celkových sedmi tisíc. Dobrá zpráva je i to, že pětku si vysloužilo jen 0,2 procenta vědeckých výstupů.

Pohledem do statistik tak v excelenci vedou obory jako humanitní a historické vědy, jazyky nebo literatura, nezaostávají za nimi ani matematika a počítačové vědy. Výborných výsledků dosáhly i vědy o Zemi a vesmíru či chemie.

Zpoždění kvůli epidemii

Toto je ovšem jen jedna část posudků, v druhé fázi, jež by měla být zahájena v lednu 2021, jednotlivá pracoviště navštíví oborové komise, a nahlédnou tak vědcům přímo pod ruce, zaměří se i na to, jak vychovávají své pokračovatele, jak komunikují s laickou veřejností nebo zda spolupracují s firmami. Součástí závěrečné zprávy bude i zhodnocení produktivity týmů.

Původní termín počítal s finálními výsledky už ke konci roku 2020, do průběhu evaluace – tak jako do mnoha dalších projektů – ovšem zasáhla pandemie covidu-19. „Hned v úvodu jsme ztratili v řadě případů komunikaci s hodnotiteli, členy panelů, a dokonce i se dvěma předsedy. Museli jsme urychleně hledat náhradní experty,“ podotýká Stanislav Kozubek z Akademické rady AV ČR, odpovědný za přípravu hodnocení pracovišť. „Nakonec se to podařilo a celý proces byl ukončen jenom s mírným zpožděním,“ dodává.

Stanislav Kozubek (vpravo) na loňském semináři k tématu evaluace Akademie věd ČR

Motivací pro složitý systém hodnocení je mimo jiné zamezení tomu, aby se věda stala honbou za zisky, jakýmsi „kafemlýnkem“, tedy někdejší praxí, jež byla víceméně automatizovaným přerozdělováním bodů za velké množství vědeckých výstupů bez ohledu na jejich kvalitu a následným inkasováním peněz.

Dvoufázové hodnocení výzkumné činnosti Akademie věd ČR se dnes vzájemně doplňuje s národním hodnocením dle tzv. Metodiky 17+, které provádí Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Oba nástroje upřednostňují kvalitu nad kvantitou a vytvářejí spravedlivější rámec pro rozdělování veřejných prostředků, než tomu bylo v minulosti.

Konkrétní výsledky a další informace najdete v tiskové zprávě.

Rozhovor se Stanislavem Kozubkem si může přečíst v Akademickém bulletinu.

Autorky: Jana Bečvářová a Markéta Růžičková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Foto:  Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Zdroj: Akademie věd ČR