Stabilní nárůst financování vědy a výzkumu Akademie věd je v nedohlednu. Současný vládní návrh sice počítá s čtyřprocentním nárůstem rozpočtu, jak uvádí Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR z roku 2019, na rok 2022 je určena částka 7 002 mil. Kč (včetně financování ELI Beamlines), střednědobý výhled pro roky 2023 a 2024 ale s navýšením rozpočtu nepočítá.

Národní výdaje na vědu, výzkum a inovaci celkem a pro AV ČR.

Zdroj: Usnesení vlády ČR ze dne 20. října 2021 č. 911 pro léta 2022–2024 a další obdobná usnesení z minulých let pro roky předchozí

„Vědu a výzkum bychom měli přestat vnímat pouze jako nákladový faktor. Politici by o nich měli začít uvažovat jako o investici do naší společné budoucnosti,“ zdůraznila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Znovu upozornila i na negativní vliv příliš vysokého podílu financování výzkumu z grantů, který vede k fragmentaci výzkumu a nadměrné administrativě.

Národní výdaje pro AV ČR

Ve financování AV ČR stále přetrvává nízký podíl institucionálních prostředků – v průměru činí 40 %, optimálně by měl tvořit 70 až 80 %, jako například v Německu. Pozn.: v roce 2021 byly všechny prostředky NPU I započteny do institucionálních prostředků pracovišť, a proto nejsou od roku 2022 zobrazovány samostatně.
Zdroj: Usnesení vlády ČR ze dne 20. října 2021 č. 911 pro léta 2022–2024 a další obdobná usnesení z minulých let pro roky předchozí

Předsedkyně avizovala i chystanou dlouhodobou strategii transferu znalostí a technologií v prostředí Akademie věd ČR. „Naší vizí je vytvoření systémového rámce pro to, aby důležité objevy, které byly učiněny zde v České republice a byly financované českými daňovými poplatníky, byly zde také realizovány. Aby v těchto případech nedocházelo k odlivu zisků a přesunu pracovních míst do zahraničí,“ uvedla Eva Zažímalová.

Akademie vyhodnotila své výzkumné týmy

Tématem 58. zasedání Akademického sněmu AV ČR byly i výsledky v pořadí osmého kola mezinárodního hodnocení všech 54 pracovišť-ústavů AV ČR za roky 2015 až 2019. V první fázi bylo posouzeno více než sedm tisíc vědeckých výstupů. „Můžeme být spokojeni, takřka 60 % z nich dosáhlo na dva nejvyšší kvalitativní stupně world-leading či internationally excellent, sdělil Jiří Homola, člen Akademické rady a hlavní koordinátor hodnocení. Ve druhé fázi bylo zhodnoceno 360 vědeckých týmů, za každý tým i pracoviště mezinárodní komise zpracovaly podrobnou hodnoticí zprávu.

Účastníky sněmu, který se vlivem epidemické situace již potřetí uskutečnil distanční formou, pozdravili předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Markéta Adamová Pekarová, předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Zdroj: Akademie věd ČR