facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Akademie věd ČR

Akademie věd ČR

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová tento týden ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Tento úřad disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.

Studují etické a sociálně-politické otázky související s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. Mezioborová platforma Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) funguje přesně rok. V říjnu 2018 podepsali dohodu o jejím založení ředitelé tří pracovišť AV ČR – Filosofického ústavu, Ústavu informatiky a Ústavu státu a práva – a Přírodovědecké fakulty UK.

Včera v odpoledních hodinách bylo spuštěno hlasování o názvu pro hvězdu XO-5 v souhvězdí Rysa a planetu, která ji obíhá. Zúčastnit se může každý, vybírat je možné z 9 finálních kandidátů, kteří vzešli z více než 1700 zaslaných návrhů. Vítězný název oznámí Mezinárodní astronomická unie v polovině prosince 2019.

Společné výzkumné středisko Evropské komise (Joint Research Centre of the European Commission) je interní výzkumné centrum Evropské unie. Vzniklo roku 1957 a disponuje špičkovými laboratořemi. V pátek 20. září 2019 s ním Akademie věd ČR v italské Ispře uzavřela memorandum o porozumění.

Jak příroda ohrožuje obyvatele České republiky a jak na tyto hrozby nahlíží věda? O tom pojednává cyklus čtyř úspěšných dokumentů Akademie věd ČR Tiché hrozby, který 20. září začne vysílat Česká televize. Součástí bude i diskuse odborníků.

Robotizovaný průmysl, automatizované domácnosti, robotičtí pečovatelé – jasné trendy velmi blízké budoucnosti. Jak ale umělou inteligenci sladit s etickými normami lidské společnosti? A jak ji právně ošetřit a zároveň zkoordinovat na mezinárodní úrovni? Nejen tyto otázky řešili experti konference SOLAIR, která se konala ve dnech 12. a 13. září 2019 v Praze.

V České republice se 27. září 2019 uskuteční Noc vědců. Celoevropská vědecko-popularizační akce, která zapojuje veřejnost do inspirujícího prostředí vědy, se koná už po čtrnácté. Tématem letošního ročníku Noci vědců je Šetrně k planetě. Akademie věd ČR chystá pro veřejnost program ve svém sídle na Národní třídě v Praze i na dalších místech.

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky nimiž by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu.

V malebném městečku Lindau na ostrově v Bodamském jezeře se letos v červenci setkali již po šedesáté deváté nobelovští laureáti s nadějnými vědci a vědkyněmi. Symposium, které tentokrát patřilo fyzice, každoročně navštíví více než 500 delegátů z 80–90 zemí světa. Letos se jej zúčastnil také Yanjun Gu z výzkumného centra ELI Beamlines.

Politici nyní více než kdy dříve potřebují opírat svá rozhodnutí o expertní vědecká stanoviska. Politické otázky, u nichž je vědecký pohled nejpotřebnější, ovšem bývají tytéž, kde je věda sama o sobě často složitá a nejednoznačná. Zdůrazňuje to červencová zpráva evropských akademií věd.