facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Patentová statistika za rok 2017 I.

26. 7. 2018
Patentová statistika za rok 2017 I.

Český statistický úřad již od roku 2008 ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví publikuje podrobné údaje o úrovni patentové aktivity na území České republiky. U příležitosti aktualizace dat za rok 2017 připravil shrnutí aktuálních dat, jehož první část si můžete přečíst zde.

Patentová aktivita bývá považovaná za jeden z nejčastěji sledovaných ukazatelů výsledků výzkumné a vývojové činnosti. Z dlouhodobého hlediska nás tedy může těšit nárůst počtu udělených patentů (nejen) domácím přihlašovatelům v České republice. Ten však nemusí mít dlouhého trvání – počet podaných přihlášek na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR (dále jen ÚPV) dosáhl svého vrcholu v roce 2013 a následný pokles počtu udělených patentů, který nastal v roce 2017, se s nejvyšší pravděpodobností naplno projeví v následujících letech. Pozitivněji lze nahlížet na výsledky přihlašovatelů z ČR v zahraničí s postupně rostoucím počtem přihlášek i udělených patentů. Zdaleka největší oblibě se těší americký patentový úřad USPTO, když jen v roce 2017 jeho prostřednictvím podali 566 patentových přihlášek – takřka 3x více než v případě Evropského patentového úřadu (dále jen EPO). Mohlo by se zdát, že nižší počet patentových přihlášek je kompenzován nárůstem využití užitných vzorů (UV), které lze zpravidla získat rychleji a s nižšími náklady. Ovšem není tomu tak a od roku 2012 lze sledovat úbytek počtu zapisovaných užitných vzorů v ČR.

Vyvstává tedy otázka – znamená výše zmíněné pokles výzkumné a vývojové činnosti domácích subjektů? Pravděpodobně nikoli. Údaje o patentové aktivitě vypovídají spíše o ekonomické atraktivitě České republiky pro zahraniční investory a především exportéry. V případě veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol patentová aktivita výraznou měrou reagovala na změny metodiky v sestavování výsledků hodnocení výzkumu a vývoje (zpravidla bez provázejícího nárůstu počtu patentových licencí a příjmů z nich plynoucí). Ostatně, pro některé subjekty může být výhodnější nepodávat patent ani UV, který znamená odtajnění vlastního know-how v podobě zveřejněné patentové přihlášky či uděleného UV, chráněného jen na území, pro které byl udělen či validován.

Podání patentové přihlášky

Patentová aktivita přihlašovatelů z ČR dosáhla svého vrcholu v roce 2013, kdy bylo na ÚPV registrováno 983 přihlášek, společně s přihláškami u EPO 1 134. Pokles hodnot v následujících letech (v roce 2017 bylo na ÚPV podáno českými přihlašovateli pouze 794 přihlášek) pak nelze přičítat pouze vyšším zájmu o Evropský patent, když za rok 2016 bylo u EPO registrováno pouze 189 přihlášek – tedy o pouhých 39 více jak v roce 2013.

Pokles počtu patentových přihlášek ze strany českých přihlašovatelů na ÚPV je způsobem především veřejnými vysokými školami, kde byl mezi roky 2015 – 2017 zaznamenán úbytek přihlášek o 38 %, a veřejnými výzkumnými organizacemi (úbytek 37 % přihlášek ve stejném období).

Graf 1 – Počty patentových přihlášek na ÚPV dle struktury přihlašovatelů z ČR (2007 – 2017)

graf 1aZdroj: ÚPV ČR a vlastní odpočty ČSÚ

Čekání na patent

Jaká doba uplyne od podání patentové přihlášky k udělení patentu? V případě patentů udělených ÚPV mezi roky 1995 – 2017 se český přihlašovatel dočkal po 3 letech. Nejrychleji tato procedura probíhala u veřejných vysokých škol (průměr 2 roky a 84 dní). Pod hranicí tří let se nacházely i veřejné výzkumné instituce, nemocnice, sdružení a neziskové organizace. Nad touto hranicí se pohybovaly podniky (průměr 3 roky a 48 dní) a fyzické osoby/OSVČ (3 roky a 187 dní).

Kdo se dočká patentu?

V období mezi roky 2000 – 2007 podali přihlašovatelé z ČR na ÚPV celkem 4822 patentových přihlášek. K 31. 12. 2017 pouze 46,1 % z nich úspěšně prošlo schvalovacím řízením a byl jim udělen patent. Nejvíce přihlášek v patent přetavily ve sledovaném období veřejné vysoké školy (82,9 %) a veřejné výzkumné instituce (80,6 %). Méně se dařilo podnikům (57,9 %) a především fyzickým osobám/OSVČ (pouze 28 % úspěšných patentových přihlášek).

Držitelé patentů

V roce 2017 bylo pro území ČR uděleno českým přihlašovatelům 606 patentů (tj. o 69 méně než předcházející rok), což je prakticky dvojnásobný nárůst ve srovnání s obdobím 1997 – 2011. Nicméně lze očekávat, že v následujících letech bude pokračovat pokles udělených patentů přihlašovatelům z ČR, který započal v roce 2017 především vlivem úbytku patentových přihlášek ze strany veřejných vysokých škol.

Graf 2 – Počet udělených patentů na ÚPV dle struktury přihlašovatelů z ČR (2003 – 2017)

graf 2Zdroj: ÚPV ČR a vlastní odpočty ČSÚ

Atraktivita České republiky pro zahraniční přihlašovatele

Česká republika se stává pro zahraniční přihlašovatele stále zajímavější destinací – za posledních 20 let (tj. mezi roky 1997 – 2017) vzrostl počet jim udělených či validovaných patentů více než 6násobně. Tento nárůst je do značné míry souvisí s přistoupením České republiky k Evropské patentové úmluvě v roce 2003, umožňující validaci Evropských patentů pro území České republiky, což představuje zjednodušení pro přihlašovatele. Celkem bylo v roce 2017 pro území ČR uděleno/validováno 7 570 patentů, z toho více než čtvrtina připadala na přihlašovatele z Německa (viz graf č. 3), kteří současně měli k 31. 12. 2017 v držení i nejvíce platných patentů pro území ČR – 3x více než přihlašovatelé z ČR.

Graf 3 – Udělené a platné patenty pro území ČR – podíl zahraničních přihlašovatelů (2017)

graf 3

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní odpočty ČSÚ

Zaměření patentů

Mezi českými přihlašovateli byl na ÚPV v roce 2017 zaznamenán největší zájem o obor „Doprava, skladování“, který se svými 136 patentovými přihláškami výrazně převyšuje druhý nejatraktivnější obor v pořadí – „Stavby“ s 55 přihláškami. Naopak žádné přihlášky nebyly podány v oborech „Mikrostrukturální technologie, nanotechnologie“ a „Papír“, které jsou nejméně populární i z dlouhodobého hlediska. Společně s oborem „Tisk“ byly také nejméně populární i co do počtu udělených patentů v roce 2017. Jednoznačně nejvíce patentů bylo uděleno v oboru „Měření, optika, fotografie“ a to konkrétně 71. Samozřejmě ne každá přihláška dosáhne na udělení patentu a v tomto ohledu vznikají rozdíly i mezi jednotlivými obory. Například v rámci přihlášek podaných mezi roky 2000 – 2007 byli nejúspěšnější přihlašovatelé v oboru „Biochemie, cukr, kůže“, když 73 % z nich proměnilo v patent. Dále byli velmi úspěšní v oborech „Organická chemie (73 %), „Hutnictví“ (70,3 %) a „Lékařské, zubní a hygienické přípravky“ (69,5 %). Naopak nejnižší úspěšnosti dosáhli v oborech „Hudební nástroje, nosiče informací“ (18,4 %) a „Elektro obvody, přenosová technika“ (24,7 %).

Užitné vzory – rychlejší a levnější řešení

Užitný vzor, jako rychlejší a méně nákladnou alternativu k patentu s nižším stupněm právní ochrany na území ČR, využívají především domácí přihlašovatelé (93,5 % všech UV v roce 2017). Počty zapsaných UV výrazně převyšují počty udělených patentů i podaných patentových přihlášek.

Graf 4 – Počet zapsaných UV a patentů na ÚPV přihlašovatelům z ČR v období 2003 – 2017

graf 4

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ

Avšak, od roku 2012 lze vysledovat výrazný úbytek zájmu o UV. Ten je z větší části (stejně jako významný nárůst v předcházejících letech) způsoben veřejnými vysokými školami, pravděpodobně v důsledku změn metodiky hodnocení výzkumu a vývoje. Nejvíce užitných vzorů bylo v roce 2017 zapsáno v oboru „Stavby“ (119) a „Doprava a skladování“ (106). Nejpopulárnější jsou především u domácích firem a fyzických osob/OSVČ (viz graf č. 5).

Graf 5 – Počet zapsaných užitných vzorů na ÚPV dle struktury přihlašovatelů z ČR (2003 – 2017)

graf 5 a

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ

 

Zdroj: Český statistický úřad