Vytisknout tuto stránku

Julie Kovářová: Stipendim ‚Česká Marie Curie‘

29. 5. 2020
Julie Kovářová: Stipendim ‚Česká Marie Curie‘

Pokud chcete na podzim žádat o stipendium MSCA IF od Evropské komise, blíží se čas, kdy byste měli začít o své žádosti uvažovat seriózně a kontaktovat budoucí šéfy. Navíc se s tím nabízí velmi zajímavá možnost, jak se vrátit do Česka, jestli studujete nebo pracujete alespoň tři roky v zahraničí. Pokud totiž získáte více než 70 % bodů, můžete žádat o českou verzi stipendia od MŠMT, kde zpravidla uspějí všichni žadatelé.

Je to jistota, že úsilí vložené do žádosti nepřijde vniveč, a navíc se vrátíte domů za nadstandardních podmínek: finance jsou stejné jako v evropském programu, můžete pracovat na projektu dle vašich představ a když přijdete na českou instituci se svým vlastním stipendiem, máte alespoň nějakou argumentační páku při vyjednávání podmínek. Mám dojem, že povědomí o téhle možnosti je bohužel stále malé, takže tady nabízím svoje dosavadní zkušenosti.

O Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowships (MSCA IF) existuje spousta blogů a rad, které bych tady nerada opakovala. Nicméně se můžu podělit o svoji nabytou zkušenost. V první řadě, pokud chcete seriózně žádat o evropské stipendium, potřebujete mít žádost o třídu lepší než pro to české. V žádosti musíte hodnotitele přesvědčit, proč byste právě VY měli dělat právě tenhle PROJEKT právě na tomto MÍSTĚ. Zprvu toto a další části formuláře zní jako prázdné floskule, ale berte to do písmene vážně. Domluvte si s budoucí šéfovou úvazek třeba na rok, v rámci kterého MSCA IF žádost teprve napíšete. Umožní vám to nasbírat předběžná data, která jsou naprosto klíčová pro úspěšnou žádost (alespoň v biologických oborech). I další položky se budou psát mnohem lépe z daného místa: popis instituce, technické vybavení, spolupráce v rámci instituce i mimo, nabídka školení a dalšího vzdělávaní. Pokud odcházíte z kvalitního místa, využijte jeho možností, např. workshopy o psaní stipendií, možnost sehnat si příklady úspěšných žádostí od lidí, kteří tam jsou. U nás na University of Dundee byl člověk ve funkci ‚proposal manager‘, jehož náplní práce bylo pomáhat lidem přicházejícím na evropská stipendia, ale velmi ochotně pomohl i mně, i když jsem odcházela. (Se vší úctou, s pomocí od českých projektových manažerek se to nedá srovnat.)

Když neuspějete v evropském kole, existuje ještě možnost využít ‚Widening fellowship‘, kam jsou automaticky zahrnuty všechny žádosti podávané na instituce v ekonomicky slabších zemích EU (východní Evropa, Portugalsko, Španělsko apod.). V evropském kole bývají úspěšné žádosti přesahující 90 % bodů, ale přidělování těchto bodů je dost subjektivní a hodně záleží na hodnotiteli. Netuším, jaký je limit pro získání ‚Widening fellowship‘, protože vyhodnocení celé MSCA IF je poměrně netransparentní. Nicméně všechna tahle netransparentnost, nepřehlednost webových stránek a moje další kritika systému Evropské komise je naprosto zanedbatelná po zkušenosti s Ministerstevm školství, mládeže a tělovýchovy.

MŠMT získává balík peněz od EU v rámci OP VVV, kterým podporuje žádosti z kategorie ‚nepodpořené z důvodu nedostatku financí‘, tedy přesahující 70 % bodů. V září podáte žádost MSCA IF Evropské komisi a v únoru se dozvíte, zda jste byli úspěšní. Během jara (snad) vypíše MŠMT svoje výběrové řízení (oficiálně nazvané ‚Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA – IF‘), do konce srpna se podávají žádosti a v září nebo říjnu se dozvíte, zda jste byli úspěšní. Začít s projektem musíte nejpozději v lednu. Takže se obrňte trpělivostí a to nejen kvůli dlouhému čekání. Oficiálně se nedá dopředu zjistit, zda bude česká podpora vypsaná i v dalším roce, ale pokud se zeptáte na Technologické agentuře nebo projektových manažerů na vaší instituci, budou to vědět. Podmínky výzvy se každý rok trochu mění, ale to se dozvíte, až když jsou vypsané (a vaši žádost dávno podanou Evropské komisi už nemůžete změnit). V roce 2019 byla například podmínka, že ‚secondment‘ (zahraniční stáž, která může být do projektu zahrnutá) nesmí být v soukromé firmě nebo za ziskovým účelem. Pokud byste v původním projektu měli třeba stáž ve farmaceutické firmě, nemůžete ji vyjmout, a celá žádost bude zamítnuta. Já jsem si nejprve myslela, že se moje žadost i s hodnocením prostě přesune na MŠMT, které si udělá svoji vlastní tabulku a jednoduše to vyhodnotí. To ode mě bylo velmi naivní. Ve zkratce potřebujete projektového manažera z budoucí instituce, aby nový formulář zpracoval. Žadatelem je tady daná instituce, která vám bude peníze vyplácet. Vloni jsem se o samotném vypsání výzvy dozvěděla jen díky emailu od projektové manažerky s odkazem, zatímco letos už je to inzerováno, takže snad se budou časem zlepšovat i další aspekty.

Kromě toho má český úřad oproti Evropské komisi další požadavky navíc, například ‚memorandum‘ s institucí, na které budete dělat ‚secondment‘. Je to smlouva, kterou musí schválit právníci obou stran, načež se musí vytisknout a fyzicky podepsat modrým inkoustem. Během procesu vytváření tohoto dokumentu jsem se několikrát styděla, co zase po německých spolupracovnících chci. Když už to bylo konečně sepsané, nejprve nepochopili, že nestačí dokument naskenovat, pak ho ztratila pošta. (A teď jsem se dostala do fáze, kdy ‚secondment‘ konkrétně plánuji, a namísto memoranda potřebuji úplně jiné papíry.) Nesmyslné nároky z MŠMT pokračují i poté, co začnete pracovat. Každý měsíc musíte vyplnit zprávu o svojí činnosti. Každý půlrok musíte mít prezentaci na své instituci, což doložíte fotografií.

Nicméně sečteno a podtrženo si pořád myslím, že je to výhodná nabídka a stojí za to ji vyzkoušet. Nebojte se českých poměrů, já jsem zatím příjemně překvapená. Vybavením a finančními prostředky je na tom naše laborka skoro stejně jako moje minulá působiště v Británii. Navíc tady nejsou žádná omezení kvůli ‚health and safety‘ a také můžeme v laborce třídit odpad. Existují tady projektoví manažeři, kteří mají alespoň nějakou zkušenost. Úřednice jsou vstřícné. Hlavně celý systém funguje tak, že se nakonec dá na všem domluvit.

 

Autorka: Julie Kovářová

Zdroj: Czexpats in Science


Julie Kovářová

je MSCA-IF CZ fellow na Biologickém centru AV ČR. Jejím oborem je parazitologie. Dělá biochemii a molekulární biologii na trypanozomách a leishmániích, původcích tropických onemocnění. PhD vystudovala na University of Glasgow (UK) v rámci programu MSCA ITN ‚ParaMet‘, kde se také přiučila oboru metabolomics, což ji uchvátilo a zatím nepustilo. Ve Skotsku zůstala na další čtyři roky jako postdok na University of Dundee. Od ledna 2020 nastoupila do laboratoře Aleny Zíkové na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV v Českých Budějovicích právě se stipendiem ‚Česká Marie Curie‘. Od práce si nejlépe odpočine, když se fyzicky zničí při orientačním běhu nebo jiném sportu.