Na letošní online konferenci se registrovalo 290 účastníků, nejvíce z České republiky, USA, Británie, Německa a Švýcarska, ale připojili se i Czexpats z Chile, Číny nebo Thajska a Japonska. Někteří účastníci i kvůli časovým posunům a dalším povinnostem přicházeli a odcházeli, ale v průměru bylo po celou dobu konference připojeno 100–150 lidí. Kromě vědců a vědkyň ze všech kariérních stupňů se účastnili i zástupci firem či státní správy. Oborové zastoupení bylo již tradičně velmi pestré.
Take-home message: interdisciplinarita a řešení reálných problémů
Celou konferencí opakovaně zaznívala témata jako interdisciplinarita, spolupráce a řešení reálných problémů. Což dobře reflektovaly i obě keynotes přednášky. Prvním přednášejícím byl Jan Kulveit, který působí na Future of Humanity Institute (FHI) na University of Oxford. Od začátku koronavirové pandemie se zabývá modelováním covidové pandemie a působí v řadě poradních skupin. Před covidem se věnoval otázkám slaďování umělé inteligence (AI) s lidskými hodnotami. „Na FHI hledáme důležité otázky a kolem tématu skládáme tým odborníků. Neřešíme, zda to patří do ekonomie, mezinárodních vztahů nebo fyziky. V Česku je interdisciplinarita stále problém – vnímáním i financováním,“ řekl během přednášky. Zdůraznil také, že pro porozumění napříč obory je důležitá ochota a zájem učit se nové věci týkající se dané výzkumné otázky. Na závěr prozradil, že od ledna v Centru pro teoretická studia, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, zakládají novou výzkumnou skupinu.
Druhou keynote přednášející byla Kateřina Staňková, která se zabývá výzkumem teorie dynamických her a její aplikaci při léčbě rakoviny za pomoci takzvaných evolučních terapií. V přednášce vysvětlovala, proč se u některých typů nádorových onemocnění za posledních padesát let úspěšnost léčby nezměnila, či dokonce zhoršila, jaký je rozdíl mezi tradiční a evoluční teorií her a zda hru mezi lékařem a rakovinnými buňkami lze vyhrát, nebo alespoň neprohrát. Záznamy přednášek již najdete na našem YouTube.
Kdo jsou čeští vědci a vědkyně v zahraničí?
Olga Löblová sdílela první předběžné výsledky průzkumu Kdo jsou čeští vědci a vědkyně v zahraničí a co chtějí?, který je součástí projektu Nové přístupy ke koordinaci krajanské problematiky a probíhal v červnu až září letošního roku. Dotazník vyplnilo 198 vědců a vědkyň působících ve třiceti zemích – moc děkujeme! Polovina respondentů žije v USA, Spojeném království nebo Německu. Dotazník vyplnilo 55 procent žen, 45 procent mužů a jedna nebinární osoba. Zapojili se vědci a vědkyně všech kariérních fází.
Z výzkumů vyplývá, že většina respondentů studuje v ČR až do magistra, do zahraničí vyjíždí spíše až na PhD. Vědci ve společenských a humanitních oborech studují v zahraničí více než vědci ze STEM oborů a také odjíždějí dříve, již na magisterské studium.
Téměř čtyřicet procent respondentů se chce vrátit do ČR. Nejčastěji by se vraceli z osobních a rodinných důvodů, ale i kvůli vědě. Naopak největšími překážkami návratu jsou nízké platy a netransparentnost vědeckého prostředí. Většina respondentů chce být v užším kontaktu s českou vědou, a to i ti, kteří se vracet nechtějí. Konkrétně chtějí spolupracovat na projektech či publikacích, přednášet, ale i školit a mentorovat či popularizovat vědu.
Více informací je k dispozici na webu a zveřejnili jsme i záznam přednášky. V následujících měsících budeme organizovat dvě focus groups s vybranými vědci v zahraničí, pokud máte zájem se zúčastnit, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (nevyplnění dotazníku nevadí). Závěrečnou zprávu zveřejníme v roce 2022.
Jak otevřená je česká věda?
O otevřenosti české vědy diskutovala Zuzana Harmáčková, Tomáš Pluskal, Jan Černý, Rut Bízková, Zdenka Bártová (medailonky panelistů). „Shodli jsme se, že vědecké prostředí se v Česku otvírá a mění k lepšímu, avšak ještě zdaleka není tam, kde by mohlo a mělo být. Do velké míry je to dáno váznoucí komunikací, absencí vize, a především netransparentností a vnitřní roztříštěností českých výzkumných a výzkumně-vzdělávacích institucí,“ shrnuje moderátor diskuze Jan Mašek, čerstvý navrátilec a vedoucí výzkumné skupiny na PřF UK (více v nedávném rozhovoru pro UK Forum). Pozitivně jsou vnímány programy pro začínající vědce, jako například PRIMUS na Univerzitě Karlově, MUNI Award na Masarykově univerzitě nebo Lumina quaeruntur na Akademii věd, které jsou vyhlašované jako open-call. Je jich ale stále málo. Obecně by se české výzkumné prostředí v otevřenosti vědy mohlo a mělo inspirovat v zahraničí. Podle panelistů si některé překážky tvoříme sami a měli bychom usilovat o zefektivnění již existujících struktur.
Inspirace z Afriky i byznysu
Na konferenci také zaznělo sedm inspirativních kariérních příběhů. Soňa Krajčovičová, stipendistka Nadace Experientia, která aktuálně působí na University of Cambridge, shrnula život postdoca na zahraniční univerzitě. Její take-home message jsou: „#1 Najděte si mentory, kteří to s vámi myslí dobře. #2 Nevzdávejte se, neúspěchy je třeba překonat. #3 Život v zahraničí je občas složitý, ale nekonečně rozšíří (nejen) vaše vědecké obzory.“ Kristina Nešporová z Contipro a Jiří Schimer z Diana Biotechnologies sdíleli, jaké to je, dělat vědu mimo akademii, a že takové možnosti nabízí i české prostředí.
Pro buněčnou bioložku a viroložku Petru Mlčochovou z University of Cambridge je současná koronavirová pandemie již druhou pandemií – v roce 2015 během epidemie eboly působila v diagnostické laboratoři polní nemocnice přímo v Sierra Leone v západní Africe. Mimo jiné sdílela, jak by se měla srozumitelně komunikovat současná pandemie: „Média by se měla zaměřit na příběhy předešlých epidemii a pandemií, které jsme již zvládli, jako například obrnu nebo neštovice. Aby se lidem ukázalo, že už jsme tohle jednou zažili a víme, jak s takovými chorobami válčit.“
O výzkumu v Africe, konkrétně v Zambii, mluvila i Iva Sojková z Univerzity Hradec Králové, která se věnuje čínskému vlivu na kvalitu demokracie v afrických státech. „V Zambii to je velice citlivé téma, když jsem šla do archivů, musela jsem si vymyslet náhradní projekt, jinak by mě tam ani nepustili. Zemi sužuje energetická krize, přes velkou část mého pobytu tam nešla ani elektřina. Kvůli covidu jsem si pobyt musela o pět měsíců prodloužit, finančně mě to zruinovalo, protože stipendium mi pokrylo zhruba čtyřicet procent nákladů,“ popisovala velice silný příběh, který s účastníky rezonoval a vyvolal řadu otázek a následných diskuzí v gather.town. „Samozřejmě jsem se bála, někdy víc někdy méně, ale někdo takový výzkum prostě musí dělat, musí se to zkoumat,“ sdílela.
Co se skrývá v krabičce OSCAR-QUBE, která uspěla v programu „Orbit Your Thesis!“ a právě obíhá naši planetu na ISS, popsal Jaroslav Hrubý z Hasselt University v Belgii. Spoiler: „Je to týmová práce lidí ze tří oborů: fyzika, mechanika a elektronika a software,“ chválil rozmanitost vedoucí studentského týmu.
„Vědci jsou často zaměřeni na fakta, ale je důležité mít vizi a příběh. To do projektu přitáhne ty správné lidi a především investory,“ sdílel v přednášce s názvem Od průlomových technologií k firmám, které mění svět Václav Beránek, Director of Research a člen investičního týmu v The Engine – venture fondu založeném na MIT a zaměřeném na investice a podporu vědeckých a technologických startupů v oblastech změn klimatu, lidského zdraví a pokročilých systémů a infrastruktury. A radil: „Malý i velký startup je stejná práce, miřte na velké problémy.“ Záznam celé přednášky najdete na YouTube.
Czexpats v roce 2021 a 2022
Poslední přednáška patřila Adamu Pruškovi, který svoji Ph. D. frustraci „řešil“ uspořádáním lokální švýcarské konference Slovak and Czech Scientific MeetUp in Zurich. Jaké bylo zdaleka největší „lokální setkání“ Czexpats se dozvíte na webu (včetně záznamů z konference) a pro novinky a další akce doporučujeme sledovat Twitter @scsm21_ch. „Stálo nás to hodně práce a času, ale bylo to skvělé. Již teď na březen 2022 plánujeme P(ivní)OTLA. CH, komentovanou debatu Proč se chtějí expati spojovat, když odešli za ‚lepším‘? a v roce 2022 také druhý ročník konference,“ lákal Adam, jehož příběh může být obrovskou inspirací i pro další Czexpats. Pokud vás nápad lokálních setkávání zaujal, třeba jen neformálně u piva, napište nám, rádi předáme zkušenosti a pomůžeme s organizací podobných akcí.
Czexpats in Science se v letošním roce zaměřili především na budování spoluprací a partnerství. „Máme nového generálního a hlavního partnera, což nám umožní strategický rozvoj a start nových projektů a především máme prvního zaměstance. Michal Kolář pro aktivity spolku Czexpats získal grant od německé Nadace Alexandera von Humboldta pro realizaci vzdělávacích workshopů #SharingCzexpats. Účastnili jsme se řady důležitých jednání, například v Senátu ČR, jsme v inkubačním programu Česko.digital, promujeme v Česku úspěchy českých vědců a vědkyň působících v zahraničí, provedli jsme zmíněný průzkum a také máme nový web,“ vyjmenovávala jedna ze zakladatelek Vlaďka Petráková. „Pro rok 2022 v Czexpats in Science plánujeme dokončit průzkum o potřebách a potenciálu české vědecké diaspory a výsledky komunikovat vědeckým institucím a státní správě. Chceme dále vytvářet a rozšiřovat czexpats komunitu. Život v cizině a jiné kultuře je někdy osamocený, proto chceme, aby lidé v zahraničí věděli, že nejsou sami, a mohli se propojit s dalšími czexpats, kteří prochází podobnou zkušeností. Také samozřejmě pokračujeme v započatých projektech a naší další profesionalizaci. Stále hledáme další dobrovolníky, pokud máte chuť se zapojit, napište nám.“
Networking až do rána
Neformální networking stejně jako v loňském roce probíhal na platformě gather.town, kde jsme v menších skupinkách diskutovali témata jako Otevřenost české vědy, Návrat do Čech, Granty, Komunikace vědy, PhD&Postdocs, Noví PIs. Poprvé jsme zařadili i vědeckou poster sekci. Nechyběl ani bar nebo unikátní (v Česku kvůli covidu zakázané) virtuální vánoční trhy se svařákem. „Deset statečných“ si vydrželo povídat do půl čtvrté do rána!
Ještě jednou děkujeme všem účastníkům a především Diana Biotechnologies, Contipro a Ministerstvu zahraničních věcí, s jejichž podporou jsme tuto konferenci mohli uspořádat. A již teď se těším se na pátý ročník konference a další Czexpats akce.
Za Czexpats in Science napsala Pavla Hubálková.
Zdroj: Czexpats in Science
