„Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion,“ komentuje význam události náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavel Doleček. Účast na misi Solar Orbiter představuje jednu z nejnákladnějších účastí na kosmickém projektu v historii Česka, respektive Československa. Významná je také v tom, na kolika různých přístrojích se výzkumné organizace z ČR podílí a kolik různých výzkumných organizací a podniků z ČR bylo v přípravě mise zapojeno.
Účast na vývoji vědeckých přístrojů
Významné bylo především zapojení Česka v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se celkem pěti projekty podílely na přípravě čtyř vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových deseti).
Rozložení vědeckých přístrojů na sondě Solar Orbiter; zdroj: ESA
Týmy z Astronomického ústavu AV ČR se zapojily do vývoje spektrometru – teleskopu STIX pro zobrazení rentgenových zdrojů, který bude sloužit ke studiu fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších jevech v heliosféře, a koronografu Metis, určeného pro studium koróny a eruptivních procesů v koróně a ve slunečním větru. Týmy z Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se dvěma projekty účastnily přípravy přístroje RPW pro měření radiových a plazmových vln doprovázejících sluneční erupce a další dynamické jevy ve slunečním větru. Tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zapojil do vývoje přístroje SWA (analyzátor slunečního větru), který bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů budou mít čeští vědci přednostní přístup k získaným datům.
Český napájecí zdroj přístroje STIX; zdroj: AV ČR
Zakázky českých podniků
Na vývoji a výrobě komponent pro vědecké přístroje se kromě uvedených výzkumných organizací ČR podílela i řada českých firem, například zobrazovací zrcadla, klíčové optické elementy koronografu Metis, dodala turnovská laboratoř TOPTEC; napájecí zdroje a elektroniku přístrojů STIX a RPW zajišťovaly podniky BD Sensors-CSRC Space Division z Kroměříže a brněnská G. L. Electronic; pražská společnost esc Aerospace poté dodala letový řídící software na přístroj STIX; na termovakuovém testování se podílel Výzkumný a zkušební letecký ústav. Drobné mechanické díly na přístroj SWA dodala pražská firma VAKUUM PRAHA. Kromě vědeckých přístrojů se české firmy podílely rovněž na vývoji samotné sondy, např. mechanické komponenty do konstrukce sondy dodávala rožnovská firma Maxmechanik a STARTECH z Říčan u Brna; pražská Atos Convergence Creators dodala vybavení pro testování sondy.
Solar Orbiter byl vybrán v roce 2011 jako první mise střední třídy Vědeckého programu ESA. Zaměří se na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy.
ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2020 výše 12,7 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA pak dosáhne téměř 60 mil. EUR.
Zdroj: MŠMT
