Už vystoupení generálního ředitele pro výzkum a inovace Evropské komise Jean-Eric Paqueta na loňské konferenci finského předsednictví New pathways to gender equality in research and innovation in the European Union dalo tušit, že se téma rovnosti, uplatnění žen ve výzkumu a inovacích a genderové dimenze do dalšího rámcového programu promítne. Právě zveřejněná Strategie genderové rovnosti Unie rovnosti dává této ambici konkrétnější obrysy.
Jedním z cílů strategie je boření stereotypů. To se netýká pouze obecných společenských očekávání, strategie jako jednu z klíčových oblastí jmenuje například oblast umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI), kde se genderové a další předsudky projevují a kde bez aktivních vědomých kroků hrozí, že výstupy výzkumu a vývoje v této oblasti budou zcela zásadně prohlubovat nerovnosti ve společnosti. S odkazem na Bílou knihu umělé inteligence Strategie rovnosti explicitně jmenuje program Horizont Evropa jako nástroj, který by měl nabídnout odborné odpovědi na to, jak potenciální genderové předsudky v AI a dalších klíčových oblastech eliminovat. Praha má ambici stát se „superhubem“ umělé inteligence, měla by tedy mít ambici přispět i na tomto poli.
Hlavním nástrojem jak podpořit genderovou rovnost ve výzkumu a inovacích má být zavedení požadavku na plány genderové rovnosti v organizacích, které budou žádat o prostředky v programu Horizont Evropa. K určitým změnám sice v systému výzkumu a inovací dochází, jsou ale velice pomalé – ať se to týká zastoupení žen ve vedoucích pozicích a mezi profesory, tak mezi příjemci různých ocenění. Jak zaznělo i na dnešní tiskové konferenci, spoléhat se na to, že se situace vyřeší sama, nelze. Jak ukazují statistiky o plnění cílů Evropského výzkumného prostoru, největší rozdíl mezi EU-13 a EU-15 leží právě v podílu organizací, které plány genderové rovnosti mají. Analýzy projektu GENDERACTION také ukázaly, že rostoucí podíl výzkumných organizací s plánem genderové rovnosti pozitivně koreluje s vyšším inovačním potenciálem (vyjádřeným Evropským inovačním skóre).
Zamýšlenému kroku zavést požadavek plánu genderové rovnosti do Horizontu Evropa se věnoval ve středu 4. března workshop, který uspořádala Evropská komise. Jean-Eric Pacquet na něm v úvodu uvedl, že je potřeba být ambicióznější a zároveň nalézt mechanismus, jak tento požadavek uvést do praxe. Na workshopu se proto diskutovalo zejména to, jak zajistit, aby země a instituce, které plány genderové rovnosti nyní nemají, nebyly na počátku Horizontu vyloučeny, co udělat pro jejich podporu a jaké kroky by měly udělat samotné členské státy. Například Německo, Francie a Španělsko mají plány genderové rovnosti na univerzitách a výzkumných ústavech zakotveny přímo v legislativě. Jedním z řešení, které Česká republika již v současném Operačním programu Věda, výzkum, vzdělávání podporuje, je financovat rozvoj lidských zdrojů a institucionální změny prostřednictvím plánů genderové rovnosti. V případě, že by tato iniciativa pokračovala i v rámci navazujícího a právě připracovaného Operačního programu Jan Amos Komenský, instituce by pak mohly plán genderové rovnosti zařadit mezi své aktivity v rámci HR Award.
Zároveň na workshopu několikrát zaznělo, že požadavek na existenci plánů genderové rovnosti se nesmí v rámci Horizontu Evropa redukovat na „zaškrtávání políček“ (tick box exercise) bez toho, aby takový plán a jeho implementace skutečně probíhala a měla reálný dopad na férovější uplatnění žen a mužů ve výzkumných a vysokoškolských institucích. Smyslem plánů genderové rovnosti je totiž zaměřit se na to, jak fungují samotné organizace. Transparentní pravidla hodnocení, instituce nastavené přátelsky vůči kombinaci práce a pečovatelských povinností, jasná pravidla pro profesní růst a postup i všeobecně známá a jasná pravidla odměňování mají pozitivní dopad na všechny. Často si stěžujeme na zkostnatělost a neprostupnost našich výzkumných a vysokoškolských institucí. Plány genderové rovnosti mohou pomoct tuto situaci změnit.
A co je důležité zmínit na konec: NKC – gender a věda od roku 2015 nabízí podporu institucím, které mají zájem opatření na podporu genderové rovnosti a rozvoje lidských zdrojů zavádět. Máme mezinárodní zkušenost s implementací plánů genderové rovnosti, poskytujeme poradenství a podporu těm, kdo chtějí žádat o projekty, a realizujeme školení a workshopy na různá témata, která plány genderové rovnosti pokrývají. Pokud se tedy chcete na další období evropského výzkumu začít připravovat, stačí se na nás obrátit. Zároveň velice uvítáme diskusi a návrhy, co by pomohlo českým institucím a jaký typ podpory by potřebovaly pro to, aby se u nás plány genderové rovnosti začaly realizovat.
Autorka: Marcela Linková
Vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR a předsedkyně Stálé pracovní skupiny pro gender ve vědě a inovacích Výboru pro evropský výzkum a inovace ERAC.
