Vytisknout tuto stránku

Evropská Unie rovnosti se týká i výzkumu a inovací

7. 3. 2020
Evropská Unie rovnosti se týká i výzkumu a inovací

Ve čtvrtek 5. března 2020 představily komisařky Helena Dalli a Věra Jourová strategii genderové rovnosti na léta 2020 až 2025. Strategie se dotkne i nového unijního rámcového programu Horizont Evropa.

GE Strategy 002

Už vystoupení generálního ředitele pro výzkum a inovace Evropské komise Jean-Eric Paqueta na loňské konferenci finského předsednictví New pathways to gender equality in research and innovation in the European Union dalo tušit, že se téma rovnosti, uplatnění žen ve výzkumu a inovacích a genderové dimenze do dalšího rámcového programu promítne. Právě zveřejněná Strategie genderové rovnosti Unie rovnosti dává této ambici konkrétnější obrysy.

Jedním z cílů strategie je boření stereotypů. To se netýká pouze obecných společenských očekávání, strategie jako jednu z klíčových oblastí jmenuje například oblast umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI), kde se genderové a další předsudky projevují a kde bez aktivních vědomých kroků hrozí, že výstupy výzkumu a vývoje v této oblasti budou zcela zásadně prohlubovat nerovnosti ve společnosti. S odkazem na Bílou knihu umělé inteligence Strategie rovnosti explicitně jmenuje program Horizont Evropa jako nástroj, který by měl nabídnout odborné odpovědi na to, jak potenciální genderové předsudky v AI a dalších klíčových oblastech eliminovat. Praha má ambici stát se „superhubem“ umělé inteligence, měla by tedy mít ambici přispět i na tomto poli.

Hlavním nástrojem jak podpořit genderovou rovnost ve výzkumu a inovacích má být zavedení požadavku na plány genderové rovnosti v organizacích, které budou žádat o prostředky v programu Horizont Evropa. K určitým změnám sice v systému výzkumu a inovací dochází, jsou ale velice pomalé – ať se to týká zastoupení žen ve vedoucích pozicích a mezi profesory, tak mezi příjemci různých ocenění. Jak zaznělo i na dnešní tiskové konferenci, spoléhat se na to, že se situace vyřeší sama, nelze. Jak ukazují statistiky o plnění cílů Evropského výzkumného prostoru, největší rozdíl mezi EU-13 a EU-15 leží právě v podílu organizací, které plány genderové rovnosti mají. Analýzy projektu GENDERACTION také ukázaly, že rostoucí podíl výzkumných organizací s plánem genderové rovnosti pozitivně koreluje s vyšším inovačním potenciálem (vyjádřeným Evropským inovačním skóre).

Pacquet at GEP workshop2

Zamýšlenému kroku zavést požadavek plánu genderové rovnosti do Horizontu Evropa se věnoval ve středu 4. března workshop, který uspořádala Evropská komise. Jean-Eric Pacquet na něm v úvodu uvedl, že je potřeba být ambicióznější a zároveň nalézt mechanismus, jak tento požadavek uvést do praxe. Na workshopu se proto diskutovalo zejména to, jak zajistit, aby země a instituce, které plány genderové rovnosti nyní nemají, nebyly na počátku Horizontu vyloučeny, co udělat pro jejich podporu a jaké kroky by měly udělat samotné členské státy. Například Německo, Francie a Španělsko mají plány genderové rovnosti na univerzitách a výzkumných ústavech zakotveny přímo v legislativě. Jedním z řešení, které Česká republika již v současném Operačním programu Věda, výzkum, vzdělávání podporuje, je financovat rozvoj lidských zdrojů a institucionální změny prostřednictvím plánů genderové rovnosti. V případě, že by tato iniciativa pokračovala i v rámci navazujícího a právě připracovaného Operačního programu Jan Amos Komenský, instituce by pak mohly plán genderové rovnosti zařadit mezi své aktivity v rámci HR Award.

Zároveň na workshopu několikrát zaznělo, že požadavek na existenci plánů genderové rovnosti se nesmí v rámci Horizontu Evropa redukovat na „zaškrtávání políček“ (tick box exercise) bez toho, aby takový plán a jeho implementace skutečně probíhala a měla reálný dopad na férovější uplatnění žen a mužů ve výzkumných a vysokoškolských institucích. Smyslem plánů genderové rovnosti je totiž zaměřit se na to, jak fungují samotné organizace. Transparentní pravidla hodnocení, instituce nastavené přátelsky vůči kombinaci práce a pečovatelských povinností, jasná pravidla pro profesní růst a postup i všeobecně známá a jasná pravidla odměňování mají pozitivní dopad na všechny. Často si stěžujeme na zkostnatělost a neprostupnost našich výzkumných a vysokoškolských institucí. Plány genderové rovnosti mohou pomoct tuto situaci změnit.

A co je důležité zmínit na konec: NKC – gender a věda od roku 2015 nabízí podporu institucím, které mají zájem opatření na podporu genderové rovnosti a rozvoje lidských zdrojů zavádět. Máme mezinárodní zkušenost s implementací plánů genderové rovnosti, poskytujeme poradenství a podporu těm, kdo chtějí žádat o projekty, a realizujeme školení a workshopy na různá témata, která plány genderové rovnosti pokrývají. Pokud se tedy chcete na další období evropského výzkumu začít připravovat, stačí se na nás obrátit. Zároveň velice uvítáme diskusi a návrhy, co by pomohlo českým institucím a jaký typ podpory by potřebovaly pro to, aby se u nás plány genderové rovnosti začaly realizovat.

 

Autorka: Marcela Linková

Vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR a předsedkyně Stálé pracovní skupiny pro gender ve vědě a inovacích Výboru pro evropský výzkum a inovace ERAC.