V uplynulých více než dvou letech pracovalo konsorcium, jehož součástí je i Národní kontaktní centrum, na vytvoření možných scénářů pro zavedení certifikačního schématu v oblasti genderové rovnosti ve výzkumu a vysokém školství. Novým impuls dalo aktivitám projektu oznámení parametrů plánu genderové rovnosti (gender equality plan, GEP), které jsou v Horizontu Evropa kritériem způsobilosti (eligibility criterion). Konsorciu totiž bylo jasné, že jakékoli certifikační schéma by muselo být na tyto povinné prvky GEP navázány.
Konsorcium vytvořilo čtyři certifikační modely: 1. nové certifikační schéma EUQUAL, 2. Gender Equality Strategy for Researchers (GES4R), což je scénář, který staví na HRS4R, 3. poevropštěné národní schéma Athena Award, a konečně 4. no-action schéma, kde by nabylo certifikační schéma na evropské úrovni zaváděno.
Vývoji návrhů certifikačních schémat předcházelo detailní zmapování existujících certifikací (např. ADVANCE NSF, Catalyst, Athena Swan v UK a v Irsku, Diversitas v Rakousku, Juno v UK, Total E-quality Německu atd.). Celkem šlo o třicet různých certifikačních schémat z Evropy a mimo ni, z akademického i soukromého a veřejného sektoru. Na základě poznatků, které se týkaly administrativní zátěže, nákladů, dopadů, nezamýšlených důsledků a dalších aspektů, byly vypracovány principy pro design čtyř různých scénářů. Ty byly následně validovány prostřednictvím rozhovorů, přičemž bylo v konsorciu dbáno na to, aby byly zastoupeny výzkumné instituce a univerzity ze všech částí Evropy, ty, které nějaké schéma již mají (zejména tedy šlo o Athena Swan v UK a Irsku a HRS4S Award). Celkem tak bylo provedeno 17 rozhovorů se zástupci institucí ze střední a východní Evropy, 17 z centrální západní Evropy, 23 ve středomořském regionu, 16 v nordických zemích a 18 v balkánských zemích. Dále byly realizovány tzv. walkthrough testy na deseti institucích, jejichž cílem bylo projít vždy jedno z navržených schémat do detailu a vyhodnotit jeho proveditelnost a užitečnost.
Výsledky validačních testů poukazují na významné rozdíly mezi jednotlivými regiony a typy institucí. Validace se přitom soustředila na potenciální benefity zavedení certifikačního scénáře, překážky jeho zavedení, proveditelnost a celkový žebříček preferencí. Jeden výrazný rozdíl se ukazuje mezi institucemi, které již zavedené schéma mají, a těmi, které certifikaci nemají. Instituce s certifikací vnímají výhody zavedení nového schématu výrazně méně silně než ty bez certifikace. Mezi hlavními benefity zavedení certifikace byly zmiňovány reputace instituce, dlouhodobá institucionální změna zaměřená na podporu genderové rovnosti, přístup k financím, kvalita výzkumu a výuky a zaměstnanecká spokojenost. Při pohledu na jednotlivé navržené scénáře to byly zejména instituce z regionu středomoří, které vnímaly nové certifikační schéma EUQUAL jako nejslibnější, v kontrastu instituce ze zemí střední a východní Evropy a Balkánu vnímaly výhody u GES4S z hlediska obeznámenosti s HRS4R v regionu, jeho přijatelnost v nepříznivém politickém klimatu a nižší nároky na jeho zavedení mezi akademickými pracovníky a pracovnicemi.
Z hlediska překážek instituce s existující certifikací vnímaly potenciální překážky ve všech oblastech (časová zátěž, náklady, dostupnost dat, nároky na vnitřní expertízu a zejména pak institucionální resistence) ve srovnání s institucemi bez certifikace, které vnímaly jako hlavní překážky nároky na vnitřní expertízu a kapacity instituce. U nového scénáře EUQUAL respondenti z nordických a západních zemí zdůrazňovali pracovní zátěž a zapojení interních stakeholderů, zatímco země střední a východní Evropy a Balkánu zdůrazňovaly dostupnost expertízy, resistence, sběr dat a náklady.
Validace navržených scénářů ukázala, že žádný ze scénářů a jejich rysů nebyly obecně hodnoceny jako nežádoucí či proveditelné. Na druhou stranu ale také žádný scénář nebyl vyhodnocen jako plně žádoucí či proveditelný. V tomto ohledu se ukázaly jako mimořádně relevantní rozdíly, především na regionální úrovni. Obecně nejvyšší podporu získalo nové schéma EUQUAL, přičemž v regionálním pohledu mělo největší podporu ve Středozemí a nejmenší v Irsku a Velké Británii. Tam je ovšem již zavedené certifikační schéma Athena Swan, a z tohoto důvodu mělo také poevropštěné schéma Athena Swan zdaleka největší podporu právě v těchto dvou zemích ve srovnání s ostatními regiony. GES4R získalo největší podporu ve střední a východní Evropě, což byl jediný region, který toto schéma umístil na první místo. Oproti tomu západoevropský a nordický region vnímaly případné benefity scénáře GES4R jako nedostatečné a vysokou podporu zejména v nordickém region mělo schéma „žádné přímé akce“, protože pokud by nové schéma nebylo dostatečně ambiciózní, došlo by ke snížení stávajících národních standardů.
Z tohoto důvodu se konsorcium rozhodlo zachovat scénáře tak, jak byly navrženy, zdůraznit kompromisy, který každý scénář s sebou nese, a formulovat doporučení, která by optimalizovala potenciál každého z nich.
Je pochopitelně otázka, zda nakonec k zavedení certifikačního schématu na úrovni EU dojde. Již nyní je ale jasné, že pro mnoho institucí je benchmark, který by mohly takto získat, důležitý z reputačních důvodů a pro srovnání s dalšími podobnými evropskými institucemi. Již v současnosti hodnocení politik na institucionální úrovni v některých zemích probíhá. Např. Higher Education Authority v Irsku v těchto dnech spustila druhé review genderové rovnosti ve vysokém školství, ve Španělsku se vytváří národní registr plánů genderové rovnosti. Z tohoto pohledu by tak skutečná funkce evropského systému spočívala nejen ve stanovení sdílených standardů kvality, ale především ve vytvoření podhoubí pro podporu genderové rovnosti tam, kde národní úřady zatím spíše selhávají.
Autorka: Marcela Linková
