Zobrazení položek podle značky: Univerzita Karlova

V září loňského roku mě v Lidových novinách zaujaly dva příspěvky pozastavující se nad skandálně nízkými mzdami pracovníků Pedagogické a Filosofické fakulty Univerzity Karlovy (jejich autory byli doc. Hník a prof. Humpál). Na stejné téma napsal pod názvem „Tahle fakulta bude chudá“ rozsáhlý článek P. Zídek v příloze Orientace LN dne 6.6.2015.

Biomedicínská laboratoř Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se dlouhodobě zabývá výzkumem vztahů mezi zdravím a pohybovou aktivitou či sportem. Soustředí se zejména na rozvoj a ověřování biomedicínských technologií a metodik, které poskytují informace o reakcích a projevech adaptací na tělesné zatížení.

Centrum podpory aplikačních výstupů a spin-off firem Děkanátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (CPS) představuje terapeutický systém HOMEBALANCE, interaktivní rehabilitační pomůcku, určenou pacientům s poruchou rovnováhy různého původu.

Laboratoř biomechaniky extrémních zátěží se zaměřuje na otázky funkční a strukturální odezvy pojivových tkání, orgánů a systémů na dynamické zátěžové pole. Dále je školicím centrem biomechaniky Ph.D. pro celou UK s osmi školicími pracovišti UK a AV ČR, s akreditací habilitačního a jmenovacího řízení oboru biomechanika a  také znaleckým ústavem pro obor biomechanika.

Technologické centrum AV ČR zveřejnilo přehled všech 169 českých institucí zapojených do programu Horizont 2020 podle počtu a typu realizovaných projektů.

Biofyzikální laboratoř se zaměřuje na problematiku ovlivňování, měření a regulace fyzikálních veličin, a to hlavně teploty a tlaku. Doménou pracoviště je aplikovaný výzkum a vývoj prototypových konstrukcí přístrojové techniky, převážně se zaměřením na zdravotnické a laboratorní aplikace.

Centrum pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) nabízí spolupráci na implementaci nejmodernějších zobrazovacích technologií do základního a aplikovaného výzkumu. Kromě in vivo zobrazování se CAPI podílí na vývoji a testování nových zobrazovacích sond a technologií.

V současné době existuje kolem 60 procent pacientů s diagnostikovanou neplodností, u nichž příčiny tohoto stavu neznáme. Cestu ke správné diagnóze a následně i terapii těchto problémů nedávno naznačila práce Kateřiny Hortové a jejích kolegů z týmu Reprodukční biologie, který pracuje v BIOCEVu. Článek, který popisuje dynamiku proteinu CD46 a β1 integrinu na spermii před fúzí s vajíčkem, vyšel nedávno v časopise Scientific Reports.

Cenu ministra zdravotnictví za mimořádné výsledky ve zdravotnickém výzkumu a vývoji získaly dva řešitelské týmy z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ocenění obdržela 15. 12. 2016 skupina pod vedením profesora Roberta Jecha, za výzkum léčby těžkých dystonií pomocí hluboké mozkové stimulace a tým docenta Stanislava Kmocha za zkoumání genetických a molekulárních příčin vzácných nemocí.

Centrum pro přenos poznatků a technologií UK (CPPT) před nedávnem představilo Katalog služeb Univerzity Karlovy - ucelenou nabídku jednotlivých vědeckých týmů z oblasti lékařských, přírodních i humanitních věd.