Vytisknout tuto stránku

Akademický sněm diskutoval o financích i mezinárodní spolupráci

12. 12. 2019
Akademický sněm diskutoval o financích i mezinárodní spolupráci

V prostorách Národního domu na pražských Vinohradech proběhl v úterý 10. prosince 2019 jubilejní pětapadesátý Akademický sněm. Diskutovaným tématem bylo mimo jiné financování Akademie věd ČR. Stranou nestála ani mezinárodní spolupráce či popularizace vědeckých výsledků.

snemav

Věda si zaslouží víc pozornosti

Akademického sněmu se letos zúčastnila řada význačných hostů z oblasti politiky, kultury i vědy. Projev zde měla i místopředsedkyně české vlády a ministryně financí Alena Schillerová. „Chci poděkovat předsedkyni Akademie věd za vynikající spolupráci. Memorandum, které naše instituce podepsaly, využívá potenciálu obou institucí a posunuje mantinely v oblastech, v nichž si můžeme být vzájemně prospěšní," uvedla ministryně Schillerová s tím, že dohoda přináší konkrétní výsledky: například analýzy velkých dat v součinnosti s Ústavem informatiky nebo ekonomická a společenskovědní témata ve spolupráci s Národohospodářským ústavem či Ústavem státu a práva. „Věda, výzkum a vzdělávání si zaslouží více pozornosti české vlády,” dodala.

Institucionální financování je potřeba posílit

Hlavními body sněmu jsou tradičně zpráva o činnosti Akademické rady a rozpočet Akademie věd v letech 2020 až 2022. Předsedkyně připomněla především nízký podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly Akademie věd na celkových finančních zdrojích, který v roce 2018 činil pouze 40 %.

„Musím proto konstatovat, že tato skutečnost zásadním způsobem komplikuje možnost dlouhodobé a koncepční výzkumné práce na pracovištích Akademie věd. Měli bychom si uvědomit, že věda nezná hranice a výsledky vědy se porovnávají vždy v celosvětovém kontextu,“ řekla Eva Zažímalová, která zároveň apelovala na výrazné posílení institucionálního financování, bez něhož nebude možné plně využít skutečný potenciál pracovišť Akademie věd. Ocenila však návrh prorůstové varianty rozpočtu české vlády, jehož schválení znamená pro Akademii věd navýšení o zhruba půl miliardy korun v příštím roce.

Další dobrou zprávou je podle předsedkyně i fakt, že vláda chce do konce tohoto roku podepsat Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice, které iniciovala Akademie věd a na němž se dohodla politická, výzkumná i univerzitní sféra. Signatáři v něm deklarují, že se budou zasazovat o systematické navyšování výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, každoročně nejméně o čtyři procenta. „Věřím, že toto memorandum podstatným způsobem přispěje ke stabilizaci a předvídatelnosti financování klíčových aktérů české vědy a výzkumu – Akademie věd a vysokých škol,” uvedla Zažímalová.

Mezinárodní spolupráce

Řeč byla i o platformě pro mezioborovou spolupráci a spolupráci s aplikační sférou Strategie AV21, díky níž se v Akademii věd dále rozvíjí výzkum společensky významných témat. Její dosavadní úspěchy představila počátkem listopadu odborná konference nazvaná Špičkový výzkum ve veřejném zájmu a stejnojmenná doprovodná výstava v prostorách Poslanecké sněmovny.

V poslední době se také českým vědcům daří intenzivněji spolupracovat s podnikatelskou a aplikační sférou. V polovině letošního roku podepsala Akademie věd memorandum o spolupráci při budování pražského „AI superhubu” s Českým vysokým učením technickým v Praze, Univerzitou Karlovou a hlavním městem Prahou, které vytváří prostor pro úzkou spolupráci v oblasti umělé inteligence. Akademická pracoviště, jejichž specializace pokrývá obory související s optikou, jsou také aktivními členy nově ustanoveného Českého optického klastru.

Dařilo se i v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce. Při příležitosti návštěvy senátní delegace ve Spojených státech v říjnu tohoto roku se podepsala dohoda o vědecké spolupráci s americkým Ministerstvem energetiky (US Department of Energy). „Tento úřad disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, ekologických a jaderných výzev,” uvedla Eva Zažímalová.

Důležitou součástí vědecké práce je i popularizace, přičemž velký ohlas letos zaznamenala zejména slavnostní přednáška na Žofíně na téma Listopad 1989 – mezi symbolem a historií či videomapping na budově Akademie věd na Národní třídě v předvečer výročí revoluce.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: Akademie věd ČR