Eva Zažímalová převzala předsednictví Akademie věd po Jiřím Drahošovi v polovině března tohoto roku. Již se jí podařilo uzavřít rámcové dohody o uskutečňování doktorských studijních programů se dvěma vysokými školami (psali jsme zde a zde) a také iniciovat jednání se zástupci politické scény a vysokých škol o lepším financování české vědy. Nárůst výdajů ve státním rozpočtu se nakonec podařilo prosadit, samotná Akademie věd získá v příštím roce více než 550 milionů korun navíc.

Ve svém projevu zdůraznila předsedkyně především snahu o další zvyšování úrovně vědeckého výkonu Akademie věd a posílení její role ve společnosti. Mezi její hlavní cíle patří také stabilizace pracovišť a snížení jejich závislosti na účelovém financování ve prospěch tzv. institucionální podpory z vlastní rozpočtové kapitoly.

Na tiskovém brífinku pak předsedkyně komentovala zrušení postu místopředsedy vlády pro výzkum, vývoj a inovace v nové vládě. „Je třeba, aby si nová vláda byla vědoma významu vědy v celém jejím širokém kontextu. Jestli to bude naplňováno prostřednictvím Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, nebo jestli zde bude vicepremiér pro vědu, mi nepřipadá až tak důležité,“ uvedla Zažímalová.

Na sněmu byla již tradičně představena Zpráva o ekonomické situaci a návrh rozpočtu na příští rok, který činí téměř 5,7 mld. Kč. Dále byla diskutována realizace Strategie AV 21, včetně dvou nově schválených výzkumných programů „Voda pro život“ a „Genetika a epigenetika“, které přibudou k již zaběhlým programům „Přírodní hrozby“ a „Kvalitní život ve zdraví i nemoci“.

V neposlední řadě byla na sněmu představena nová platforma pro transfer znalostí, která vznikla z iniciativy Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) a má sloužit nejen všem pracovištím AV ČR, ale nabídne spolupráci i českým vysokým školám.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)