Uživatelé dostali možnost chemických analýz, a to hlavně v oblasti materiálového inženýrství
„U chemických laboratoří dřív nebylo zvykem, aby byly sdílené a volně přístupné, chemici na to prostě nejsou zvyklí. Ale nakonec se to podařilo prosadit a lidé si ve finále pochvalují, že když se nastaví určitá pravidla a režim, tak můžeme dodržet bezpečnost a všechny ostatní podmínky pro fungování sdílené laboratoře,“ vysvětluje Michal Urbánek, který vede celý komplex CEITEC Nano, kam nové pracoviště spadá. Chemická laboratoř je přístupná nepřetržitě, po zaškolení už si stačí jen příslušný přístroj rezervovat a měření může začít.
„Myšlenka založit chemickou laboratoř přišla už v roce 2021, od té doby jsme ji začali postupně vybavovat přístroji, které požadovaly jednotlivé výzkumné skupiny z CEITEC. Celková cena zařízení se už nyní pohybuje okolo deseti milionů korun, máme ale i zapůjčené přístroje přímo od vědeckých skupin v dalších místnostech, které se do té částky nepočítají,“ upozorňuje na cenné zázemí Jiří Zita, který ve vědeckém centru vede nanofabrikační laboratoře, a zároveň dodává, že další nákup vybavení bude pokračovat i v tomto roce, kdy by se chemická laboratoř měla rozšířit o ultracentrifugu s rychlostí otáček 150 000/ min. a celkovým přetížením 1 milion G či o spektrometr s integrační sférou pro měření difuzní reflektance.
Chemická laboratoř je přístupná nepřetržitě
A co všechno mohou zájemci v nové laboratoři opatřené řadou žluto-zelených výstražných trojúhelníků vlastně zkoumat? Na to odpovídá koordinátorka Kateřina Tmejová, která je za chod laboratoře zodpovědná a coby absolventka Fakulty chemické VUT k ní má asi nejbližší vztah: „Řešíme tu všechny chemické procesy, které nepotřebují čisté prostory. Někdy tomu proto s nadsázkou říkáme špinavá laboratoř. Třeba s práškovými substancemi do čistých prostor jít nemůžete.“
Kromě menších centrifug, magnetické míchačky či mikrovlnného reaktoru na chemické syntézy dominuje místnosti zařízení BET (Brunauer-Emmett-Telle), přezdívané jednoduše Betka. To slouží k měření distribuce pórů materiálu či k ověření měrného povrchu u práškových substancí. Spolu s jednotlivými komponenty jde o nejdražší zařízení v celé laboratoři.
Pokud potřebuje výzkumník zjistit složení organických roztoků, může využít další trojpísmenný přístroj – NMR (nukleární magnetickou rezonanci). „Oproti klasickému zařízení NMR je to naše mnohem menší, běžně totiž může zabrat velkou část místnosti. Je umístěné na stole a nepotřebuje externí chlazení. Mezi další uživatelské výhody jistě patří skutečnost, že díky 60 MHz permanentnímu magnetu není nutné dodržovat tak přísná bezpečnostní pravidla jako u přístrojů se silnějším magnetem. Neopomenutelnou předností je také možnost používat nedeuterovaná rozpouštědla, čímž jsou náklady na provoz znatelně nižší a práce s přístrojem je pro obsluhu snazší,“ uzavírá Tmejová, která po letech v pozici chemického výzkumníka přesídlila z FCH na CEITEC VUT.
Nová chemická laboratoř je přístupná všem vědcům i studentům, bez ohledu na stupeň studia. Jedinou podmínkou je zaplacení ročního členství, které umožní vstup do infrastruktury CEITEC Nano. „Přístup mají studenti i vědci bez ohledu na univerzitu či instituci, ze které pocházejí. Jejich školitelé či vedoucí uhradí roční poplatek 30 tisíc korun a dotyčný má následně neomezený vstup a možnost pracovat ve všech laboratořích CEITEC Nano. Na úvod je uživatel odborně zaškolen, jak s přístroji pracovat, cena zahrnuje i základní spotřební materiál. Komerční zájemci zde mohou také provádět měření, ale za jiných finančních podmínek, tam už jde o smluvní výzkum,“ vysvětluje Urbánek, který v květnu laboratoř slavnostně představil jak uživatelům z centra CEITEC, tak i ze spřátelené organizace LNSM z Prahy (The Laboratory of Nanostructures and Nanomaterials).
Od ročního vstupního poplatku jsou osvobozeni pouze doktorandi CEITEC VUT. Za ostatní studenty, bez ohledu na vysokou školu, ze které přicházejí, musí zaplatit jejich školitel, který k tomu může využít například finance z projektu. Každý, kdo má zaplaceno, s sebou může zdarma vzít někoho navíc, kdo se mu bude dívat pod ruce. A to může být právě univerzitní student nebo i aktivní středoškolák.
„Máme tu řadu uživatelů ze strany externích zájemců, klidně mohu říct, že z celého světa, protože jsou to uživatelé celé infrastruktury CEITEC Nano, kteří přijeli třeba původně za něčím jiným, ale když zjistí, že je tu i chemická laboratoř, mají zájem o úvodní proškolení i k ní. Takových je tu už více než padesátka. Zhruba polovinu tvoří uživatelé z České republiky, ostatní jsou jak z evropských zemí, kupříkladu Itálie, Polska, Ukrajiny, tak i z těch vzdálenějších, jako třeba z Číny, Indie nebo Íránu,“ vyjmenovává Tmejová zahraniční uživatele nové laboratoře. Kromě vědců infrastrukturu využívají desítky studentů bakalářského studia a téměř stovka těch, kteří už pracují na diplomce. Studenti celkem tvoří zhruba polovinu všech uživatelů.
„Z počátku, když jsme CEITEC Nano budovali, jsme byli hodně zaměření na mikroelektroniku, fyziku apod. Pro tyto účely vznikly čisté prostory. Kvůli kontaminaci a dalším důvodům se zde ale nedají provádět běžné chemické procesy. Postupně tu navíc začaly vznikat výzkumné skupiny, které jsou více zaměřené na klasickou analytickou chemii. A tak se proměnil i CEITEC Nano, jehož přístrojová hodnota dnes už dávno přesahuje hodnotu 800 milionů korun. Logicky tedy chceme, aby byly naše přístroje co nejvíce využívané. V nastavení přístupu jsme se inspirovali zahraničními centry v USA i v Evropě, kde je také většinou nonstop přístup,“ uzavírá Urbánek.
Zdroj: CEITEC
