facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

ČVUT vyslala na oběžnou dráhu Země unikátní detektory

6. 7. 2019
ČVUT vyslala na oběžnou dráhu Země unikátní detektory

Unikátní detektory vyvinuté na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) se v pátek 5. července 2019 vydaly na cestu na oběžnou dráhu Země. Jsou umístěné v modulu, který společně připravila FJFI, společnost esc Aerospace a Ústav jaderné fyziky AV ČR (ÚJF).

45912bc7 b932 49a8 a543 b85c6ce60211

Raketový nosič, který vynese unikátní české detektory

„Primárním zadáním mise bylo monitorování kosmického počasí a radiačního pole v okolí Země. K plnění tohoto úkolu bude využito unikátních monolitických pixelových detektorů vyvinutých na FJFI doplněných PIN diodovým open-source dozimetrem vyvinutým na Ústavu jaderné fyziky AV ČR,“ vysvětluje Václav Vrba z katedry fyziky FJFI, který současně vede Centrum aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů.

V českých podmínkách jde o jediné pracoviště zabývající se vývojem polovodičových detekčních systémů ionizujícího záření s využitím špičkových mikroelektronických technologií. I ve světovém měřítku není takových laboratoří mnoho a pracoviště na FJFI se v tomto ohledu řadí ke světové špičce.

„Radiace je jednou ze zásadních překážek expanze člověka do vesmíru a náš detektor umožní přesné sledování radiačního pole a identifikaci jednotlivých částic, což nám umožní lépe studovat jeho vlastnosti,“ vysvětluje Michal Marčišovský, vedoucí fyzik řešitelského týmu FJFI.

Nové zařízení by mělo denně odesílat až megabyte dat, přičemž limitem je dostupná přenosová kapacita komunikační linky ze satelitu. Získaná data budou následně vědci na FJFI analyzovat. „Vedle fyzikální analýzy údajů o kosmickém záření na orbitě budeme vyhodnocovat fungování našich detektorů v kosmickém prostředí s cílem vyvinout řádově lehčí detektory a výkonnější systémy pro široké nasazení v dalších satelitech pro pokrytí co největší části magnetosféry,“ upřesňuje Michal Marčišovský.

„Příprava mise znamenala vysoké pracovní nasazení všech členů řešitelského týmu, kterému se podařilo aparaturu zhotovit, otestovat a připravit pro instalaci do rakety v rekordně krátké době několika měsíců,“ říká Ondřej Ploc, vedoucí výzkumného týmu ÚJF.

„V realizační fázi se velmi dobře uplatnily praktické zkušenosti průmyslového partnera a vzájemně se doplňující kompetence s akademickými týmy,“ dodává vedoucí realizačního týmu a ředitel esc Aerospace Petr Suchánek.

baec45a2 7aaf 4d88 9df2 473ea13d294c

Osazení připraveného detektoru

Nanosatelit Socrat-R

Nanosatelit Socrat-R o velikosti 30 × 10 × 10 cm je postaven na standardizované platformě 3U CubeSat a byl sestaven ve spolupráci s Výzkumným institutem jaderné fyziky D. V. Skobelcyna při Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova. Česká část mise je zejména technologická a čeští odborníci mají na palubě nanosatelitu čtyři experimentální zařízení vyvinuté u nás.

Mise Socrat-R má aktuálně dva hlavní cíle: technologický a vědecký. Technologický cíl spočívá v testování nové generace mikroprocesorů v kosmických podmínkách a ověření detekčních parametrů unikátních detektorů radiačního pole vyvinutých v ČR.

Vědecká část mise má za úkol stanovení parametrů radiačního pole elektronů, protonů a těžkých iontů v podmínkách heliosynchronní orbity, kde bude družice prolétávat oblastí van Allenových radiačních pásů Země a polem galaktického kosmického záření. Informace získané při této misi mohou být využity pro ověření modelů kosmického záření používaných pro výpočet radiační zátěže družic a posádek kosmických plavidel.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ČVUT v Praze