Během přednášek, které jsou přístupné akademické obci i veřejnosti, se zájemci mohou těšit například na vystoupení fyzikálního chemika Radka Zbořila, odborníka na výzkum léčiv a molekulární onkologii Mariána Hajdúcha a politologa Pavla Šaradína.
Zatímco v předchozích ročnících mezi hosty dominovaly „přespolní“ osobnosti, letos organizátor kurzu zcela záměrně vsadil na domácí. Inspiroval ho k tomu mimo jiné pořad České televize Věda 24, který v prosinci představil souhrn nejvýznamnějších událostí ve vědě za rok 2018. „Mezi dvanácti největšími úspěchy byly zmíněny dva z Olomouce. První se týkal problematiky bakteriální rezistence vůči nanostříbru, tedy výzkumu týmu pod vedením profesora Zbořila, a druhý rozluštění genomu pšenice, v čemž významnou roli sehráli vědci v čele s profesorem Doleželem. Považoval jsem to za jeden z dalších dokladů skutečnosti, že olomoucká věda je mimořádná. Řekl jsem si, že jestliže mám studenty na něco upozornit, pak je to právě toto,“ objasnil zrod koncepce letošního ročníku kurzu profesor Pavel Hobza.
Dalším důvodem byla i skutečnost, že na Univerzitě Palackého je v současné době živé téma integrace stávajících vědeckých center – Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM). Právě z nich tři ze čtyř letošních přednášejících pocházejí.
Pšenice i nanostruktury
Úvodní přednáška letošního cyklu proběhla již 20. února a patřil vědeckému řediteli CRH a laureátovi Národní ceny Česká hlava 2018 Jaroslavu Doleželovi, jenž pohovořil o dědičné informaci rostlin a jejím luštění. Profesor v oboru molekulární biologie a genetiky se zaměřuje především na strukturu a evoluci rostlinných genomů a mapování a sekvenování genomů důležitých zemědělských plodin. Spolu se svým týmem měl výrazný podíl na přečtení genomu ječmene, banánovníku či pšenice.
„Zajištění dostatku potravin bude během několika desetiletí značný problém. Například letos budeme spotřebovávat více pšenice, než jsme sklidili. Tedy budeme sahat do zásob. Lidská populace se rozrůstá a na Zemi každoročně zemře hladem více lidí než na malárii, AIDS a tuberkulózu dohromady. Proto jsou nutné nové techniky šlechtění, které jsou rychlejší a umožní nám získat plodiny s požadovanými vlastnostmi. Tyto techniky jsou založeny na změně dědičné informace rostlin a vyžadují znalosti o rostlinných genomech. Například v Evropě jsou ale bohužel kladeny překážky pro jejich využití,“ řekl mimo jiné Doležel.
Generální ředitel RCPTM Radek Zbořil je předním světovým odborníkem v oblasti nanotechnologií, o čemž svědčí i jeho loňské zařazení na seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers. Během přednášky dne 6. března představí publiku uhlíkové nanostruktury jako svět mnoha dimenzí a možností. Výzkum uhlíkových a kovových nanomateriálů a jejich využití v biomedicíně, katalýze, životním prostředí nebo moderních technologiích pro získávání a ukládání energie má v jeho vědecké práci dominantní postavení. Stál například u objevu nejtenčího známého izolantu či prvních nekovových magnetů na bázi uhlíku.
Třetím hostem bude ředitel ÚMTM Marián Hajdúch, který 20. března vystoupí s přednáškou s názvem Translační výzkum v medicíně: Od molekul po nová léčiva a diagnostika. Jeho tým se podílel mimo jiné na výrazném úspěchu v boji se závažným onemocněním – cystickou fibrózou. Ve spolupráci s kanadskými kolegy objevili léčivo, jež dokáže zabránit vzniku infekce, na kterou pacienti s touto vrozenou chorobou často umírají.
Stejně jako v minulých letech nebude kurz patřit pouze přírodním a lékařským vědám. Cyklus uzavře 27. března politolog Pavel Šaradín z Filozofické fakulty UP přednáškou Občané, elity versus demokracie. „V současné době se neustále hovoří o elitách, ať už je někdo nazývá Pražskou kavárnou či jinak. Zdá se mi, že tato otázka ve společnosti i ve vědě graduje. Sám často uvažuji o tom, jaká je úloha výrazných osobností ve společnosti, v níž platí Gaussova křivka. Proto jsem oslovil politologa Pavla Šaradína, který o tomto tématu promluví,“ uvedl Hobza.
Přednášky se konají v aule Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vždy od 15:00. Na webu pořádající katedry fyzikální chemie bude následně dostupný videozáznam přednášek.
