Nedostatek kvalifikovaných sil na trhu práce se nevyhýbá ani oblasti vědy. Výzkumná pracoviště se kromě toho, jak udržet mladé talenty, potýkají také s tím, jak do České republiky nalákat zahraniční, renomované experty. Jednou z možností je získaní ocenění HR Excellence in Research Award, které potenciálním zaměstnancům garantuje profesionální, přátelské a na etice a transparentnosti založené pracovní prostředí. Heyrovského ústavu se jako prvnímu z pracovišť Akademie věd podařilo získat toto prestižní evropské ocenění.
Ocenění nyní drží přes 440 evropských výzkumných ústavů. V zemích, jako je Německo, Belgie nebo Nizozemsko, se jím prezentuje vždy asi tucet institucí, například v sousedním Polsku je to osm desítek. V České republice ocenění HR Excellence in Research Award získaly zatím pouze tři univerzity a jedna výzkumná instituce.
„S oblibou HR Award označuji za značku kvality,“ říká Eliška Handlířová, která koordinovala zavádění celého procesu na CEITEC MU. Pracoviště získalo ocenění kvality na začátku roku. „Mít HR Award je také otázkou prestiže. Instituce dává najevo, že lidé jsou velmi důležití, že bez nich jsou moderní budovy a špičkové přístroje k ničemu.“
Kromě brněnského výzkumného centra získalo jako jedna z prvních vysokých škol ocenění také Mendelova univerzita v Brně.
„Výhodou pro univerzitu, která HR Award má, je fakt, že při získání některých prestižních grantů budeme mít náskok, protože ocenění je v některých grantových řízeních základní podmínkou," vysvětlila další přínosy HR Award pro vědecká pracoviště Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Oceněním se může pyšnit také Západočeská univerzita v Plzni. Pochlubit se jím může výzkumné centrum NTC (Nové technologie – výzkumné centrum) a Fakulta elektrotechnická s výzkumným centrem RICE (Regionální inovační centrum elektrotechniky).
Heyrovského ústav je však vůbec první institucí z více než padesáti ústavů Akademie věd, který může nyní tuto certifikaci využívat. „Díky tomuto ocenění máme doloženo, že jsme férovým a kvalitním zaměstnavatelem na evropské úrovni, pro kterého je další zlepšování pracovního prostředí jednou z hlavních priorit,“ vysvětlil Martin Kalbáč, garant projektu.
Zásadní při zavádění přitom byla spolupráce se zaměstnanci, kteří interní analýzu a přípravu akčního plánu přímo ovlivňovali. Zhruba dvacetičlenný tým zastupující všechna oddělení ústavu se pravidelně scházel a snažil se zmapovat problémy a přinášet nové nápady. „Většina lidí to vzala za své, pochopila, že vytváříme podmínky pro sebe. Nyní musíme jejich motivaci udržet,“ uvádí Kalbáč.
Zisk statusu HR Award je pro Heyrovského ústav významným milníkem pro nábor zahraničních pracovníků. V obdobných vědeckých institucích například v Polsku nebo v Maďarsku se tam podle Kalbáče počet uchazečů z Německa, Švýcarska a dalších zemí západní Evropy po ocenění HR Award zněkolikanásobil.
Nábor zahraničních výzkumníků ovšem stále naráží především na nízké mzdové ohodnocení. „Měsíční příjem většiny vědeckých pracovníků v České republice nepřesahuje výrazně 1000 eur,“ upozorňuje na svou dlouholetou zkušenost ředitel Heyrovského ústavu Martin Hof.
O udělení HR Award nyní usilují i další tři pracoviště Akademie věd – Fyzikální ústav, Biologické centrum a Fyziologický ústav.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: AV ČR
