Vytisknout tuto stránku

Další krok v kariéře čekal italského vědce v Brně, vede zde vlastní výzkum

18. 4. 2021
Další krok v kariéře čekal italského vědce v Brně, vede zde vlastní výzkum

Nicola Silva přišel na Masarykovu univerzitu před dvěma lety, na Lékařské fakultě MU vede výzkumnou skupinu, která se věnuje studiu části rozmnožovacího procesu – meiózy.

20210129 Nicola Silva jitkajanu 08 790x395 1783383504

Když koncem loňského roku publikoval Nicola Silva spolu se zahraničními kolegy odborný článek v prestižním časopise Nature Communications, měl z toho obrovskou radost a cítil zadostiučinění. Je jedním ze špičkových zahraničních vědců, které se Masarykově univerzitě v poslední době úspěšně daří na svou půdu lákat a zvyšovat tak kvalitu zdejší vědecké práce.

Silva působí už dva roky v biologickém ústavu. Do Brna přesídlil z Vídně poté, co vyhrál mezinárodní výběrové řízení. Zkušeností už ale nasbíral více.

„Doktorát jsem získal v domovské Itálii, odkud jsem zamířil na první postdoktorskou pozici na Imperial College v Londýně. Tam jsem strávil pět let v laboratoři Enriqua Martineze-Pereze,“ popisuje Silva.

V roce 2015 se mu podařilo získat evropský grant z programu Marie Curie Actions a na několik let přesídlil na Vídeňskou univerzitu. Tam měl pod vedením uznávané odbornice na meiózu Vereny Jantsch možnost vést nezávisle svůj vlastní výzkum.

„Vlastně to byla příprava na další krok ve vědecké kariéře, ke kterému došlo tady na Masarykově univerzitě – vedení vlastního výzkumného týmu,“ vysvětluje Silva.

Studium meiózy

Dvaačtyřicetiletý Ital se zabývá studiem mechanismů, které zajišťují rozdělení genetického materiálu do jednotlivých gamet, tedy pohlavních buněk. Specifickým mechanismem, který to zajišťuje, je meióza. Jde o složitý proces, složený z mnoha kroků a zajišťující, že každá gameta zdědí správný počet chromozomů, bez čehož se proces pohlavního rozmnožování neobejde.

„Zajímá mě hlavně to, jak se opravují zlomy DNA, které se tvoří během tvorby pohlavních buněk a které jsou důležité pro správné rozdělení chromozomů do dceřiných buněk. Zlomy DNA musí totiž buněčné mechanismy správně opravit hlavně kvůli prevenci vzniku mutací, které mohou být predispozicí ke vzniku rakoviny či jiných genetických chorob,“ vysvětluje vědec.

Složité procesy studuje na háďátku obecném. Může tak chromozomy zkoumat v živém organismu, jehož mechanismy jsou podobné těm lidským, samotný organismus je však jednodušší a ke zkoumání tak vhodnější.

Do Brna si už přivezl nasbíraná pilotní data z Vídně a věděl přesně, jak ve výzkumu pokračovat dále. Úspěšně si tedy hned po příjezdu požádal o první výzkumný grant od Grantové agentury ČR a s kolegy z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU a institutu CEITEC obdržel i grant od Grantové agentury MU. Publikace v časopise Nature Communications je pak pro Silvu zatím největším úspěchem.

Jeho týmu se totiž podařilo identifikovat několik proteinů, které zřejmě v procesu rozdělování chromozomů a následné opravě DNA hrají roli. Zdá se, že každý ovlivňuje nějaký aspekt meiózy, onoho komplexního a složitého procesu, a přispívá k dosažení celkového cíle. Jakou přesně funkci tyto proteiny plní a jak fungují, bude Silva se svými kolegy dál zkoumat.

„Je za tím obrovské množství práce a samozřejmě také využitých zdrojů, takže doufám, že to povede ke zvýšení zájmu o danou problematiku a ideálně také k zisku dalších peněz pro mou výzkumnou skupinu,“ přeje si Silva a zároveň si pochvaluje i skvělou spolupráci s dalšími vědci, jako je třeba Lumír Krejčí, díky které se vytváří synergické efekty a vědění se posouvá dopředu rychleji.

 

Autor: Martin Vérteši

Zdroj: Masarykova univerzita