Vytisknout tuto stránku

ESFRI zařadí 11 nových výzkumných infrastruktur na svou Cestovní mapu 2021

6. 7. 2021
ESFRI zařadí 11 nových výzkumných infrastruktur na svou Cestovní mapu 2021

Na excelentní výzkum budou směřovány investice v hodnotě 4,1 miliardy EUR a přispějí k řešení významných evropských socioekonomických výzev. Jedenáct nových projektů mezinárodních výzkumných infrastruktur se zařadí na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021 díky vysokému hodnocení vědeckého přínosu a připravenosti pro implementaci.

„Celkem bylo v září 2020 předloženo 18 návrhů nových projektů evropských výzkumných infrastruktur. Jejich hodnocení probíhalo v souladu s ESFRI Roadmap Guidelines a v režii strategických pracovních skupin ESFRI a jeho implementační skupiny, jejichž členové detailně hodnotili všechny individuální projekty,“ řekl předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.

„Děkuji všem, kteří se náročného procesu hodnocení účastnili, ať už to byli členové strategických pracovních skupin, implementační skupiny, zástupci výkonného výboru nebo samotní delegáti do ESFRI,“ dodal Jan Hrušák.

Mezi nové projekty ESFRI náleží:

EBRAINS – European Brain Research Infrastructures, distribuovaná digitální výzkumná infrastruktura na rozhraní neurovědy, výpočetní techniky a technologie, která nabízí vědcům a vývojářům pokročilé nástroje a služby pro výzkum mozku.

EIRENE RI – Research Infrastructure for Environmental Exposure Assessment, in Europe, první výzkumná infrastruktura svého druhu v EU, která poskytne zázemí pro výzkum v oblasti životního prostředí a jeho vlivu na lidské zdraví (koordinátor ČR).

ET – Einstein Telescope, první a nejpokročilejší observatoř gravitačních vln třetí generace, s bezprecedentní citlivostí, díky níž bude Evropa leaderem v oblasti výzkumu gravitačních vln.

EuPRAXIA – European Plasma Research Accelerator with Excellence in Applications, distribuované, kompaktní a inovativní zařízení urychlovače založené na plazmové technologii, připravené k výstavbě plazmového urychlovače poháněného elektronovým paprskem v metropolitní oblasti Říma, následovaný laserovým plazmovým urychlovačem na evropském území (účast ČR).

GGP – Program Generations and Gender Program, bude poskytovat vysoce kvalitní a nadnárodně srovnatelné longitudální údaje, které pomohou zodpovědět naléhavé vědecké a společenské výzvy týkající se dynamiky populace a rodiny (účast ČR).

GUIDE – Growing Up in Digital Europe-EuroCohort, je první srovnávací evropský průzkum zaměřený na podporu rozvoje sociálních politik pro zlepšení blahobytu dětí, mladých lidí a jejich rodin v celé Evropě.

MARINERG-i – Offshore Renewable Energy Research Infrastructure, infrastruktura pro výzkum obnovitelné energie na moři, která se má stát přední mezinárodně distribuovanou výzkumnou infrastrukturou v odvětví energie z obnovitelných zdrojů na moři (ORE) se sítí testovacích zařízení rozmístěných po celé Evropě.

OPERAS – Open Access in the European Research Area through Scholarly Communication, je distribuovaná výzkumná infrastruktura umožňující otevřenou vědu a modernizaci vědeckých komunikačních postupů v sociálních a humanitních vědách v souladu s European Open Science Cloud.

RESILIENCE – Religious Studies Infrastructure: Tools, Innovation, Experts, Connections and Centres, je jedinečná interdisciplinární výzkumná infrastruktura pro všechna náboženská studia. Jedná se o vybudování vysoce výkonné platformy, která poskytne nástroje a přístupy k fyzickým a digitálním datům vědcům ze všech vědních oborů.

SLICES – Scientific Large-Scale Infrastructure for Computing/Communication Experimental Studies, má ambice stát se působivou výzkumnou infrastrukturou v digitálních vědách, včetně řešení spotřeby energie a implementace European Green Deal.

SoBigData ++ RI – European Integrated Infrastructure for Social Mining and Big Data Analytics, představuje zdroj pro sdílení souborů dat, metod, výzkumných dovedností a výpočetních zdrojů na podporu porozumění sociálním jevům optikou velkých dat.

Podrobná analýza úspěšných návrhů odhalila následující klíčová sdělení a závěry:

  • Nabízí se nová možnost investic do výzkumných infrastruktur – celkové investiční náklady u 11 nových projektů dosáhnou výše 4,164 mil. EUR (průměrně 380 mil. EUR), zatímco v Cestovní mapě ESFRI z roku 2018 to bylo 674 mil. EUR (průměrně 112 mil. EUR) a v Cestovní mapě ESFRI z roku 2016 poté 856 mil. EUR (v průměru 143 mil. EUR). To je zdaleka nejvyšší hodnota nových investičních plánů výzkumných infrastruktur od první Cestovní mapy ESFRI v roce 2006.
  • Vzniká ambice vyvinout globálně jedinečná a komplexní zařízení pro excelentní vědu: Einstein Telescope – projekt s nejvyšší investiční hodnotou v rámci Cestovní mapy – 1 900 milionů EUR, a EuPRAXIA – inovativní akcelerátor založený na plazmové technologii – 569 milionů EUR.
  • Zvyšuje se politická angažovanost a inkluzivnost výzkumných infrastruktur – v průměru 7 vlád poskytlo politickou podporu na ministerské úrovni každému vybranému projektu, průměrně se každého projektu účastní 14 zemí.

Nové výzkumné infrastruktury podpoří také klíčové priority EU:

Sociální pilíř EU – ambiciózní výzkumné infrastruktury pro sociální vědy: The Generations and Gender Programme a Growing up in Digital Europe-EuroCohort – doplněná o Survey of Health, Aging and Retirement in Europe plně pokryje svými longitudálními studiemi evropskou společnost; RESILIENCE – religionistika pro lepší pochopení současných, diverzifikovaných společností.

Digitalizace – EBRAINS – součást projektu Human Brain, SLICES – experimentální počítačová věda a vývoj softwaru, SoBigData ++ – výzkumná infrastruktura pro analýzu velkých dat, GUIDE – mladá generace v digitální společnosti, OPERAS – vědecká komunikace, otevřená věda, EOSC.

Zelená dohoda pro Evropu – pobřežní obnovitelná energie (MARINERG-I).

Zdraví – EBRAINS – neurovědy, biomedicínský výzkum, EIRENE – environmentální determinanty zdraví, EuPRAXIA – lékařské zobrazování s vysokým rozlišením, výzkum biomolekul, virů a mikroskopických procesů.

Cestovní mapa ESFRI 2021 – která zahrnuje strategickou zprávu a analýzu krajiny výzkumných infrastruktur – bude schválena ESFRI Fórem v září a zveřejní se během slovinského předsednictví v Radě EU v prosinci 2021.

 

Autorka: Ilona Trtíková

Zdroj: MŠMT


Cestovní mapa ESFRI

V roce 2006 byla vypracována první Cestovní mapa ESFRI, přičemž její následné aktualizace proběhly v letech 2008, 2010, 2016 a 2018. Cestovní mapa ESFRI zahrnuje evropské výzkumné infrastruktury se statusy tzv. „ESFRI Project“ a „ESFRI Landmark“. Evropské výzkumné infrastruktury se statusem „ESFRI Project“ se nachází na Cestovní mapě ESFRI díky vědecké excelenci svého konceptu a vykazují už pokročilý stav přípravy, předpokládající zahájení jejich implementační/konstrukční fáze v horizontu do 10 let od zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Evropské výzkumné infrastruktury se statusem „ESFRI Landmark“ poté již buď dokončily svou implementační/konstrukční fázi a vstoupily tak do provozní/uživatelské fáze, či pokročily ve své implementační/konstrukční fázi natolik, že mají jasně stanovený časový harmonogram dokončení a uvedení do provozu. Aktuálně se připravuje aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021.