Chytré tělesné biosenzory, které si dokážou získat energii z lidského pohybu. Čidla, jež poznají rizika výbuchu. Svižnější přenosové rychlosti dat, ale i systémy nahrazující wi-fi. Anebo senzory, které z pouhé nahrávky lidského hlasu dokážou rozpoznat Parkinsonovu nemoc.

To jsou eventuální výsledky výzkumných směrů, které rozvíjí centrum SIX při Vysokém učení technickém v Brně. Jeho vznik stál 294 milionů korun. Středisko má za sebou již pár stovek publikací, ale aby neustrnulo, připravilo projekt ADWICE (Advanced Wireless Technologies for Clever Engineering). Vědci s ním postoupili do finální fáze unijního programu Horizont 2020. Pokud na podzim uspějí, získají 15 milionů eur (405 milionů korun).

„Spojili jsme se s kolegy z Technické univerzity ve Vídni. Díky ADWICE jsme schopni s firmami rozvíjet inovace a dělat výzkum, který bude hnacím motorem průmyslu na Moravě,“ řekl LN profesor Zbyněk Raida, ideový otec záměru. Na rakouské straně je partnerem Markus Rupp, děkan Elektrotechnické fakulty TU Wien; českou část vede docent Martin Slanina, jenž od loňského prosince řídí i středisko SIX.

„Výhoda je, že jsme Vídni i velmi blízko; stačí sednout na vlak. Plánujeme též společné studium, v němž by studenti mohli získat Joint Degree, takže byměli dva tituly – jeden brněnský, druhý vídeňský,“ dodává Jiří Dřínovský.

Pouhé tři projekty

Takovéto injekci pro špičkové týmy sevHorizontu 2020 přiblížily jen tři projekty z Česka: liberecký NANOMATCON, jenž plánuje spolupráci s Fraunhoferovým institutem pro silikátový výzkum ve Würzburgu (jak LN psaly), dále centrum HiLASE z Dolních Břežan, jež by rádo spolupracovalo s britskou Central Laser Facility, a právě brněnský ADWICE.

„Chtěli bychom naše centrum posunout na celoevropsky rozeznatelnou úroveň,“ dodává Dřínovský. Ideálním příkladem pro spojení top výzkumu a hi-tech firem (Tescan, FEI, Delong) může být už elektronová mikroskopie, ve které Brno světově vyniká.

Výzkum, na němž se mají rovnocenně podílet brněnští i vídeňští vědci, má sedm podčástí: senzorické systémy, pokročilé zpracování signálů, chytrá doprava, mobilní komunikace, pokročilá kyberbezpečnost, automatizovaná „bdělost“ systémů a konečně i vyspělé antény a obvody.

Pod odbornými pojmy jsou skryty různé přístupy k takzvanému internetu věcí i k chytrým sesíťovaným městům budoucnosti (Smart Cities), přičemž na jednom takovém cíli za účasti Brna, Rotterdamu, Glasgow, Umey, Gdaňsku a Parmy už SIX pracuje.

I s detektorem síly výbuchu

Uplatnění nápadů bývá rozličné. Vědci z centra SIX již připravili lepší zabezpečení bankovních aplikací anebo tuzemských freemailů. Kromě „výbušných“ informací už ovšem pracovali také s opravdovými třaskavinami.

„Zabýváme se i měřením parametrů energetických materiálů, v podstatě výbušnin. (...) Ve spolupráci se dvěma firmami a Chemickou fakultou Univerzity Pardubice jsme navrhli systém pro měření výbuchů: pomocí optických vlákenmůžeme změřit rychlost detonací či zakřivení vlny,“ říká Roman Maršálek, jenž s kolegy připravil prototypy. Senzory by mohly sloužit ke spouštění bezpečnostních systémů ve vysoce výbušných prostředích.

Využití analýzy signálů se nabízí v lékařství. „Z nahrané řeči se snažíme vydolovat jisté indexy. Díky tomu se dá u pacienta zjistit postup Parkinsonovy anebo jiné nemoci. Analýzou rytmu řeči či kolísání hlasu ji lze zachytit i v počátcích, když ještě nejsou jiné příznaky,“ říká Jiří Schimmel.

Jeho kolegové už uvažují, jak by šlo monitorovat progres různých neurodegenerativních chorob a pak i lépe dávkovat léky.

Žadatelé o grant se mohou prokázat čilou spoluprací s firmami jako Honeywell, Airbus, Telekom Austria a další. „V roce 2024 by mělo být centrum SIX schopno úspěšně prodávat výsledky svého výzkumu, a díky tomu být finančně nezávislé,“ věří vědci.

Autor: Martin Rychlík

Článek byl publikován 30. 7. 2016 v Lidových novinách.