facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Historici umění díky grantu zmapují přepisování dějin na Kavkazu

23. 5. 2021
Historici umění díky grantu zmapují přepisování dějin na Kavkazu

Dva prestižní granty umožnily vznik mezinárodního týmu vědců, který bude mapovat historii Kavkazu. Vědci z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity budou zkoumat, jak se z jihokavkazského regionu stala provincie, zároveň chtějí ukázat, že opak je pravdou: v minulosti byl region neuvěřitelnou křižovatkou kultur a umění.

Obr. 2 790x395 2621589048

Arménie a Gruzie jsou z evropské perspektivy často vnímány jako periferní a exotické země někde mezi Ruskem a Tureckem. I když v některých ohledech za západními zeměmi opravdu zaostávají, z hlediska předmoderního umění a kultury jsou na kontinentální špičce. 

Vědcům při výzkumu těchto krajin pomohou dva nedávno získané prestižní granty. Alžběta Filipová obdržela grant Marie Skłodowska-Curie Actions a spolu s kolegy z Centra raně středověkých studií pod vedením Ivana Folettiho pak bude spolupracovat s výzkumným týmem na druhém, česko-švýcarském grantu, jehož česká polovina je financovaná Grantovou agenturou ČR. Oba granty vytváří synergii, která umožnila vznik týmu ze dvou evropských univerzit.

V následujících třech letech bude dvanáctičlenný mezinárodní tým řešit výzkum, který reaguje mimo jiné na aktuální a akutní problémy ve zmiňované oblasti. V Náhorním Karabachu a v Turecku totiž dochází k ničení arménských a gruzínských kulturních památek a k systematickému přepisování dějin.

„Navíc skrze manipulaci s historií umění dochází k ospravedlnění nadřazeného pohledu, který směrem k těmto kulturám praktikuje jak Rusko a Turecko, tak Západ. Budeme tak nejen popisovat a mapovat, jak k tomuto přepisování dějin dochází, ale pokusíme se také napsat dějiny znovu, bez předsudků,“ vysvětlil vedoucí Centra raně středověkých studií Ivan Foletti.

Nadřazený pohled na historickou tepnu

Současný pohled na kavkazské země podle něj pramení ze tří historických perspektiv. Tou první je koloniální perspektiva, z níž Rusko již od carských let nahlíží na Gruzii a Arménii jako na své provincie a projektuje tento pohled i směrem do minulosti, ve které hledá ospravedlnění. Druhá je perspektiva sovětská, která reflektuje vztah Sovětského svazu ke svým národnostním menšinám. K těm patřili jak Gruzínci, tak Arméni. Západní perspektiva se na Kavkaz dívá s odstupem a s nadřazeností ve víceméně neměnné podobě už od poloviny 19. století.

Bariéry mezi zeměmi na jih od Kavkazského pohoří a zbytkem světa byly posilovány i po pádu Železné opony. Osamostatněné státy se rozhodly upustit od ruštiny a nahradit ji gruzínštinou a arménštinou, což z globálního pohledu přispělo k jejich dalšímu odsunutí na periferii zájmu.

Kavkazský region je přitom historicky nesmírně zajímavý. Procházela tudy Hedvábná stezka z Číny do Evropy, prakticky se jednalo o tepnu spojující Evropu a Asii. Zdejší národy byly vždy charakteristické svou jinakostí – jednalo se totiž o křesťanské kultury žijící mezi kulturami převážně muslimskými – a snahou vytvářet si svou vlastní identitu skrze umění a kulturu.

Ničení historických uměleckých památek, ke kterému v posledním století na území historické Arménie a Gruzie dochází, je spojeno s národnostními problémy a napětím v oblasti. Jejich existence a podoba je spojována právě s národnostní otázkou. Podle historiků umění však umělecké památky nepatří pouze danému regionu, ale celému lidstvu. Právě proto budou vyvíjet systematickou snahu o jejich probádání a záchranu v naději, že nadobro nezmizí a zůstanou zachovány dalším generacím.

Konference přímo na místě

Výzkumníci se proto každý rok jednou až dvakrát vydají na Kavkaz na pionýrskou vědeckou cestu. Alžběta Filipová pak také stráví tři měsíce v archivech gruzínského hlavního města Tbilisi. Využije tak své zkušenosti z předchozího rok a půl dlouhého pobytu a faktu, že rozumí gruzínsky.

Kromě toho je v plánu jedna mezinárodní konference přímo v Tbilisi, série konferencí v Brně a švýcarském Fribourgu a kulatý stůl ve Florencii na prestižním Max-Planck-Institut, který je jedním z partnerů projektu. Sjedou se tam zainteresovaní badatelé z celého světa a budou společně řešit ochranu kulturního dědictví v regionu.

Dále vědci plánují i několik publikací, nejdůležitější budou dvě monografie. První se bude věnovat 19. a 20. století a tomu, jak na Kavkazu docházelo k přepisování dějin. Druhá pak přinese výklad dějin středověkého umění v regionu, již bez mocenských zásahů.

„Podařilo se nám systematickou prací učinit z Brna a z Masarykovy univerzity klíčové místo výzkumu středověkého umění minimálně v rámci Evropy. Náš výzkumný záběr je široký, od středověkých poutí ve Francii až po mizející památky na Kavkazu. Daří se nám navazovat mezinárodní spolupráci a otevírat naši vědu světu,“ uzavřel Foletti.

 

Autor: Martin Vérteši

Zdroj: Masarykova univerzita