Protestní shromáždění na nádvoří Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Protesty se koncentrovaly do dvou měst, dohromady demonstrovaly tisíce lidí. V Praze se na protestní pochod vydali akademici i studující z Palachova náměstí k soše prvního československého prezidenta, politologa, sociologa, lingvisty a filozofa Tomáše Garrigue Masaryka (TGM). V Olomouci proběhlo shromáždění na nádvoří sídla Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP), odkud se shromážděné části akademických obcí ostravské, opavské, brněnské a českobudějovické filozofické fakulty vydali rovněž k soše TGM.
Protestní nebo dokonce stávkové akce se ale uskutečnily po celé republice, zapojilo se 13 fakult, zejména filozofických. Vedle protestů se konaly také informační přednášky, prezentace dat dokazující podfinancování a nerovnosti nebo debaty se studenty i veřejností o smysluplnosti a důležitosti sociálních a humanitních věd. Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. Výstražná stávka byla podle šéfa odborů na FF UP Františka Kratochvíla v plánu již déle.
Hnutí odstartovalo své působení v Olomouci již loni v létě petiční Výzvou na podporu humanitních a sociálněvědních oborů, kterou dosud podepsalo téměř 4000 akademiků, studentů, absolventů a dalších. Brzy celé hnutí oficiálně podpořila i Asociace děkanů filozofických fakult. Ještě před vypuknutím fyzických protestů prakticky všechny zainteresované fakulty, resp. jejich akademické senáty, vydaly svá podpůrná prohlášení, kde se k výzvě přidávají.
Kde je problém?
Zástupcům humanitních a sociálních věd zvláště vadí disproporce financování těchto fakult oproti jiným fakultám a celkové systémové podfinancování vysokoškolského sektoru. Situace je nicméně podle děkana Jana Stejskala z FF UP tristní nejen ve vztahu k průměrnému platu v ČR, ale i k platům vyučujících na základních a středních školách, případně i v porovnání s jinými fakultami, kde jsou na stejných pozicích platy až o 20 tisíc vyšší. Obdobná situace je i na ústavech Akademie věd ČR.
Tato situace je ale částečně způsobená celkovým podfinancováním vysokého školství. Oproti tomu regionálnímu totiž podíl peněz ze státního rozpočtu na vysoké školy neroste, ba dokonce při podílu na HDP klesá. Rozevírající se nůžky mezi regionálním a vysokým školstvím označil na demonstraci v úterý Stejskal za „pyramidu postavenou na špičku“, kdy ti, kteří učí budoucí učitele, dostávají nižší mzdu, než jejich absolventi třeba na střední škole.
Vývoj financování vysokých škol pak v posledním desetiletí stagnuje či dokonce klesá, jak ukazují i články na našem portále zde nebo zde. Protestující na svých stránkách uvádí, že „v roce 2010 bylo na vysoké školy vydáno 0,59 % HDP, v roce 2018 0,46 % a v roce 2023 je to pouze 0,45 %.“ Ondřej Švec, předseda akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, upozornil, že cílem je dosažení průměru zemí OECD co se týče podílu HDP vynakládaného na vysokoškolský segment.
K vzedmuté vlně protestů a argumentaci se nakonec připojili i zástupci vysokých škol jako takových. „V důsledku dalších negativních jevů, jako jsou vysoká inflace a rostoucí ceny energií, jakož i v souvislosti se vzrůstajícími platy v regionálním školství, přestává být akademické prostředí konkurenceschopným, což reálně vede k odlivu mozků z vysokoškolského prostředí,“ uvádí prohlášení České konference rektorů.
Asociace děkanů i představitelé petiční akce již řadu týdnů vedou s ministerstvem školství, financí i s ministryní pro vědu a výzkum Helenou Langšádlovou jednání. Ta vyústila k vytvoření pracovní skupiny, do které ale zástupci fakult nebyli zprvu přizváni. Tuto skupinu vede vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová. Ta ve vysílání České televize upozornila, že skupina během necelých dvou měsíců již byla schopna sestavit relevantní analýzu a má tak k dispozici data, která do značné míry dávají za pravdu protestujícím. Zejména, co se týče celkového poklesu financí, plynoucí do vysokoškolského sektoru. „Vládou bylo vyčísleno, že vysoké školství je podfinancováno asi 10 miliardami korun,“ řekl na úterní demonstraci pro Českou televizi děkan Stejskal. „Jsme moc rádi, že tato i předchozí vlády investovaly do regionálního školství. Při tom ale úplně zapomněli na vysoké školy,“ dodal s tím, že ještě pro rok 2023 protestující požadují jednorázovou pomoc ve výši 1,4 miliardy korun.
Ředitelka Wildová však podotkla, že i univerzity se musí zamyslet například nad duplicitami některých oborů či efektivitou jejich výuky. Ministr školství Vladimír Balaš uvedl rovněž pro ČT, že „určité rezervy samozřejmě existují, ale nemá smysl přidávat zdroje do systému, který má problém ještě na jiné straně.“
Někteří zástupci vysokých škol či jiní znalci prostředí upozorňují, že pokud panuje disproporce v rozdělování prostředků na jednotlivé fakulty, je tento problém výhradně v gesci akademické samosprávy univerzit. „A ty nůžky jsou popravdě rozevřeny mezi humanitními a společenskovědními obory na straně jedné a přírodovědnými či jinými na straně druhé. A to na všech univerzitách,“ uvedla k tomu děkanka FF Univerzity Karlovy Eva Lehečková pro server iDnes. Šéf akademického senátu stejné fakulty Ondřej Švec ale upozornil, že aby například FF mohla zvýšit platy svým zaměstnancům, musela by přesvědčit ostatní fakulty, aby si snížily ty svoje. „To je nemožné, nerealistické a my bychom to ani nechtěli,“ vyjádřil se Švec pro ČT.
Další spornou otázkou je tzv. koeficient ekonomické náročnosti, který, jednoduše řečeno, uvádí, jak nákladná je výuka jednotlivých studijních programů. Wildová upozornila, že ministerstvo již tento koeficient při rozdělování financí na VŠ nepoužívá, ale někteří rektoři ve svých metodikách ano. Souhlasila s tím, že tzv. KENy, vypočítávané na přelomu století, nepopisují adekvátně aktuální náročnost oborů.
Ministr Balaš také upozornil, že došlo k navýšení účelové podpory z asi půl miliardy na více než dvě miliardy korun výlučně pro humanitní obory pro další roky.
Celá situace s nízkými tarifními mzdami akademiků zejména v humanitních vědách nedává spát také České asociaci doktorandek a doktorandů. Asociace vydala prohlášení, v němž uvádí, že jakožto budoucí akademici a vědci „podporují současné snahy společenskovědních a humanitních fakult o zviditelnění problému podfinancování vysokoškolského vzdělávání a nedůstojných mezd v tomto sektoru.“ Předsednictvo asociace také v prohlášení uvedlo, že ačkoli je v pokročilé fázi příprav novela vysokoškolského zákona, která má situaci doktorandů zlepšit, zůstávají další problémy k řešení. Ani nově navrhovaná výše stipendia pro PhD studenty v podobě 1,2násobku minimální mzdy není v evropském měřítku konkurenceschopná. Nemělo by však dojít k absurdní situaci, že doktorandky a doktorandi budou odměňováni více, než řádní zaměstnanci akademici.
Autor: Vědavýzkum (TH)
Foto: archiv Univerzity Palackého v Olomouci
